|
| ||||
| ||||
|
náší Také samostatnou předehru a mezihru, F. X. Brixy pak nechává sbor zpívati unisono, resp. v oktávách za pouhého doprovodu varhan.lŠ Jest tedy Smrčkova skladba jedinečná svého druhu a má nad to pro českou církevní hudbu ještě význam ten, že jest datována časově i místně, byvši složena r. 1799 v Praze pro Františka Strobacha, chorregenta v Loretě na Hradčanech. Oproti tomu zůstává u jiných skladatelů řádových místo vzniku jejich skladeb snad navždy ne-známo.
Neznajíce místa vzniku, nemůžeme skladby anektovati pro českou hudbu, třebaže mají za autory domácí skladatele, nebot podle panujícího názoru rozhoduje skladatelův pobyt, ne jeho osoba. Ostatně tápeme ve tmách, kdybychom chtěli určiti vzájemnou souvislost skladeb učitelů a žáků, nebot víme, že linie vývoje nepostupují zde i onde stejným tempem a přímočárně, pozdí se, nebo se předbíhají, křižují se, vybočují a zase se sbíhají. Tak na př. byl Tůma, přišed do Vídně, českým hudebníkem — a v jeho českých žácích se tedy sešly dva proudy jedné tradice. Na druhé straně jsme slyšeli o oblibě přepiněného houslového doprovodu; ve Vídni byly pavěstny t. zv. „šustivé housle” Reuttera mladšího. Dostaly se snad do Prahy prostřednictvím Sehlinga, ve Vídni vycvičeného? Jisto je, že u Sehlingova nástupce, Františka Brixyho, jsou příznačným činitelem, a že sloh Brixyho byl vzorem pro všechny tehdejší naše skladatele. Odkud ale bral na př. Jan Adam Scheibl, chorregent u pražských karmelitek, vzory pro své zcela podobně vypravené skladby z let padesátých? Podle těchto byla tato prakse v polovici XVIII. stol. vPraze již věcí všeobecnou anemusíme tedy nutně souditi na vliv vídeňský. Také nemusíme hledati nějakou odvislost, když Fismann v popsaném Regina coeli napsal na slovo ,laetare" koloraturu, která silně připomíná totéž místo v Černohorského stejnojmenné skladbě. Vždyť od sv. Šimona a Judy není ke klášteru klarisek na Františku anebo ke kostelu sv. Jakuba v Praze tak daleko, ale odvislost skladatelů nevzniká převzetím nějaké hudební fráze, nýbrž podobou stylovou. Ostatně bylo vyzdobení slov ,Iaetare", ,gloria", „gaudium” atd koloraturami tou dobou všeobecně praktikováno. Že stylová podoba nemusí na-stupovati mezi učitelem a žákem, poznali jsme u seriosního Smrčka, u něhož jsme marně hledali reminiscence na optimistického josefa Haydna; oproti tomu se jeho skladba nejvíc blíží Pražákovi, s nímž vůbec nebyl ve styku. Přiznáváme otevřeně, že nález několika málo pramenů, jež zcela náhodou se nám dostaly do rukou a musely umožniti narychlo sepsání tohoto článku, pro řádové jubileum určeného, jest příliš nedostatečný jak pro genealogii skladeb, tak pro zevrubné vylíčení hudebního ruchu, jaký kdysi u Milosrdných bratří panoval, ale doufáme, že snad přec nás informuje alespoň povšechně a že zároveň poukazuje k námětům, jejichž probadání by zajisté ještě mnoho zajímavého vy-neslo na světlo a tvořilo svou kapitolu v dějinách české církevní hudby. innost cyrilská Obecná jednota cyrilská: Zápis o výborové schůzi O. J. C., konané 27. října 1938 v Křest. akademii. — Předseda Msgre Boháč zahájil schiizi, vítá přítomné a dodává, že se scházíme za poměrú zcela jiných, než jsme s,e loučili před prázdninami. Díky Bohu,, že nám zústala ta čistá radost, služba Boží — tot náš program. — Zápis o poslední schu4i čten a schválen. J. M. ndp. P. prelát Msgre Wúnsch děkuje za uznání, projevené mu valy nou hromadou O. J. C., ujištuje, že blaho jedna-ty vždy mu leží na srdci. — Z p r á v y j e d n a t e 1 o v y. Dne 24. srpna f. r. došly od Zemské-ho úřadu schválené stanovy pro farní jednoty Cyrilské. Jsou otištěny v Cyrilu. — Cyr. jedno-ty ve Zdicích a v Tovačově žádají o zadání. — Cyrilská jednota ve Velharticích zaslala zprávu o valné hromadě. — Chrámový sbor v Dubu na Moravě se přeměnil v Cyrilskou jednotu. — Biskupské konsistoři v Brně posláno poděkování za zaslanou sbírku. — Nejdúst. ordina,-riátu v Praze zasláno poděkování za povolení chrámové sbírky pro O. J. C. — letos 20. listopadu. — Are. konsistoř v Praze předala k posouzení jubilejní píseň od Pertlíčka a ZpěvníGek kostelních písní od Boh. Zavřelové. —Rodině t Dra J. J. Riickla zaslán soustrastný projev O. J. C. — Kolej are. Arnošta z Pardubic žádá od Nového roku nájemné ze skladiště hudeb- 18 Cyklus 6 postních offertorií Brixyho ve sbírce b~enedikfinského kláštera v Břevnově. 77 | ||||
|