|
| ||||
| ||||
|
Arcidiecése Pražská
Jednatelská zpráva Cyrilské jednoty Družinské u sv. Ignáce. Letošní rok je náš jubilejní. Dne 16. února je tomu 20 let, co F. František Žák T. J. založil Jednotu. P. Žák jako bývalý kaplan a spolupracovník Msgra Lehnera u sv. Ludmily na Král. Vinohradech přenesl si do řádu ducha a nadšení pro hnutí cyrilské. K tomu jeho básnické nadání, hluboký smysl hudební a neobycejná píle pomáhaly mu, že již od r. 1908 v mariánských družinách připravoval půdu pěvecké-mu tělesu, které zmíněného roku uvedl v život Clčelem jednoty podle jeho plánu bylo vytvořiti a prakticky prováděti novou literaturu kostelních písní a českých umělých sborů (viz Družinský zpěvníček). Jednota hned tenkrát byla pevným smíšeným sborem, který pod taktovkou P. Žáka vedle sborů kostelních si troufal čestně vystupovati i se skladbami slavných našich mistrů, ku př. ,Stabat Mater" od Ant. Dvořáka. V prvých letech naší samostatnosti a vlasteneckého nadšení zpívali jsme častěji ve velkých koncertních síních československé národní písně, spory Smetanovy a Křížkovskéha. Po od-chodu P. Záka rozešly se zejména mužské hlasy do jiných sborů. Zbyl kmen — hlasy ženské. Sbormistr p, prof. Průša dal se s ním na oesttr přesně liturgickou podle církevních předpisu: cvičen chorál, jednoduché mše a případné vložky. Superior P. Stork navázal spojení Jednoty s chrámovým ~obeeensfvem: cvičen hodně zpěv kostelní podle nového kancionálu a družinského zpěvníku. Během času vyrostla jednota ochotnými členy opět na dobrý sbor smíšený, jak je tomu dosud. Po 101eté pilné práci s p. prof., Průšou převzal znovu taktovku P. Žák, vrátiv se z Opavy, a zase věnoval jednotě a zpěvu všecky své síly opravdu do posledního dechu. Po smrti P. Záka dostali jsme výtečného sbor-mistra p,. Jos. Solnaře, který po roce ;odešel k sv. Ludmile. Od r. 1936 máme svědomitého p. Jos. Jodla, s nímž radostně pokračujeme na cestě posvěcené P. Žákem k slávě Boží. Podporu duchovní i hm-ofnou máme v domácím řádě Otců T. J., poslední 2 roky zejména místopňedseda P. Vaníček přichází mezi nás jako přítel a účastní se našich radostí a starostí. Od 1. listopadu minulého roku zavedeny pravidelně zpívané mše sv. 0 11. hod. dopol. první neděli v měsíci a o svátcích I. a II. řádu. Během roku pak zpíváme při všech slavnostech chrámových, zejména o výstavu nejs'v. Svátosti oltářní, o svátku sv. Ignáce, sv. Cecilie, sv. Václava, v říjnu účinkujeme při misijní neděli, 8. prosinoe při hlavním svátku Mariánských družin, zpíváme o všech pobožnostech májových a na rorátech:. Ochotně jdeme zazpívati na požádání i jinam.. Tak o větších svátcích zpívají pěvkyně i pěvci s p. shormistrem v chrámě sv. Bartoloměj,e u Šedých sester, dvakrát jsme zpívali v novém k-ostelei Královny míru na Lhotce a o Božím Těle v Podolí. Dne 27. listopadu jsme zpívali při pňednášce o Bohuslavu Balbínovi v sále emauzském;. Zpěvem jsme doprovodili k poslednímu odpočinku dobrého člena řádu P. Lercha a Mar. sodálku pí Buriánkovou. Mši sv. jsme měli za fi P. Záka a l sbormistra Jos. Solnaře, kterého Bůh povolal uprosfřed působení u sv. Ludmily a jehož jsme v máji pochovali na Olšanech. Ze mší v posledním rooe zpívaných buďte jmenovány: 1 a f i n s.k é: Doušova St. Joannis Bapt., Fiihrerova C a F, Hnilick~ova C, Říhovského Loreffa; č ,e s k é: Říhovského, Zák-Sudkova, Zařičanského, Černínova, vánoční Kolaříkova, Rybava, Hradibova a Marhulova. — Časfo zpívány vložky eucharistické Podlešákovy, Říhovskéh,o, Vymetala, mariánské od Lexy, Cainera, jelena, Vitáska, Sch&pfa, Fiihricha, postní sbory Říhovského, Pickovo Umučení Páně, pa-šije Nešverovy, motetta Skuh~erského, Regina oceli od Fiihrera a Lexy, Oltáře od Hampejse, Pange lin Diecése Královéhradecká Farní jednota Cyrilská ve Vysokém Mýtě. Dne 22. listopadu 1937, na svátek sv. Gecilic, ustavili jsme si „U lyry` prozafímrií výbor pro založení Farní jednoty Cyrilské. Přítomné přivítal a následovně k nim promluvil vldp. V. Moučka, děkan vys•ok•omýfský: „Za vznešeným cílem jste se tu dnes sešli. Seskupiti se chcete ve zvlášfní spolek, sdružení, mající za účel pěstovati církevní hudbu a zpěv podle směrnic vydaných v tak zvaném M o f u p r o p r i o papežem Piem X. a propagovaných Obecnou jednotou Cyrilskou v Praze. Jménem duchovní správy vítám vás sem k tomu účelu, vítám tento váš vzácný počin. Vždyf co může býti krásnějšího a vznešenějšího než opěvovati Boží dobrotu těmi schopnostmi a dary, které jsme obdrželi z rukou jejích? A právě největší světoví skladatelé grandiosními skladbami duchovními také zajistili si svou světlou památku u budoucúch pokolení. Kdo by neznal ku příkladu nesmrtelných děl slavného Palestrinih,o, Verdiho, Schuberta, Mozarta, Beethovena, našeho Dvořáka a jiných a jiných, proslavivších se na poli církevní hudby a zpěvu. Významný den zvolili jste si k ustavující schůzi: svátek sv. Cecilie. Tato světice, usmrcená pro víru koncem 3. století, pokládá se od pradávna za patronku církevní hudby. Podnět k tomu zavdala asi slova le,giendy o její svatbě. „Zatím co zněly nástroje, zpívala Pánu.` Místo foto dlužno vykládati asi ve smyslu duchovním: Za zvuků svatební hudby zněla v duši svaté nevěsty hudba jiná, která po-vznášela ji do sborů nadhvězdných, oslavují-cích nebeského snoubence jejího srdce. Ale ať je tomu jakkoli, dává nám tato světioe příklad, abychom i my pronášeli své zpěvy církevní za doprovodu velebné hudby vroucně a procítěně, vědouce, že i když nejlépe to učiníme, jak do-vedeme, přece to bude j-en nepatrná kapka v harmonii vesmíru, oslavujícího všemohoucího Boha-Tvůrce. Na konec mám jen jedno přání, aby vaše nadšení pro dobrou a ušlechtilou věc nebylo snad jen chvilkové, ale trvalé, a přeji vašemu působení v oboru chrámové hudby a zpěvu v novém spolku mnoho zdaru a Božího požehnaní.” Potom zahájeno vyjednávání s ústředím O. J. C., což trvalo vlivem neblahých událostí až da 30. prosince 1938, než nás došly stanovy, a na podkladě úředním zvolili jsme si dne 12. ledna 1939 následující výbor: předsedou vdp. Václav Moučka, děkan vysokomýtský; místopředsedou 20 | ||||
|