|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy Jen frankované listy
administrace Majitel, vydavatel a redaktor: buďtež do expedice v Praze, růžová ulice v Karlíně, číslo 234. E R D I N IA N D E H N E R. č. 5, 1T. Čisto 10. V Praze, dne 5. října 1874. Ročník I. 5. každého měsíce. PnJimaJi se. ~ Rukopisy redakci za-Předplatné, c ~ c slané nevracejí se. jež činí s poštovní zásilkou ~!~SOZJI.S Dopisy, týkající se redakce, buďtež za-na celý rok r. m. zl. 2, n apůl Icta 1; n p ~~0 hudbu katolickou p O SVa + n UI I O u sílány franco Ferdinandu Lehnerovi v Karlíně, č. 234. přijímá pouze na ,j e- v €'ec•haeh, na 11Toravě a ve Slezska. dun z těchto dvou dob Reklamace zasílány Počátkové reformy hudby posvátné. FIistorická studie. (Sepsal Fr. Lehner.) V duševním životu národův ustavičný panuje přítok i odtok, — vzrůst, květ a úpadek. Nikoliv bez důležitých příčin za duův přítomných na povrchu objevila se otázka opravy hudby chrámové se týkající. Jakkolivěk o směru i c í l i mezi vzdělanými hudebníky žádných více není pochybností. cestu, jakou kráčeti slušf, nejlépe ukáže krátké vypsání vzniku a vývinu, kterým oprava chrámové hudby až dosud se brala. V druhé polovici minulého a v prvních desítiletích tohoto věku tajemný proud probíhal žilami duševního života v národě českém, —červánky, ohlašující východ slunce po temné, bouřlivé noci. 1 Iliou pronikali první paprslkové nastávajícího jitra. Radostný den probuzení národního se přibližoval Na roli duševní činnosti objevoval se čilý ruch. Ve vlasti naši zařizovali se snahami a prosti`edky soukromými rozličné společnosti a ústavy k zvelebení uniční, věd a živností. Tak r. 1769 kr. česká společnost nauk a c. k. vlastenecká liospodářská společnost, r. 1796 společnost vlasteneckých přátel uměni, kteráž r. 1800 akademii výtvorných uměni zřídila; r. 1803 ústav polytechnický, r. 1810 spolek k zvelebeni hudby s konservatoriem od něha zalažeuým, r. 1822 společnost vlasteneckého musea v Čechách. V oboru literárním počalo býti živo. Nejprvé se hlásilo k životu duchovenstvo, zaražením „časopisu pro katolické duchovenstvo” r. 1828, nápotom založena jest od musea „ Matice česká,” sbor k vědeckému vzdělání řeči a literatury české r. 1830. ToUc dobou zřídila se „Pražská jednota ku zvelebení kostelní hudby” s varhanickou školou od ní založenou. Bylo to roku 1826, kdy někteří uměni hudebního milovní muži v Praze zarazili „společnost, kteráž zahlavní oučel soběpokládá, přispívati k rozšfření pravé kostelní hudby, a ze svatyů vymísiti všeliké kusy, jenž by se spíše k operám a koncertům hodily.” K vděčné památce stůjtež zde jména zakládajících a řídících spoluúdů jednoty; jsouf tito : Antonín Dietrich, kněz z řádu cisterciátského, c. k. professor humanitní na pražském staroměstském akademickém gymnasium, J o s e f H e i d e, vrchní komisař u c. k. městského hejtmanství, I g n á c K 1 e i n-w, c b t e r, představený kupeckého stavu v Praze, Josef šlechtic Kučera, c. k. guberniální rada a zemský podkomořf, Václav L i c h t n e r, doktor práv, Jan rytíř z R i t t e r s b c r g u, c. k. setník ve voj ště, Josef S c h ii t z, magistrátní rada, P e t r S p o ř i 1, c. k. apellační rada a purkmistr, a Jan Štěpánek, spoluř editel k. stavovského divadla. Setnfk z Rittersbergu vzal na se jednatelství. Jak z účele Jednoty dř•fve uvedeného vysvítá, není myšlénka reformy církevní hudby v Cechách nová ani citá. Jaké v době oné o otázce naši panovaly náhledy, jasné svědectví vydává článek v I. ročníku „časopisu pro katolické duchovenstvo” od r. 1828 str. 653—659 uveřejněný, z něhož jde na jevu, že již tehdáž nutnost opravy kostelní hudby se uznávala. Uplynulo ovšem 50 let, než myšlenka zjednala si přátel a zástupců také v širších kruzích. Co jest však půl věku v životě národův? Budova posvátného ronění namabavě a jen poznenáhla se staví; každý věk má úkol i povinnost, aby hřivnami svými přispíval ku dostavění vznešeného chrámu umění. Znít palz pamětihodný článek takto : 10 | ||||
|