S kruchty a podia
Ročník: 1939; strana: 21,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
pí Anči Lupínková, choť řed. Průmyslové banky; jednatelem p, Josef Klíma, ředitel kůru; zapisovatelkou sl. Jožka Pitrová, odborná učitelka; pokladníkem p. Jos. Huráň, účetní; sbormistry: p. Jos. Doležal, ředitel škol v. V., p. Č. Pořízka, praporčík v. v.; archivářkou sl. Jenda Pifrová; 2 členové výhoru: p. Fr. Dosfálek, soukromník, p. Kulhavý, obchodník; 2 náhradníci: p. A. Lanlc, praporčík, p. Jos. Kulhavý, šfrtm. ; 2 revisoři účtu: sl. Zdeňa Cejpková, p. O. Lukeš, mést, úředník. Debatou místního rázu o potřebách a zachování dobré tradice vysokomýfského kůru, určení pravidelných zkoušek a získávání nových členů zakončil vdp, předseda schůzi s přáním zdaru a Božího požehnání v nastávající práci nového spolku. —Jos. Klíma, jednatel.

Diecése Brněnská

Farní jednota Cyrilská v Dol. Loučkách. Na valné hromadě F. J. C. v Dol. Loučkách zvoleni: předsedou vldp. P. Frant, Koudelka, děkan-farář v Dol. Loučkách, místopředsedkyní pí Růžena Suchánková, choť varhaníka v Dol. Loučkách, pokladní pí Emilie Riznerová v Hor. Loučkách, sbormistrem p. Vladimír Suchánek, varhaník v Dol. Loučkách, jednatelkou sl. Marie Vál-ková, učit. v Dol. Loučkách. — V roce 1938 ne-cvičili jsme nic nového; opakovali jsme jen starší věci podle potřeb církevního roku. V Doi. Loučkách 23. ledna 1939. — Marie Válková, jednatelka.

S kruchty a podia

Koncert vánoční poesie. Univ. doc. Dr. Klíma, nadšený ctitel církevní a chrámové hudby, zahájil koncert vánoční poesie, pořádaný těsně před svátky Legií malých v CIstřední knihovně pražské, velmi zajímavý v základní myšlence i způsobem provedení. Nehledanými slovy zavedl nás do české školy více jak p"red 100 lety, do prosfředí, které jest pro nás již jen zašlou idylou. Bývaly to vánoce, ve kterých škola dávala svým dětem náladu zoela zvláštní v lyrickém pro-středí jezulátka a ve formě tak ušlechtilé a tak ryze české, jako byla koleda a krásné staročeské roráty. Byla to poesie vánoc, která oduševňovala nejranější mládí venkovské poesie, o niž jest dnešní mladá duše venkova ochuzena vlivem neblahých let minulých naprosto. Atheistická škola, škola bez kříže, bez Boha, bez Krista, bez Marie Panny — s prostou občanskou výchovou na cit mladé lidské duše nepůsobí ničím. Dojímavý přednes doc. Klímy obnovil nám před-stavu starého poctivého, zbožného kantora, za-níceného pro hudbu a zvláště pro kostelní hudbu. Pak zazněly krásné a hluboce jímavé ,Staročeské roráty" z Orlova Ceského kancionálu; i dále těšili jsme se z koled Foersterových, Steckerových, Malátových, sfeině i z koled lidových, k nimž byly dobře zapojeny i skladby umělé: Bellova V e s v a t v e č e r, Vendlerova Z i m a a Foersterova Romance štědrovečerní, kterou recitovala vždy milá a srdečně zdravená umělkyně Ada Nordenová, vedle dvou pastorel s doprovodem smyčcových a dechových nástrojů od Frant. Klímy, farního učitele v Kyjích začátkem 19. stol. Provedení se zúčastnily sbory pražských škol, a to: chlapecký sbor externistů z arcibiskupského gymnasia v Buben-či s dirigentem prof. Vachulkou, žáci Masarykova a Jiráskova gymnasia (prof. Krejčová), žákyně I, stát. gymnasia v Praze XII. (prof. Helmichová), žáci reál, gymnasia v Praze XII. (prof. Mikan a prof. Cihlář), žákyně z gymnasia „Krásnohorské`, jichž dirigentku prof. Dočkalovou zvláště srdečně vítáme jako výtečného pedagoga; zde dovedla zdárně uvésti nejlepšího slovenského skladatele Jána Levoslava Bellu a lidovou koledu taktéž slovenskou, kterou okrášlil originální hrou na dudy a příjemným zjevem v dudáckém kroji p. Ada Vohanku; na konec zpívali žáci ruského reál, gymnasia pod dirigentkou prof. Novikovou-Ryžkovou koledy své rodné země, které vábí zpěvností svých diatonických postupů, namnoze v církevních tóninách. Výsle-

dek, měřen ani ne tak kvalitou výkonů, ač místy zcela pozoruhodných, jako zájmem a radostí ze zpěvu a činné účasti na něm, projevovanou těmito školními sbory, je nejen potěšitelný, ale i slibný. Přes všechnu nepřízeň mnoha let, kdy Bůh ví proč byl zpěv na našich školách úpinou popelkou, udržován pouze opravdovým nadšením

a obětavostí několika věrných, kteří nepřestali věřit v jeho trvalé a nepomíjivé hodnoty, křísí se ku podivu svěže a hlásí k novému životu, Těšíme se pevnou nadějí, že tento zajímavý, veřejností ještě, a to neprávem přehlížený podnik může znamenati první dobrý krok k návratu školy ke křesťanské výchově, k návratu školní mládeže ke zpěvu ve škole i v kostele. R. Š.





Staropražské van-oce u Křižavníků. Nejlepší dnes pražský kůr (vzpomínám jenom maně na r e p r t o i r n í mše: Steckerova solemnis, Foerster st., „Missa jubilaei sol-emnis”, Sychrova pěfihlasá solemnis, dále „Missa ocfo vir cum”, Tinelovo „Te Deum” s průvodem varhan) vypravil o letošních vánocích skvělý d u c h o v-

n í k o n c e r f v pátek ve svátek sv. Tří králů

o 1 ~6. hod, večerní. V p r v n í m oddíle byly provedeny pasforelly skladatelů: Š i m o n a-B r i x i h o(„Narodil se Kristus Pán” a „Pastorella tříkrálová"), F r a n t. X. B r i x i ho („Pastores`, ,Reges de Saba” a „Koho viděli jste, pastýřové?"), B. F i d 1 e r a(„6 vánocel"), R o-

b e r f a F ú h r e r a(„Laetentur coeli” a ,Ibant maái", „Tichá noc”, ,Tantum ergo"), A n to n í-n a`L a u b e(,,Dormi puer"), V. M a š k a (sklad-ba ,Eja vos pastorculi", která vstoupila na mís-to Gregorova „Vánočního graduale`), G. P o-k o r n é h o (pastorella ,Gloria"), J. J. R y b y (pastorella ,Pozmilý slavíčku''), J. A. V i t á s-k a („Hymnus pastoralis"). Z těchto starých věcí jako ne j h o d n o t n ě j š í byla skladba Antonína Laube, pak Brixiho Fr. X. sbory „Pastores` a ,Re;es de Saba” (v poslednější je skvělá závěrečná fuga na ,Alleluja"); zvláštního pozoru zasluhuje „Tříkrálová pastorella` Š. Brixiho se zajímavým ensemblem sólovým a shorem. Ve d r u h é m oddílu byly předvedeny známé Steckerovy koledy. (Stecker vedle těchto koled ve vánoční hudbě pronikl také mistrnou renovací Horákovy vánoční mše, u níž odstranil některé příkrosti, kterých dnes bychom těžko snášeli.) Jsme vděčni kůru u Křižovníků za tuto skvělou produkci, o niž se zasloužili v první řadě sbor-

21
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ