|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNÍK LXIV BŘEZEN-KVĚTEN ČESLO 3-4 Ant. Srba: Božo wěčny, smil so nad nami ! Poznámky na okraj lužicko-srbské mše Bjarnata Krawce. Na posvátném Miklawšku, lužicko-srbském koutě hřbitova v Budyšíně, kde pochováni jsou národní buditelé a pracovníci, hlubokým dojmem půsóbí zdařilé dvousoší sv. Cyrila a Methoděje s rozevřenou knihou evangelia a nápisem: TIC TS,ONTI B% CLOBO. Německé moře převalilo se přes všechny polabské Slova- ny, přelilo se i hluboko za horské hráze země české, ale zde, před českými horami, vytrval přes tisíciletí malý ostrov starobylého jazyka slovanského, vněmž žije dosud aorist a duál. Krásné písně, pohádky, zvyky a kroje odolávaly přívalům staletí, bible, bohoslužby, literatura a hudba upevňovaly drolící se skály tohoto slovanského Helgolandu. V posledních letech těžké rány dopadly na skromný lid lužický. Jediná jeho tiskárna zapečetěna, jediný deník ,Serbské Nowiny" zakázány, veškeren kulturní život zastaven. S žalem dívají se do budoucnosti smutné oči uvědomělých Srbů, jejich srdce chvějí se před hrozbou, že do dvaceti let budou vyhubeni. A v těchto chvílích úzkosti sedá ke svému psacímu stolu 771etý bard srbského lidu, Bjarnat Krawc a v měsíci březnu 1938 skládá mši v mateřském jazyce, aby Slovo, které bylo na počátku, dále žilo, žilo a nezahynulo... Není to první duchovní skladba Krawcova. Mezi jeho 90 obsáhlými díly,, zvláště ve svazcích jeho sborů shledáme se se skladbami nábožné nálady. Tak v ,op. 42. zpívá ,Božemu džesču" (dítku), v op. 71. volá ,Swjaty Ducho, přirídž a pój", v op. 72. velebí Božu nóc ,Wšudíe wšo spi", v op. 73. jásá ženský sbor „Khrystus je dobyt, halleluja?” a ve smíšeném sboru „W Cethsemanu” líčí Kristův žal, ,Wuznač wěrnaho křesčana" pěje o bolu Panny Marie. Na latinský tekst složil pro smíšené hlasy á capella ,Ecce sacerdos" (Es dur) a mohutnou „Missu solemnis” (f-moll), jejíž první provedení připravuje v Praze Dr. Pelikán. jest srbský „Wótčenaš” (c-moll), nebot každou prosbu Ot- baryton, po !něm vyslovuje ji smíšený sbor rovněž s prů- o skladba zasluhuje, aby u nás zazněla, když v Lužici ji zpí- „ cce sacerdos a „Wótčenaš vznikly v tedy srbská ,Boža mša w kěrlušach”. Její 1938 ,Katolski Poso 1", poslední to skromné v březnu zkomponoval. Jak patrno, sáhl pa aby v mateřském jazyce vyzpíval svoji víru, naději i lásku. Uveřejňujeme věrně zajímavý a krásný tento tekst a jsme přesvědčeni, že naši čtenáři mu porozumějí snadno i bez vysvětlivek. Jedině k názvu „w kěrlušach” dlužno podotknout, že pro písně, duchovní mají Lužičané zvláštní název „kěrluše”, vzniklý z „Kyrie eleison” tak jako naše starodávné zvolání ,Krleš". Mistru Kr.awoovi přejeme, aby Bůh vyslyšel jeho vroucí zpěvy a prosby jeho národa. Originálně pojat čenáše předzpěvuje vodem varhan. I tat vat nelze. „Missa s~olemnis” Letos přibyla k nim čísle dme 19. února žického. Krawc jej letech 1930-33. tekst přinesl v 8. útočiště tisku luněm dychtivě, 13 | ||||
|