|
| ||||
| ||||
|
Tranquillo e poco maestoso, pra 2 soprány, 2 alfy, 1 Tenor a 2 basy. Rukopis na kůru dominikánském. Pochází z listopadu 1899. Skladba tato působí v piném ob-sazení mohutným dojmem varhanovým.
Do této kategiorie spadá též skladba „O salutaris Hostiá' pop. 31 v E-dur, -o níž byla zmínka v oddílu „Motetta”. Rukopis smyčcového doprovodu s varhanami (tužkou psaný) má František KhodL. S hymnem „Te Deum” v C-dur (viz oddíl C č. 3) složil Picka „Pange lingua ` v C-dur, ~op. 35, pro smíšený sbor bez průvodu. Pro smíšený sbor bez průvodu je psáno „O salutarís Hostiá " v Des-dur, op. 37, citované již jako 5. číslo sbírky ,Hebdomas sancta” (viz oddíl „Motetta"). Ke mši v B-dur (viz oddíl A č. 10) přidal skladatel rovněž samostatné „Pange lingua” v B-dur, op. 41, pro smíšený sbor. V ,Missa brevis” C-dur (viz oddíl A č. 11) nalézáme „Pange lingua” v C-dur, op. 43, pra 1 hlas a varhany. Zvláštností této skladby je, že zpěváci ji málokdy správně zazpívají. Ze sbírky „Čtyři církevní zpěvy” (viz oddíl „Motetta”) cituji zde „O salutarís Hostiá' v C-dur, op. 46, pro 1 hlas a varhany. Jiné jednohlasé „Pange lingua” v A-d'ur,,op. 52, s průvodem varhan je připojeno ke mši A-dur, -op. 52 (viz oddíl A č.12). Je jemně melodicky pracováno. Při dosud nevydané mši As-dur op. 54 (viz oddíl A č. 13) nacházíme „Pa'nge lingua'” As-dur, op. 54, pro smíš. sbor bez průvodu. K „Te Deum” -op. 55. je připojeno „Pange linguá ` v F-dur, op. 55. Pro mužský sbor, takt franquillamente, psána homofonně. Z opusového čísla 57 (viz oddíl C č. 5) zařazujeme sem „Pange lingua” Es-dur, op. 57, pro smíšený sbor, varhany a 4 lesní rohy (ad libitum). Sloh je hymnicky homofonní, harmonie smělé. Pro mužský sbor složil Picka hymnus O salutarís Hostía v fonině Es-dur, takt 3,'.1, tempo Adagio, slohem homofanním. Rukopis je z 25. března 1914. E. Skladby mariánské. První skladbou toho druhu zdá se býfi modlifba „Ave Maria” v A-dur pra smíšený sbor a varhany, napsáno 14.1.1887. Patří do počátečních pokusů. Na zkrácený text hymnu mariánského je 16. II. 1887 psáno „Ave maris sfellá " v B-dur, pro mužský sbor. Homofanní začátečnická práce. Třetím pokusem je zhudebnění Haklavy básně „Ave Maria” v es-moll, pra soprán s průvodem varhan, z 12. XII. 1887. — Tyto tři skladby zaznamenávám jen pro úpinost, jinak nejsou důležify. Výraznou tvářnost již má další skladba, antifona „Salve Regina” v F-dur, pro smíšený sbor a varhany. Vznikla r. 1894, má rozsah 61 taktů 3!1, tempo M,oderato, sloh homofonní. Mezi offertorii, uvedenými v oddíle B, nalézá se „Ave Maria” v F-dur, pro smíšený sbor. Text je liturgický, f. j. poloviční. Sem patří též graduale „Propter veritatem” v A-dur, pro smíšený sbor (viz oddíl B). Rovněž ve sbírce „Tři církevní zpěvy” (viz oddíl B) je druhé čísla „Ave Maria” v F-dur, op. 31, pro sólový vyšší hlas s průvodem varhan. Zde jest celá modlitba zhudebněna. Velikonoční „Regí.na coeli” v C-dur, op. 37, pro smíšený sbor a varhany, bylo citována v oddíle B. — Picka přidal k němu 26. III. 1915 žestový průvod 4 lesních rohů, 2 trubek a 3 trombonů. Velmi krásně je zhudebněno „Ave Maria” v Es-dur, pro smíšený sbor na liturj~ický text. Vzniklo 14. VI. 1905. Větším dílem tohoto oboru jsou „ Cři antifony Mariánské”, op.44, pro smíš. sbor, malý arkestr a varhany, nebo smíšený sbor s průvodem varhan. Dosud 90 | ||||
|