| ||||
| ||||
ní hudebním Clavis ad Thesaurum magnae artis musicae etc. Vefero Pragae in Magno Collegio Carolino, typis Georgii Labaun, 1701. (Dlab. IL, 15.)
Při požáru ty'nského chrámu v r. 1679 (Balbín, Miscellanea, Decas I., Lib. III., cap. X., § III. ,Ecclesiae celebriores", pag. 133) byly i varhany poškozeny a hrálo se zatím na positiv vypůjčený z Templu. Tu však pojednou v r. 1682 objevil se Mundt znovu v Praze; smlouva sjednaná na opravu s varhanářem Janem Nettem byla zrušena a oprava varhan byla svěřena Mundtovi jako „perfectimirovanému varhanáři a těchto varhan mistru” (Hutfer, 1, c.). Z dalších varhaníků týnských vyznamenal se zvláště Josef Seger, jeden z nejlepších našich varhaníků, a působil zde 41 let velmi úspěšně. Zemřel 22. IV. r. 1782 (Dlab. III., 103-106.) Zatím se vystřídali tito kantoři a ředitelé chrámové hudby: po Valešovi přišel Jan Václav Fischer, připomínaný 10. VI. 1705, ze-mřel 20. II. 1719, pak Daniel Václav Pořický, jmenovaný 27. II. 1719, zemřel 29. XI. 1742, a po něm Josef Arnošt Mues (deky. 3. XII. 1742), který působil ještě v r. 1754. (E. Trolda,l. c.) V průběhu stol. XVIII. a XIX. zaznamenávají se na týnských varhanách běžné opravy. Krátce pred úmrtím kantora Frant. Schóna (zemřel 1794) byla svěřena oprava za 165 zl. Josefu Rothovi 19. X. 17'93. (Kn. normalií, fol. 116, čís. 122.)* (Viz poznámku na str. 66.) Oprava jakubem Plačkem v r. 1811 týkala se měchů a stála 91 fl., v r. 1813 opravuje varhanář Kolb za 12 fl. a r. 1817 přijala Eliška Schmidtová z titulu oprav 30 fl. (Výdej fondů I. a IL, 1807-19, fol. 28.) Nejvěfší oprava a úprava v historii Mundtových varhan byla provedena v r. 1823 dvorním varhanářem Josefem Garfnerem (Lib. memor. záduš., pag. 6) podle rozpočtu z 18. V. 1821 (spis, zád. I, 234). Příčinou její bylo zamýšlené stavební zvětšení hudební a spolu varhanní kruchty směrem k oltáři. Gartner navrhl, aby se corpus, obsahující manuál a pedál, nepřemísfavalo, pouze positiv v zábradlí kůru umístěný musil se celý rozebrati a znovu nasaditi. Ani při této úpravě nedoznaly všák varhany Mundfovy změn v rozvržení a upotřebení původních hlasů; zvukově bylo změněno pouze ladění a přeloženo 0 1 tón níže, podle tónu operního, protože nutné transponování leckdy působilo obfíže. Ke každému rejstříku bylo třeba proto nově zhotoviti jako největší píšfalu hluboké C a následující nejbližší B. Všechny ostatní píšfaly musely se přesaditi, na př. C na D, D na E atd. -a v důsledku toho byla fřeba převrfati otvory a píšfalnici upraviti. Nově bylo nutno zhotoviti 82 píšfaly největší kategorie: Z Toho bylo v manuálu k Principalu 8' v prospektu C a B ve váze 45 liber Quinta mjr 3" uvnitř skříně C a B 6 „ Superoctav 2” C a B 6 „ Mixtur 6fach. 12 píšfal 6 Cembalo 4fach- 8 4 „ Quintadecima 2 3 „ Sedecima 2 2 „ v positivu k Principalu 4' v prospektu C a B 13 Octav 2' uvnitř 2 kusy 6 „ Quinta 2 „ 2 „ Quindecima 2 1 „ Mixtur 3fach. 6 3 Cembalo (dnes Rauschgf.) 4 2 „ v pedálu k Mixtuře 4 2 tedy celkem 52 píšfal ve váze 101 liber čistého cínu 65 | ||||
|