|
| ||||
| ||||
|
Tak vyrůstá vědecký a umělecký profil Steckerův do jedinečných šířek — od_ tud všechno dává jako vynikající učitel (profesor na konservatoři a universitní lektor) svým žákům, jichž vychoval úctyhodnou řadu. Jeho vědecká soustavná díla (dějepis, farmy, nauka o varhanní improvisaci) měla tendenci v prvé řadě prospívati jeho žákům — to byl vlastní důvod vzniku těchto děl; důvod, který právě u prvých dvou prací zase zapříčinil, že musil se i v hloubce podání uskrovnit a nesporně ubrat svým stěžejným dílům i na jejich hodnutě. Plný rozvin znalosti i vědní intuice mého autora byl by vydal daleko více... Ale Stecker měl více smyslu pra svoje povinnosti učitelské, nežli pro vlastní cíle vědní.
Můj autor je pro studium jeho významu v hudbě vůbec osobiností nesmírně zajímavou: jako vědec je vysoce hodnotný; a přes to i jeho význam skladatelský je vysoký.18 Naše církevní hudba může býti štastna, že má ve svém vývoji právě člověka zájmů a hodnot Steckerových; šustna, že on v jedné osobě spájel vědce a umělce; co přesvědčivě dovedlo psáti jeho pero ve vědě, to dovedla v nejvyšších hodnotách podávat jeho hudba. Základna vědecké i umělecké tvorby Steckerovy je obdivuhodně široká tím dána je už sama o sobě jedúnečnost Steckerova zjevu, jež k pokusu o výstih jeho osobnosti v piném jejím rozsahu mne vábila už dávno. Daný program této práce mne ovšem nutí, že musím se ob_ mezovati všude uněho jenom na hudbu církevní. Stecker je v dějiináctz této hudby osobností historickou -- pracomník vědecký i skladatel. Jsem si pině vědom dosahu tohoto tvrzení a přecházím radostně k tomu, abych je doložil. A. Vývoj naší církevní hudby od dob, kdy i u nás začala pronikat ve svých strohých zásadách Wittova reforma z Německa, není nijak jednoduchý. Hned do prvých tušení zrodu nových snah za nápravu v naší hudbě církevní je to tvůrce svébytné české hudby Bedřich Smetana, který vnáší na nové cesty myšlenky zrovna prorocké: „... mše kultu katolického je zajisté nejdokonalejší formou oné části hudby chrámové, jež k bezprostřednímu doprovázení a zvelebování obřadů bohoslužebných a zároveň ku povznesení mysli zbožného obecenstva v chrámě shromážděného nejvíce přispívá. Jakož pak polodramatický děj vysvobození lidstva Kristem u oltáře se děje, má jej hudba chrámová ke skutečné představě a k piné pravdě povznášeti... Máme zde na zřeteli arcit skladatele církevní z do-by rozkvětu tohoto umění v Italii, počínaje Palestrinou a jeho nástupci, jako jsou Scarlatti, Caldara, Orlando di Lasso, Pergolesi, Jonelli, Allegri atd Okolnost, že díla starých mistrů jsou spoře instrumentována, nedokazuje nyní pranic, neboč oni mistři ulívali všech prostředků, jež tehda právě po ruce měli, jako my užíváme opět prostředků nám známých a větších. Způsob, jak se nástrojů užije a nikoliv jejich počet, jedním slovem oduševnění hmoty, dává nám právo k jejich volbě a poskytuje účinek úpině nezkrácený” — cituji tu posudek Smetanův o mši ,solemnis" Josefa Čapka, provedené v Góteborgu 1860.1' V těch-to větách je ztajena celá teorie základu vývoje nové české hudby církevní: je tu vyslovena pravda, že základním východiskem jsou mistři polyfonie —škola Palestrinova, doplňovaná prostředky, jež v hudbě dává nový vývoj. Že místo po-jmu „moderních prostředků výrazu” Smetana zabývá se tu jenom otázkou instrumentace, tedy otázkou speciálního rázu, ničeho tu neznamená; co o instrumerita- 18 Tak také prof. D r. Z d e n ě k N e j e d I ý v nekrologu K a r e l S t e c k e r f v časopisu „Smetana” 1918, str. 81: „Zvláště v dějinách naší moderní hudby církevní, jež se zrodila sioe z přísného ducha reformy oecilské, zároveň však tohoto ducha ve jménu umělecké volnosti i pře-konala, bude Stecker vždy jmenován j a k o p r v n í, jenž v tomto směru dovede naší hudbě ukázati cestu nejlepší a nejsprávnější. A přeoe veřejné mínění u nás ani dnes ještě nedocenilo této nejlepší činnosti Steckerovy, nýbrž naopak staví u něho na první místo jeho činnost t e o r e f i c-k o u. I v tomto oboru Ize ovšem Steckemvi vykázati místo velmi čestné. Bylť Stecker duch ne-sporně bodavý, toužící po Lepším poznání, a proto vážný myslitel o problémech hudby. Viz od téhož autora: „Dějiny české hudby”, str. 252, kde význam Steckera skladatele není pině vyzdvižen; o vědecké činnosti Steckerově: • . podal z nej cennějších monografií naší teoretické literatury”, str. 202. ls Ze zápisků Smetanových podal v „Daliboru” 1901, na str. 245-6, J. Debrnov. 28 | ||||
|