|
| ||||
| ||||
|
Vladimír Němec: Dějiny varhan u Matky Boží před Týnem v Starém městě pražském.
První zprávy, která předpokládá existenci varhan v této staroslavné svatyni, dostává se nám při r. 1386, kdy pražský měštan Frána Terkler fundoval stálou mši sv, o Božím Těle se zpěvem ,a hrou na varhany: „ ... Praedicta missa cum organorum cantu cantari deberet.” (Lib. Erect. II., 236.) V dalším časovém vývoji nedostává se nám zpráv o varhanách, nýbrž jen o varhanících. Tak roku 1454 byl zde varhaníkem kněz Mikuláš, r. 1498 kněz f:->ehoř (Tomek, Děj. m. P. IX., 343), r. 1520 zemřel morem varhaník Teinský Johannes (Teige, Staří letopisové čeští, 1., 481). Však již při r. 1521 máme opět zmínku o varhanách: „Mistr Pašek pak léta 1521 a kněz jakub příjmím Kubíček, kněz Šidlo s některými jinými zarazili bratrskou literatům znamenitú procesí: každý čtvrtek z Tejna s velikými svěcmi rána nejbohatší v Praze šli a farář z Tejna nesl za nimi monstranci, tu; pak slavná mše na diškant, varhany, regaly, že všecko nahoru musilo a žádný proti tomu mluviti nesměl.” (Teige, L, 484 --- Paměti o bouři Pražské.) Z uvedených zpráv nelze nám usuzovati, zda sloužily varhany zmíněné vroce 1386 bezmála celá dvě následující století, jisto však je, žc r. 1573 dohotovil syn stavitele svatovítských varhan Ferdinandových — Albrecht Rudner --varhany nové a k nim roku následujícího nový měch za 13 kop míšeň. (Kn. týn. lit. A. fol. 59.) Na nové varhany hrál již zdejší varhaník Jan Neubitzer, jemuž Pavel Šturma z Firštenfeldu r. 1587 odkázal kromě jiného 50 kop míšeň. (Teige, Místop. St. m. Praž., II., 199.) R. 1594 opravil Rudner ještě 3 měchy, o čemž zápis zní: R. 1594, 9. srpna: „V outerej před sv. Vavřincem v domě, kdež slave u zlatýho prstene, tři měchy jsou zvopravovány a v nově v nedostatku jejich zase k budoucím časům stále pro neucházení větrů oblepeny. Kteréžto dílo a oprávka měchův i další a ozdobnější spravení varhanuov nad předešlé od Cypriana Bílka, Matyáše Jirky a Jindřicha Wolfa od zlatého prstene, toho času úředníkuov záduší M. B., spraveno a k tomu dohlídnuto jest ad mistra Albrechta Rudnera varhaníka. Kteréžto varhany na onen čas s Těmi třema měchy, k nimž jest byl pedal od téhož mistra přidělán 1. 1573 a před lety dvadceti v domě, kdež slove u zvonu, dokapáno 1. 1574 za úředníkuov toho času: nebožtíka Havla Kodrusa, Tomáše Rabštejnského z Čihanova a Cypriana Bílka živého a z nich ještě pozuostaléha. Nadto pak Cyprian Bílek pro svou na budoucí časy památku k zlepšení těch varhanuov nad předešlýzpuosob na svůj vlastní náklad dal jest udělati k týmž varhanuom toto nový corpus, tak aby nic na nedostatku nebylo. Naposledy aby tím hojněji a dostatek větru se dostávalo, za dobré se jest uzna lo, že jest ještě čtvrtý měch se dal přidělati, na kterýž jest dáno 13 k. m. (Teige, I,, 493.) Kde byly Rudnerovy varhany ve chrámě umístěny, nedá se dnes již zjistiti; právě tak nemluví naše prameny o tom, zda i kruchta českých literátů, která se připomíná již v r. 1585 a tvořila levou emporu v blízkosti pozdější západní kruchty latinské, byla vybavena varhanami. (A. m. Hlavní kniha záduší z r. 1613, fol. 286, 45.) Usuzujeme-li však analogicky podle případu svatohaštalského, hrávalo se zde patrně na regat, o němž bude ještě řeč. Ještě jednou volají úředníci záduší Rudnera k opravě týnských varhan. Bylo to v roce 1605 a oprava stála 40 kop. (Teige, I., 497.) V dalším letočetném postupu jsou zprávy o varhanách opět skoupé. Proto připomeneme ;alespoň něco z historie osob, chrámovou hudbu tehdy zde za-městnaných. Tak v r. 1606 vznikl na týnské kruchtě jeden ze sporů, v době té nepříliš vzácných, mezi kantorem školy týnské, řídícím nedělní kruchtu, a varhaníkem. Motivy sporu nejsou nám známy, víme však, že osadní tohoto hlavní-ho chrámu porovnávali nedorozuměni mezi nimi tak dlouho, až při tom vypili vína za celou kopu grošů (Winter, Partikulár. školy, str. 325). Tehdy byl zde varhaníkem Martin, který v r. 1607 měl plat 70 k., kdežto kantorovi se platilo pouze 8 k. 16 gr. (Teige, L, 504.) Snad tedy zde dala by se hledati příčina zmí- 62 | ||||
|