|
| ||||
| ||||
|
mistr p. Jaromír Herle s výtečným varhaníkem Dr. Michlem. Výborně byli uplatněni solisfé, dámy: Vrbová a Sudíková, pánové: Škoula, Svoboda a Kubala. Chrámový sbor, zvyklý na věci z oboru církevní hudby nejobfížnější, representoval se slohově v z o r n ě, zrovna jako orchestr (z členů Národního divadla). Dnes, kdy náš rozhlas vstupuje na nové, dosud zbytečně zanedbávané cesty, měl by rozhodně vřaditi do své-ho pořadu také kúr u Křižovníků -- má-li býti produkce chrámové hudby přehledně u nás po-dávána. — C. S.
Duchovní koncert. V neděli 22. ledna t. r. uspořádán byl v klášteře Minoritů u sv. Jakuba v Praze koncert duchovní hudby zpěváckým spoI-kem ,Collegium musicum", vcdeným nadšeným sbormistrem Drem Pelikánem. Pořad vypiněn koledami, vánočními písněmi sólovými od Brahmse, Cornelia a Wiedermanna, které s piným zdarem podávali členové spolku: slč. J. Dinesenavá a M. Jeník od Národního divadla. Konečným číslem malá kantáta „Zvoník” od Wiedermanna pro shor a orchestr. Skladba vznosná s vy-pjatými požadavky na sborové hlasy. Zdatní zpěváci pod pevnou rukou svého snaživého sbormistra překonávali se zdarem potíže sklad-by, která vyzněla dokonale. Orchestr nebyl pině obsazen (a nebylo to ani možno vzhledem k obmez~ené prostoře malého sálu), náhrada v pianu a harmoniu, u kterýchžfo nástrojů p. Dr. Ku-báň a Dr. Čubr nejenom v tomto případě, ale i v doprovodu druhých čísel pinili svědomitě své úlohy. Pozorné obeoenstvo uznale vzdávalo dík obětavým účinkujícím. Výsledek koncertu opravdu povzbudivý. — C. S. Duchovní hudba v radiu. Ze Š T ě d r o ve č ,e r-n í h o, velmi rozsáhlého hudebního programu pronikla zvlášt výrazně skladba Ot. Jeremiáše „Narodil se Kristus Pán'', pro sbor a orchestr, z níž byla přednesena jenom úvodní část. Dílo vzorného slavnostního základu, ryzí české vánoční nálady moderního slohu a přec dobře zapadající ve sféru katolické duchovní hudby. Na Boží H,od vánoční přihlásila se nám brněnská stanice přenosem z O 10-m o u c e, jímž podána pontifikální mše svatá z arcibiskupského chrámu sv. Václava. Ze skladeb na prvý pohled upoutala L i s z t o v a „M i s-s a c h o r a 1 i s” pro smíšený sbor, sóla a var-hany. Pro pontifikální mši jistě dílo důstojné. O Této mši nás kdysi v „Daliboru” v roč. XIX. ne-přesně informoval v pojednání „O nynějším stavu církevní hudby vůbec a v Praze zvlášt` Fr. Picka, když tvrdil, že je to dílo mládí, kdežto Fr. Liszt komponoval tuto mši se svým oratoriem ,Chrisfus” současně ve druhé polovině r. 1862, když byl předtím 10. srpna dokončil svoje největší oratorium „Sv. Alžbětu”. Také ji Picka nesprávně hodnotil („je nepatrné ceny hudeb-ní"). Je zajímavo, že Fr. Witt a B. Mettenlzifer správně uváděli tuto skladbu jako vysooe vynikající. Liszt v této mši jako v ,Christu” čerpá motivický materiál z chorálu, homofonní místa prokládá (v této mši opravdu spoře) místy polyfonickými, ideálně propracovává text, hledí k volné práci v harmonii, k jednodušší rytmice Pickova ,Missa solemnis" u Křižovníků. Ve čtvrtek 2. března t. r. byla provedena k uctění památky blah. Anežky České při slavnostní mši, celebrované njdp. velmistrem, v křiž~ov. kostele jmenovaná mše. Ředitel kůru Jar. Herle dával mši s piným porozuměním pro její originální krásu. Obdivoval jsem jeho rhytmické a dynamické vedení, tolik svěží — to hlavně podmiňovalo krásný výsledek dirigentovy práce a jeho smysl pro svérázný Pickňv sloh. IIž ,Kyrie" zaujalo skvělým podáním, které zůstalo na výši dané výkonem při prvé mešní části. Sbor zněl pině v místech vzruchu — a těch právě je ve mši mnoho — zrovna jako s pinou něhou prokresloval části nad pomyšlení jemné lyriky. Zejména zdařilo se provedení ,Et incarnatus est" a nejvýš svérázné ,Benedictus" (onen poměrně rychlý rytmus v něm?). Pickovy mše vynikají ve valné většině případů bohatým, samostatně vedeným varhanovým průvodem — pro tuto, mši ta platí nejspíše. Častá unisona v ní k takovému pojetí průvodu přímo vedou. Je pochopitelno, že varhanní part vyžaduje u Picky zvlášt zdatných varhaníků. Křižovnický kůr má štěstí, že léta je-ho sbor je doprovázen jedním z nejlepších českých varhaníků, p. vrch. radou Drem Michlem — jeho výkon právě u této Pickovy mše by1 jedinečný. Upozorňuji, že tento kůr v Praze má pro nejbližší dobu připravenu mši iubilaei solemnis od Jos. Foerstera a pak vynikající dílo někdejšího vynikajícího reg,enschorih~o v Mladé Boleslavi, Františka Hrušky (8hlasá mše „De Beata"), psal jsem o ní ve své mono;rafii „František Hruška”. Mše pochází z roku 1884 a n e b y l a dosud vydána tiskem. C. S. Radio a v celku ve mši dociluje oné solennity, zrovna jako vroucí lyričnosti, které vytvářejí podstatu ryzí kafolicity v církevní hudbě. Fr. Liszt v dobách před převratem býval skvěle reprodukován předními českými sbory, zejména pražským Hlaholem. Po převratě nevšímavost ke katolickému umění hudebnímu vyřadila i Liszta z našeho vokálního ovzduší. S povděkem proto u-vítali jsme tuto mši v brněnském rozhlasu. (Více o této mši viz v mém článku „Fr. Liszt a re-forma církevní hudby” včas. „Smetana” v r. IL, str. 24—25.) Provedení této skladby podle in-formace, kterou mi dala spolupracovnice tohoto listu pí R. Šamanová, bylo slohově velmi zdařilé. Dík za provedení skladby jak dómskému kapelníkovi p. Gustavu Piwoňkovi, tak dómskému varhaníkovi Stanislavu Vrbíkovi a celému dómskému pěveckému sboru? — Dopoledne o Božím Hodu vánočním jistě upoutala posluchače „Svatvečerní le,,enda” prof. Pavla D ě d e č k a. Je to skladba rozsáhlejšího základu pro smíšený shor a orchestr, jejíž motivické prvky jsou vzaty jednak z lidových koled českých, jednak vytvořeny samostatně. Provedení, které bylo podáno samotným skladatelem, bylo do nejmenších podrobností propracováno a v celku velmi zdařilé. Velmi dobře uplatňovali se sólisté podle programu Zdeňka Hrnčířová, Miluše Dvořáková a Beno Blachut; pražský rozhlasový orchestr hrál velmi zdařile, a skvěle jako vždycky uváděl se československý pěvecký sbor. 22 | ||||
|