|
| ||||
| ||||
|
felní, srdečný dík slovenské vysílací stanicí bratislavské za její dosavadní úspěšnou činnost v uvedených směrech, již soustavně zanedbávaly stanice české i moravské (výjimky stvrzovaly jenom pravidlo). Děkujeme za to, že jak s kůru v dómě, tak s kůru u Franfiškánů byly vysílány vclmi často skladby našich českých skladatelů: Picky, Treglera, Kubáta, Nešvery atd., ať už to byly mše, či m~ofetta, nebo Pange lingua — vždy svědomitě nastudované a s velkým zdarem pro-váděné. Litovali jsme jenom, že naše veřejnost — zejména tisk — si nevšímal blíže těchto krásných podniků, jejichž základ právě pro poměry mezi Slováky a Čechy byl vysoce významný: otvíral tu cesty poznání katolické kultury české, ukazoval kus duše ;národa, k němuž měli Slováci nejblíže, část kultury, která mohla (a měla 1) tvořiti prvou spoj mezi národy navazujícími bratrské styky na nejširší základně, po převratu také jeden obor činnosti, kde jsme pro tyto věci nedovedli udělati téměř ničeho ...
Jednou z mála, ale skvělých výjimek je přebohatá činnost universitního profesora Dr. D. Orla v Bratislavě. Založil předem vědeckou práci v oboru hudeb-ním na bratislavské universitě, zejména ve směru historického badání, pak v o-boru lidové písně slovenské, založil novou generaci mladých badatelů v oboru hudební vědy, působil jako vynikající dirigent v hudebním životě bratislavském, provedení „Svaté Ludmily” pod jeho taktovkou nelze nikdy zapomenouti. Bylo by nejvýš žádoucí, aby cílevědomá práce Orlova na Slovensku byla zachycena soustavně —šťastné náběhy k tomu byly učiněny několika výsfižnými referáty o jeho vědeckých pracech a jiných oborech vzácné jeho činnosti z pera pí Šamanové. Pro nynější nově otevřenou éru v našem rozhlasu bylo by fřeba pečovati o to, aby — pokud se týče církevní hudby -- pracovalo se podle určitého plánu, ne improvisačně. Jednalo by se na příklad o to, aby byly provozovány skladby nejdříve domácích skladatelů, a to tak, aby byla zachycena co možná široká řada jich, skladatelů starších inovějších, aby tak nám doma i posluchačům z ciziny byl padán obraz naší vysoce hodnotné církevňní hudby, obraz promyšlený a ne pouhá mosaika. Měl by tu býti vypracován celý plán, aby se k slovu dostávali všichni významní lidé z našich církevních komponistů svými nejhodnotnějšími pracemi. Nesmíme tu zapomínati, že reprodukce naší církevní hudby může býti velmi dobrým propagačním prostředkem vůči cizině, a že také proto musíme docíliti výkonů opravdu representativních v programu předem promyšleném. Ostatně dobrá církevní hudba, pečlivě prováděná, bude míti výchovný účel i vůči posluchačům domácím, jimž zejména v českém a moravském rozhlasu nebyla podávána tak pravidelně a soustavně, jak by toho význam naší církevní hudby vyžadoval. Jako někdejší praktik jsem si vědom potíží, s nimiž musí pracovati ředitelé kůrů jak pražští, tak venkovští, — ale jsem přesvědčen, že kdyby péče o soustavné vysílání církevní hudby byla nějak organisována, že by se můj plán, po-daný v náznaku, aspoň přibližně v zájmu věci dal provésti. Hlavně spoje, do-rozumění mezi obětavými řediteli kůrů by bylo třeba. Iniciativy mohla by se snad chopiti ústřední péče o Katolickou akci, která hned v začátcích nám šfasfně začala pracovati na vysílání katolických kázání, bohoslužeb atd. Píši zatím o církevní hudbě (liturgické). Než motiv k mému článku byl širší. Chtěl jsem, aby v pořadech pražské i brněnské rozhlas. stanice byla soustavněji pěstována duchovní hudba vůbec, nebof i nelíturgickou katolickou hudbu jsme průběhem posledních dvaceti let hodně zanedbávali. Mluví pro to tytéž důvody, jak jsem je'razvedl v příčině hudby liturgické. S těmi z našich lidí, kteří ne-dali se zmásti omyly popřevratového myšlenkového vývoje — zejména kulfurního — těžce jsem nesl nápor proti katolické hudbě vůbec n těšil jsem se vděčně tomu, když aspoň sporadicky viny rozhlasu přinášely Dvořákovo ,Stabat", Nešverovo „De profundis” (zrovna jako když bezprostředně po převratu dávali u nás Berliozovo ,Requiem"). Dnes opět začíná prolínat naším českým národem idea svatováclavská a výchova má býti řízena duchem křesfanským. Náš národ uvedenou ideu procifoval zvláště šfastně uměleckými pracemi ve všech 17 | ||||
|