|
| ||||
| ||||
|
církevní hudbě a byli vděčni za každou produkci toho druhu, af to bylo v košickém dómě o slavnostních příležitostech, zejména k 28. říjnu, kdy jsme každoročně zpívali slavnostní mše a jednou i Dvořákův žalm 149. s orkestrem a varhanami, af v kostele u Praemonstrátů, kde jsme zavedli zpívané nedělnx mše, které celebrovával můj dobrý přítel Slovák, páter Hesek. Nezapomněl jsem také jako hudební refererit a úvodnikář „Slovenského východu” na skladebné dílo Františka Pícky. Osobně velmi rád vzpomínám na tyto doby, pro-žívané mezi jinými i s dílem Píckovým, a je mi právě nyní tolik líto, že nedovedli jsme dáti našemu Slovensku v prvé řadě to, co jeho duši bylo n~ejhlíž, t. j., seznamovati je s naší bohatou hudební a v neposlední řadě i literární skvělou katolickou kulturou. Na její význam upozornil jsem po prvé v r. 1919 v listopadu ve své přednášce o J. B. Foerstrovi a dobře vzpomínám, s jakým porozuměním bylo přijato upozornění na jeho katolicitu v umění. Po mém odchodu z Košic se už zapomínalo na tento obor hudby církevní v kostelích i koncertech, a zapomínalo se i na Františka Picku.
III. Františka Picku jsem měli jinak v mysli. V Levoči začal jsem psáti monografii o jeho církevní tvorbě. Ovoci k ní byl uveřejněn v Tomto časopisu ve dvou článcích. Chtěl jsem o něm psáti také v jistém hudebním listě pražském, tam bylo mně však řečeno, že „v nové době katolická hudba duchovní přestává býti předmětem zájmu” — a nedlouho potom jeden z českých deníků přinesl z pera svého hudebního referenta větu, že se o Dvořákově duchovní hudbě ne-bude psáti z téhož důvodu...í Připravuji svoji práci o církevních skladbách Pickových k tisku, ač-li mě nepředejde někdo povolanější. Dosud snažil jsem se všeobecné postavení a význam Pickův podati v některých svých jiných monografiích, zejména v práci „František Hruška"', „Josefa Nešvery hudba církevní"”, „K duchovnímu koncertu ze skladeb prof. Karla Steckera dne 18. I11. 1912":' a J. Z. Skuhers,ký"'. P. Jan Stikar: Pickovy skladby církevní. Podkladem k seznamu církevních skladeb Pickových jsou různé recense v hudebních časopisech, seznamy nakladatelů, vlastní pisatelův soupis české církevní tvorby hudební, a v posledních dnech v bibliofilsky vydaném zápisníku Pickovy od Lidky Markové uveřejněný stručný seznam jeho děl; konečně zprávy jeho přátel a majitelů rukopisů Pickových. Samozřejmě nečiní tento soupis žádného nároku na úpinost, jak při takových věcech je samozřejmé. Mnohé za-pomenuté nebo ukrývané dílo vynoří se mnohdy po slušné řádce let.. Jádrem Pickovy tvorby církevní jsou skladby liturgické, mezi nimi na prvním místě jeho mše; pak následují moteffa, hymny Ce Deum, hymny eucharistické a skladby mariánské. Na konec možno zařadit jednotlivé skladby příležitostné a mimoliturgické. Postup jednotlivých děl bude v těchto skupinách podle do-by vzniku, pokud se ji podařilo zjistit. Na opusová čísla není vždy spolehnut(, protože některý skladatel označí někdy vyšším číslem při vydání dílo, jež dávno předtím vzniklo a zůstalo v rukopise dlouho nevydáno;. A. Mešní skladby. tÍvodem cituji poznámku ze Zápisníku Pickova*): „První však opravdovou skladbou mou byla modlitba Otče náš pro smíšený sbor, po níž brzo následovala Mše pro smíšený sbor a varhany. Nevím ani, existují-li posud tyto plody.” Snad se uchovaly tyto prvotiny v archivu kůru lochovického? 1 a 2 Vyšlo v Editio Cyril v r. 1913 a 1923. a Vyšlo nákladem vlastním. Vyšlo v Hudební výchově r. 1923. *) Vytiskl jako neprodejný soukromý tisk Jaroslav Picka v Praze 1938 k 20. výročí smrti svého otec, 68 | ||||
|