NEZAŘAZENO
Ročník: 1938; strana: 17,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
vysvětluje; vyzvedá a zdůrazňuje hlavní myšlenky, předně proto, aby je duše lépe pochopila a hlouběji pronikla, a pak také, aby vzbudil přiměřené city. Chorál fe tedy podstatně modlitba. Modlitba skvěle rozvinutá a zesílená.

Dějiny nám ukazují, jak chorál svou posvátností rozněcoval věřící ke zbožnosti a povznášel je k Bohu. Kacíři obviňovali sv. Ambrože, že chorální zpěv okouzluje zástupy. Sv. Augustin byl chorálním zpěvem tak mocně dojat, že po-jal úmysl přijmouti víru Kristovu. O sv. Tomáši čteme, že slzíval, kdykoliv zpíval chorální antifonu: ,Media vita." — Než nač choditi do minulosti? Jděte tam, kde se vzorně přednáší chorál a uvidíte, že účastníci nejen poslouchají chorál, nýbrž že se opravdu modlí, že jsou jeho hlubokou posvátností takřka strženi k modlitbě.

2. Gregoriánský chorál má také druhý požadavek církevní hudby: Je to totiž zpěv piný nesmírné krásy, zpěv opravdu umělscký.

Neprávem se někdy pohlíží na chorál jako na cosi neumělého, nedokonalého, primitivního. Nejslavnější hudební umělci soudí o chorálu docela jinak. Jistě všichni znáte jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů, Mozarta, který složil přes 600 hudebních skladeb, jimž se všichni dosud obdivují. A tento hudební veleduch, který dobře rozuměl umění hudebnímu, který v krátké době vytvořil takovou řadu skladeb a získal si jimi nesmírnou slávu, jednou zcela vážně řekl: „Celou svou slávu bych dal za to, abych se mohl zváti skladatelem gregoriánské preface.” — Jistě dobře znáte prefaci, její melodie je velmi prostá, pohybuje se v rozsahu jedné kvarty, takže si ani nelze představiti prostšího zpěvu. A přece největší hudební genius v ní vidí takovou krásu, jaké nemá žádná jeho mše, žádná jeho opera, ani celé jeho dílo. Takový úsudek umělce a odborníka má jistě svou závažnost.

Slavný skladatel Gounod svým ctitelům pravil: „Obdivujete jistá místa mých skladeb, protože se v ničem nepodobají tomu, co je v nynější hudbě. Vězte však, že se obdivujete vlastně gregoriánskému chorálu, který mne inspiroval a z něhož jsem čerpal.”

Jiný slavný hudební skladatel, R. Wagner, praví: „Nikdy nezapomenu na dojmy, jež jsem zažil jednoho dne v Notre Dame v Paříži, když jsem naslouchal ne-smírně prostým a úžasně krásným melodiím gregoriánským. Sloužily mně za téma v několika mých skladbách, poněvadž jsem nenašel nic lepšího, čím bych v sobě roznítil oheň inspirace.”

Mohli bychom uvésti celou řadu podobných posudků, než to stačí, abychom viděli, že čím větší umělec, čím větší hudebník, tím více si váží chorálu. Právě ti největší hudebníci viděli v chorálu největší krásu, největší umění.

Chorál totiž vyniká i nad moderní hudbu svou bohatostí tonin. V moderní hudbě máme vlastně jen dvě toniny, dur a moll, jež se jen transponují do různých výšek; kdežto v chorálu máme nyní osm různých tonin, z nichž každá má svůj zvláštní ráz. Tato bohatost a pestrost chybí moderní hudbě.

Zvláštní zdroj krásy gregoriánského chorálu je jeho rytmus, volný, přirozený pohyb, piný pestrosti a nepopsatelné, strhující krásy, který dovede tlumočiti nejrůznější city, který se shoduje s rytmem slovním a rozvíjí se v nádherné vlnění; rytmus řečnický a zároveň hudební. Rytmus gregoriánského chorálu, zbavený pout metronomu a všeho konvencionalismu moderní hudby, vznáší se až do nadpřirozených krajů víry. Gregoriánský rytmus, úžasně pružný a svěží, to je právě to, co na nás nejvíce působí, co nás naplňuje největším obdivem, co nás přímo strhuje k vroucí zbožnosti. Za to jsme nesmírně vděčni benediktinům solesmeským, kteří nás po mnoholetém a úmorném studiu nejstarších chorálních rukopisů naučili přednášeti chorál objektivně, podle rukopisných značek, totiž rytmicky, pružně a svěže.

A to je, bohužel, to, co právě u nás v Československu i v zemích německých je velmi málo známo, ba lze říci, že je to u nás takřka neznámo. V našich ze-mích se přednáší chorál, bohužel, velmi těžkopádně, ztrnule. Tím je ovšem zbaven toho, co mu dává života krásu.

Proto by bylo záhodno, aby aspoň v každém větším městě byl jednou do roka pořádán liturgický den pro obnovu církevního zpěvu, aby na několika pří-

17
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ