|
| ||||
| ||||
|
horní část kříže a zpívá: ,Ecce lignum Crucis, in quo salus mundi pependit." (Od slov „in quo salus” zpívá s sebou i ,ostatní kněžstvo). Sbor odpovídá: ,Venite adoremus" — při kterýchžto slovech vyjma celebranta všichni poklekají. Celebrant pak vystupuje k oltářnímu rohu, odkrývá další část kříže a o tán výše infanuje tentýž zpěv, načež chor v téže výši (s knězem) odpovídá. Posléze postupuje celebrant doprosfřed oltáře, odhalí celý kříž a opět o tón výše zpívá týž zpěv a sbor podobně odpovídá.
Celebrant pak nese sám právě odhalený kříž na předem připravené místo před hlavním oltářem na podušku, pokleká a pokládá jej tam. Pak odkládá obuv, fřikráfe pokleká na obě kolena před křížem, při poslední této adoraci líbá nohy LIkřižovariého, vstane, pokleká na jedno koleno a odchází k hlavnímu oltáři na stranu epišfolní, usedá na sedile, pokrývá hlavu biretem a recituje pak Improperie. Podobně uctívá sv. kříž i přisluhující duchovenstvo a pak ostatní lid. Chor mezi uctíváním sv. kříže zpívá Improperie: ,Popule meus, quid fecif tibi?" Trvá-li uctívání sv. kříže déle, zpívá chor mezitím ještě další zpěvy: antifonu ,Crucem tuam adoramus, Domine", ,Crux fidelis", ,Dulce lignurn", hymnus ,Pange lingua gloriosi lauream certaminis" podle toho, jak dlouho obřad uctívání sv. kříže trvá. Následuje pak ,Missa praesancfificaforum" — mše sv. s darem předposvěceným, nazvaná tak, že při ní kněz neproměňuje Těla a Krve Kristovy, nýbrž při-jímá svatou Hostii, kterou posvětil při mši sv. předešlého dne. Diakon po uctění sv. kříže odnese tento k hlavnímu oltáři, načež se uspořádá průvod k místu, kde o Zeleném čtvrtku byla umístěna nejsvětější Svátost. Duchovenstvo pokleká a setrvá v krátké modlitbě. Diakon pak vstane, vystoupí k oltáři a otevře dvířka svatostánku, opět sestupuje pod stupně oltáře, podrží kadidelnici, do níž celebrant vkládá zrnka. Celebrant pokleká, hluboce se uklání a třikráte okuřuje nejsvětější Svátost. Diakon povstává pak s celebrantem, oba vystupují k oltáři, kde diakon vyjme kalich s nejsvětější Svátostí, postaví jej na kor~ porál, vkládá velum na ramena celebrantovi, který kalich zahaluje velem a pod baldachýnem ubírá se s průvodem k hlavnímu oltáři. Při průvodu chor zpívá hymnus ,Vexilla Regis prodeunt." Hymnus tento možno zpívati i mezi mší sv. až k „Pater noster”; je předepsáno zpívati všech 7 slok. Když průvod přijde k hlavnímu oltáři, okuřuje celebrant znovu nejsvětější Svátost, vystoupí k oltáři, odkrývá kalich, nalévá víno a vodu do kalichu, aniž by dnes vody žehnal. Vkládá zrnka do kadidelnice a okuřuje svatou Hostii s kalichem, posléze pak oltář. Při této mši svaté celebrant není okuřován. Poté celebrant sestoupí po pobočných stupních na epišfolní stranu, kde si omývá ruce, neříká však dnes žalm ,Lavabo". Celebrant vrátí se doprosfřed oltáře, kde po-kleká; když vstane, se sepjatýma rukama na oltáři modlí se „In spiritu humilitatis”. Líbá oltář, kleká před Nejsvětější, poodstoupí na epišfolní stranu a obrácen k lidu říká: ,Orate, fratres". Ministranti však neodpovídají „Suscipiat”. Celebrant vrátí se doprostřed oltáře, poklekne, vstává a zpívá: ,Oremus: Praecepfis salutaribus moniti..." a „Pater noster”. Sbor odpoví: „Sed libera nos a malo.” Se sepjatýma rukama celebrant poté zpívá in tono feriali simplici modlitbu: ,Libera nos, quaesumus, Domine..." Sbor dokončí: „Amen.” — ,Pax Do-mini" a „Agnus Dei” odpadá. Po jedné modlitbě ,Perceptio..." celebrant přijímá včerejšího dne proměněnou sv. Hostii, Tělo Páně. Druhou proměněnou sv. Hostii ukládá celebrant do lunuly a staví ji doprostřed. Po přijímání částečky sv. Hostie z kalichu nalévá do kalichu víno, očistí si prsty vínem a vodou, upraví kalich a přikryje velem, jako po mši svaté, postaví jej pak stranou korporálu a skloněn poněkud, říká se sepjatýma rukama modlitbu ,Quod ore sumpsimus, Domine..." Celebrant ukončiv modlitbu, pokleká před nejsvětější Svátostí, sejde po stupních epišfolní strany k sedile, svléká kasuli i manipul a oblékne černý pluviál. Vrací se doprostřed pod stupně oltáře, pokleká, načež vstane, vloží kadidlo do obou kadidelnic, pokleká a fřikráfe okuřuje nejsvětější Svátost. Mezitím se řadí průvod. Celebrant béře velum, zahaluje do něho schránku s nejsvětější Svátostí, 13 | ||||
|