|
| ||||
| ||||
|
v rukopise. Dokončeno 20. března 1906. Obsazení orkestru je foto: flétna, ho-boj, klarinet B, fagot, 2 lesní rohy, varhany nebo harmonium, smyčcový kvintet. Tužkou poznamenány dole tympány.
První antifona je pro dobu adventní a vánoční: „Alma Redemptarís Mater”. Psána je v tonině B-dur, v taktu 4 ,, rozsah má 38 taktů, tempo Allegro moderato. Druhá antifona je „Ave Regina co,elorum” a zpívá se od Hromnic do Velikonoc. Je složena v tonině Es-dur, má rozsah 34 taktů 4',, tempo Andante maestoso. Třetí je ,Salve Regíná', jež v 60 taktech 3,'t v tonině F-dur a v tempu Sostenuto zpívá se od svatodušní oktávy až k adventu. Sbor zpívá v těchto antifonách homofonně, s nutným střídáním v jednotlivých hlasech. Orkestr p,odmalovává lyricky jednotlivé důležitější partie. Antlfony dojdou uplatnění piného při slavných nešporách, zvláště o poutních slavnostech. Sólovou písní je „Ó Maria, piná slastí' v Es-dur, pro střední hlas a varhany. Má 21 taktů 4/1,. Rukopis. Doba vzniku neudána. Krásně psána v lidovém slohu. Ze sbírky „Čtyři církevní zpěvy” op. 46 (viz oddíl B) cituji zde mariánská motetta „Felix namgue es” v A-dur a modlitbu „Ave Maria” v C-dur, -obě pro 1 hlas a varhany. Modlitba Ave Maria došla u Picky zhudebnění pro mužský sbor ve skladbě As-dur, taktem 3'I, tempo Adagio. Rukopis psán tužkou, datem neoznačen, jen poznámka „Psáno o půl 2. hod. v noci po Louise” naznačuje, že pochází z do-by, kdy byl již Picka u Národního divadla. Skladba je velmi jemně laděna, opatřena pečlivě znaménky přednesu, a další poznámka Pickova k neznámému příteli, aby po opsání partituru vrátil, svědčí, že Picka tuto svou skladbičku po-kládal za cennou. Třetí „Salve Regina” v As-dur je psáno pro smíšený sbor, v faktu 3 1, tempem m,oderato ed espressivo. Rukopis je z 31. VII. 1907. Skvostnou perlou je „Ave Maria” v Des-dur, pro vyšší hlas a varhany, rozsah 45 faktů, tempo Moderato. Rukopis z 20. XII. 1912. Z ovzduší velikonočního vyrostla i další nádherná skladba mariánská „Quís est homo” v as-moll, pro soprán, varhany a harfu. Je to výňatek 6 slok ze sekvence ,Stabat Mater” od Jacopona z Todi. Picka se podepsal italsky Cecco Fornello. Skladba napsána 17. III. 1913 v rozsahu 67 taktů, tempa neudána. Rukopis. Ze sbírky „Zpěvy k obřadům”, op. 58 (viz oddíl G), cituji na kanec „Salve Regina” v As-dur,,op. 58, pro mužský sbor. Sloh homofonní, rozsah 42 taktů. Krásně zharmonisoval Picka známou melodii O sanctissíma pro mužský sbor v G-dur. Rúkopis nemá označení časového. F. Zpěvy svatební. Svatební obřady církve katolické náležejí beze sporu k nejradostnějším a nejslavnějším okamžikům v životě věřícího člověka. Duchovní obraz vznešeného Syna Božího, před nímž poklekají dva šťastní lidé, aby se sobě zaslíbili na celý život, nechal z pera Pickova vytrysknouti krásným skladbám. K svatebním sborům možno tu počítati Pickovu ,Píseri svatební" v Des-dur, op. 20b, pro smíšený sbor. Vznikla 21. 1.1893 na slova Sládkova „Slyš skřivánka”. V 73 taktech tříčtvrtečních tempem Andante con espressio~ne zhudebňuje Picka lyrický text, moderní to parafrázi Písně písní. Náleží k nejlepším sborům smíšeným toho druhu. Vyšla r. 1897 ve sbírce „Lyra”, sešit XIII., u F. A. Urbánka, jako druhé číslo sbírky „Tři smíšené sbory”, op. 20 (pod č. 1035). Ve sbírce „Lyra”, vydávané F. A. Urbánkem, vyšly r. 1899 jako XVI. sešit (pod č. 1124) dva smíšené sbory ,Pfed sriatkem a po sňatku" op. 28, věnované Mojmíru Urbánkovi a jeho nevěstě Kristině Hájkové. Texty pocházejí od F. B. Khemla. První sbor „V stánku Božím” v Es-dur má zajímavou formu: první část je vážný chorál v taktu /,, střední díl ve 3'1 taktu vlastním zpěvem, ve 91 | ||||
|