|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNfK LXIV ČERVEN-SRPEN ČÍSLO 5-6 Dr. Dobroslav Orel: Vznik písně „Svatý Václave”. Doba vzniku svatováclavské písně jest ve spojení s vročením písně „Hospodine, pomiluj ny”, poněvadž má řadu znaků s ní společných, ale také odlišných, jež ukazují na její mladší původ. Obě písně patří do oblasti písní, vzniklých na základě řeckých invokací Kyrie-Christe eleyson. HPN jako píseň o jedné sloze končí trojnásobným Krleš (Kyrie eleyson). — V písni SV jest toto trojí Kyrie eleyson rozloženo jako refrén mezi tři původní slohy. Jest tedy pravděpodobno, že tyto 3 slohy vznikly současně. Obsahově jest HPN interpretací litanie, SV tlumočí v básnické formě mešní svatováclavskou kolektu; neváže se tedy na určitou dobu domácích nepokojů. Obdoba jest i v textu. Slova ;n y" se vyskytuje v HPN podle chrudimského zápisu třikrát, ve SV jednou. Po formální stránce je HPN recitativ s verši o nestejném počtu slabik, SV má umělou stavbu s pětislabičnými verši. Melodicky jsou obě písně velmi příbuzné, poněvadž vyrůstají ze zpěvu liturgických recitativů, zvláště z orace. Mají společné nápěvy na konci veršů, které jsou u SV zjednodušeny a oproštěny od likvescentních tónů, pokud lze souditi ze zachovaných mladších zápisů. Tónina HPN jest ještě neustálená, ve SV vyhraněná, dorická. Proti dvěma zřejmým recitantám v HPN jest u SV zřejmá recitanva jedna. Rozsah kvarty, event. kvinty v HPN jest,ve SV rozšířen na oktávu. tedy na interval, jehož dosáhly nejstarší chorální zpěvy ve svém rozkvětu. Obě písně jsou v nejstarších záznamech notovány chorálně; vznikly tedy v době, kdy autoři skládali zpěvy chorální, nikoliv mensurální. Avšak ohraničiti tuto dobu jest nesnadno, poněvadž ještě mistr Záviš ze Zap na konci 14. věku koncipoval své skladby chorálně, ač už byla v Čechách známa mensura a v ní dvouhlasé písně, jejichž zbytky jsou vynotovány v kancianále vyšebradském z r. 1410. Ale SV nepatří do jeho školy, která si libovala v chorální melodii o rozsahu až dvou oktáv, pěstovala výhradně zpěv liturgický a bohatý na jubilace. SV patří do oblasti zpěvu sylabického a je hymnického rázu. Pro vznik HPN stačila hudební znalost liturgických recitativů a litanie. SV předpokládá mimo to znalost pravidel o psalmodii. Čechy byly bohaty na zpěv kanonických hodinek, jež byly důležitým projevem pěveckého umění kněží a laiků. Jeho latinské prvotiny spadají v jedno se začátky křesťanské kultury v Čechách. Latinská psalmodie se pěstovala v Bud~ či (sv. Václav), v Libici (sv. Vojtěch),, v Praze (Kosmas), v Břevnově, v Želivě (Gotschalk), na Milevsku (Jaroch), v Chotěšově, Teplé, Plasích, Mnichovu Hradišti, v ženském klášteře sv. Jiří a j. Benediktini, premonstráti, cisterciové, později kartuziáni a křižovníci pěli v Čechách církevní hodinky za dne i noci. Zpívaly se též po venkově. Podle homiliáře pražského biskupa z kance 11. stol. měl každý kněz míti své liturgické knihy, mezi nimi antifonář a žaltář.l Není však jisto, zdali tento kus homiláře je české provenience, neboť jsou v něm části původu franského a saského (K. Miklík, Č. K. D. 1931). Hecht, Das Homilar des Bischofs von Prag, Prag 1853, s. 21: De sacerdotibus. Srv. Nejedlý: Dějiny zpěvu předhusitského, s. 15-20. 37 | ||||
|