|
| ||||
| ||||
|
Církevní zákaz obvyklých svatebních pochodů. Při svatebních obřadech u nás i v jiných zemích se dosud v kostele hojně hrál tak zv. svatební pochod z Wagnerovy opery „Lohengrin” a z Mendelssohnovy opery „Sen noci svatojanské”; obě skladby pafřily již takřka k tradičnímu doprovodu svatebních obřadů. Církevním úřadům bylo nyní z kompetentních míst vatikánských sděleno, že hraní obou skladeb při těchto círk,evních příležitostech je zakázáno. Důvod je ten, že Waónerův pochod j.e předehrou k nás sledující vraždě a rozkladu manželského soužití, pochodu Mendelssohnovu následuje pak scéna přeměny člověka v osla. (N. L. 27, VI. 1939.)
Zajímavý kontrast pozorují chodci v Praze IL, na Jungmannově náměstí při pohledu na gigantické průčelí starobylého chrámu P. Marie Sněžné přes novostavbu klavírního domu brafří Schlí;glů, provedenou ve střízlivém moderním slohu z betonu, skla, kovu, zdobenou neonem,. Dva různé věky jsou zde spojeny, a mezi nimi rýsuje se velkolepý vývoj hudby moderní z hudby — církevní. O úseku moderního úsilí ve vý- voji klavíru svědčí malá brožurka „75 let kro-niky rodu Schlčiglů”, kde 5 dřevoryty znázorněn jest.vzestup této klavírní firmy, liz prejeme další úspěšný rozmach. Š. Hudba jako výchovný prosfředek. K otevření nového typu školy v Německu, totiž f. zv. ,musiakého gymnasia", oznamují se tyto podrobnosti. V novém výchovném ústavu, který bude otevřen 1. července ve Frankfurtu n. M,, bude zvláštní péče nejen o hudební, ale též o vědecké a sportovní vzděláni posluchačů. Zatím bude při-jato asi 310 žáků, kteří budou ubytováni v pensionáfu při škole. Školné bude 20 RM a za ubytování a stravu bude se platit 50 RM. Záci z mnohačlenných rodin budou míti velké finanční úlevy. V této škole bude se vyučovali denně jed-nu hodinu o hudbě, nejen nauky praktické, ale i hudební teorie, při čemž klade se velký duraz na Teorii harmonie a kontrapunkfu. ,Musické gymnasium" není výchovným ústavem pro odborníky, pro hudební umělce, ale je vzdělávacím ústavem, kde hudba znamená nejdůležitější výchovný prostředek mezi ostatními předměty všeobecného vzdělání. (N. L. 15. V. 1939.) Hlídka stavovská Hudební zázrak odehrává se v Plzni. Ředitel funkci od patronátu (města Plzně) 65.50 K mě- kůru arciděkanského kostela pobírá za tuto síčně. Je živitelem čtyřčlenné rodiny. —Listárna redakce Lisfárna redakce. K dnešní příloze podofýkárne, že skladatel ji komponoval v jednoduchém slohu na motiv hvmny svatováclavské. Latinský text umožňuje její zpívání i při zpívané mši sv. (po recitovaném offerforiu). Latinská báseň je koncipována mistrně, jakož i její překlad od téhož básníka, připojený tuto pro informaci zpěváků, neznalých latiny: Dr. Čeněk Tomíško: Nedej zahynouti! (Prosebná píseň k sv. Václavu.) Světče slavný, reku dávný v rudém hávu krve své! V Tobě máme záštitu na !nebeském blankytu! Lkáme k Tobě ve své mdlobě, když nás žal a smutek rmoutí: ,.Nedej, nedej zahynouti, Čechům nedej zahynouti!" Tisíc roků v rychlém toku od té doby minulo, kdy Tě zloba zavilá dýkou vraha zabila ...1 Od té chvíle pobloudilé národ počal k Tobě lnouti: „Nedej, nedej zahynouti, Čechům nedej zahynoutil” K činu svému bezecfnému zvolil zlosyn chrámu práh . . Tys však vrahům odpustil, čistou duši vypustil: V jasné nebe nesou Tebe andělavé z této pouti... „N•edej, nedej zahynouti, Čechům nedej zahynoufil” Ty jsi pravý ceské slávy věrný strážce, dědie náš! Tvoji vůdčí korouhev nevyrve nám světa hněv! Když se stmívá, připozdívá, hvězdou rač nám zaplanoufi! „Nedej, nedej zahynouti, Čechům nedej zahynouti!” Chloubo věků, kníže, reku, pomni, proč Tvá tekla krev! Dej, at víry perla cedLná, Tvojí krví zaplacená, vzplane zase v nové kráse, bychom Tvými mohli sloufi: „Nedej, nedej zahynouti, Čechům nedej zahynouti!” Kéž se spiní, oč tak vroucně prosí: ,Venceslae, memor esto!" — „Čechům nedej zahynouti?” 48 | ||||
|