|
| ||||
| ||||
|
z roku 19051 jsou pracemi, jež dokládají neobyčejnou znalost věci u spisovatele, který již před !nimi prokázal svoje vědomosti i břitkost úsudku rozsáhlou kritikou spisku „Stručný ,přehled dějin hudby” prof. Dra Otakara Hostinského l, nebo poukazem na velké nedostatky spisu Dra Herrmanna G. S. Preisse: „Grundriss der Geschichte der Musik";0 nebo třeba upozorněním na Louise Ehlerta,' či referátem o významném spisu Skuherského „Nauka o hudební komposici .S Pak: ,Kritische Beitráge zu einigen Streitfragen in der Musikwissenschaft” ve „Vierteljahrschrift fiir Musikwissenschaft” v Lipsku.
„Dějepis” a „formy” — dvě stěžejní Steckerovy práce. „Otakar Hostinský a jeho význam ve tvorbě B. Smetany”, „K otázce Smetanismu a Wagnerismu"0 jsou další spisy Steckerovy. Pak řada vědeckých essayí, uveřejňovaných třeba: v „Cyrilu”, nekrolog o Fr. Hruškovi,10 nebo v „Daliboru"', „O zápovědi kvintové v harmonii",11 „O alterovaných akkordech",1 „O ,akkordu nónovém, undecimovém a tercdecimovém"13 nebo v „Hudební revui” „O modulaci"1.1 nebo ve „Smetanovi” (redaktor Dr. Jan Branberger) „O příčnosti harmonické".1' Vysoce hodnotné jsou i kritiky Steckerovy o skladbách zejména z oboru hudby církevní. Výmluvným příklademje Steckerova kritika oratoria ,Stabat Mater” od Fr. Musila.16 Byl odborným redaktorem pro hudbu v ,Ottově slovníku naučném”; většina článků byla od něho. A pak nade vše jeho essay: ,Hudba církevní” str. 44—48 ve druhém dílu „Památníku na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Františka Josefa I.” ve stati „Padesát let české hudby”, a dále pojednání: „Kantáta a hudbu církevní” na str. 227--248 v publikaci: „Antonín Dvořák” (Sborník statí o jeho životě a díle). Jsem naprosto dalek toho, abych v tomto místě chtěl podávati úpiný výčet Steckerových prací vědeckých, nebo aspoň jejich přehled, nebo soustavný výběr. Chtěl jsem jen upozornit na velkost vědeckého Steckerova díla bez jeho bližšího rozboru. Vedle prací vědních může se Stecker vykázati i skvělými pracemi skladebnými; ,Missa solemnis” je tu representativním dílem české církevní hudby vůbec. Umělecká osobnost Steckerova tím není dolíčena; Stecker byl také vynikajícím virtuosem na varhany, a jeho specialitou byla varhanní improvisace; tento jeho zájem měl zase odraz v práci vědecké; jeho „Nauka o netématické improvisaci varhanníl' má ve varhanní virtuositě Steckerově s jejím speciál-ním oborem svůj zdařilý odraz. A ještě jeden obor uměleckého snažení vysky_ tuje se u Karla Steckera: je to jeho dirigentství v choru (v klášteře Uršulinek v Praze). Nepřehlížím ani této jeho práce; umělec v ovzduší chrámovém aspoň týdně se nacházející nalézá právě v tomto prostředí nejušlechtilejší podněty ku své práci: prožívá znovu a znovu jedinečnou ušlechtilost a myšlénkové hloubky katolické liturgie a tvoří liturgickou hudbu v její piné ryzosti a kráse. Steckerovi tenhle obor jeho činnosti a jeho styk s chrámem jako sbormistra a varhaníka na jeho kůru dal ještě motiv k Jedinečné práci v jeho motettech. prof. Fr. Pich píške o Steckerově dějepisu, v „Daliboru” (1893, str, 346), že rovná se nejpňednějším spisům toho druhu u národů světových a že nad mnohé z nich vyniká J u úsporností, tu stručností, tu jasností a přehledností, tu zas vědeckou opravdovostí”. 4 Nákladem téhož; Adolf Piskáček uvedl ve svém posudku, že je to dílo vysoké hodnoty, které musí „pině zaujmouti a nejvýš uspokojiti svým ostrým, prozíravým a samostatně usuzujícím duchem”. (Dalibor 1905, str. 323,) 5 „Dalibor” 1888, str. 43, 143, 151, 166, 182- 6 „Dalibor” 1884, str. 424; v dějinách církevní hudby vynechána jména č e s k ý c h skladatelů, z německých vypuštěno je jméno Dra Wittal (Str. 425,) v „Dalibor” 1888, str. 33. 8 „Dalibor” 1884. 9 Vydal Fr. A. Urbánek v Praze. 10 ,Cyrill” 1889, str. 65. 11 „Dalibor” 1888, str. 41, 66, 73 atd. 12 ,;Dalibor” 1896, str. 33 a další. 13 „Dalibor” 1899, str. 45, 61, 69, 110, 190 286, 365. 14 „Hudební revue” 1917, str. 131 a další. i5 „Smetana, roč. 1907, str. 1 a 16. 16 „Dalibor” 1898, str. 133—135 a další. 17 Vydal Fr. A. Urbánek v Praze. 27 | ||||
|