|
| ||||
| ||||
|
ka, která je pastýřsky jednoduchá, ale harmonicky vyznívá mohutnou krásou, opravdovostí, radostí a něžností. Slova koled jsou mistrně zhudebněna, melodie i harmonie, sólový zpěv i sborový přiléhá a uchvacuje. Zpívati bude kostelní sbor z LIh. Brodu, zesílený žáky a žákyně-mi zdejšího reálného gymnasia a měšfan~k. V orchestru jsou obětaví místní hudebníci. Varhanní part svěřen odb. učiteli p. Fr. Veselkovi. Mistr Hába vynaložil vše, aby dosáhl přesného, lahodného a opravdu representačního
provedení skladeb. Říhovského vánoční koledy a Vyskočillovo Pange lingua vkládá se jako skvost ke zvýšení velebnosti a krásy. Rozhlasové vysílání bylo s radostí a povděkem přijato jako pozornost rozhlasu k opravdové, dů~-kladné a nenáročné práci venkovského umění; kferé skrývá náš zbožný venkov. U provedení mše je ve městě LIh. Brodě i dalekém okolí oprávněný zájem. Náš rozhlas vykoná opět dobrou službu jak umění venkova, tak i zapomínanému kraji. Jiříl<. H u d e b n i n y Vilém Složek: Mše pro smíšený sbor a varhany. Vilém Blažek náleží mezi mladší dorost brněnských skladatelů. Narodil se r. 1900 v Kroměříži na Moravě, kde studoval reálku, později konservatoř v Brně, varhanní oddělení, v letech 1924—1929 byl posluchačem mistrovské školy v Praze jako žák Jos. Suka. Po studiích byl sbormistrem pěveckého spolku „Dvořák” ve Zlíně, od r. 1927 je profesorem na hudební škole Filharmonické Besedy v Brně. Vedle úspěšného působení jako hudební pedagog a vynikající virtuos varhanní pracuje Blažek pilně v komposici. Napsal klavírní suitu, suitu pro velký •orchestr, Variace pro smyčcový kvintet, symfonickou báseň Za světlem, klavírní Toccatu, díla sborová a kantátová a v poslední době Mši pro smíšený sbor a varhany, vyhovující v každém směru přísně rituálním požadavkům. Do bohaté šíře vyklenuje jednotlivé části, prostoupené štědrým zvukovým přínosem i dokonalou technikou jednotlivých hlasů, aT již v částech kanonicky formovaných, nebo v místech sytého vyznívání v Tuffi, vysloveného umně řešenou akordickou, výstavbou. Nejpozoruhodnější částí Mše je Credo, mající rušný, místy dramatický spád. Fosbední dílo Blažkovo vzniklo na popud soutěže, známé z časopisu Cyril, v době o,í 18. srpna, m. r. do konce června f. r. Je psáno vysloveně, pro chrámovou potřebu, délka trvání 32 minut. Rozbor: Prvá část mše Kyrie počíná v A-dur, klidným motivem v tenoru, procházejíoírn později altem, sopránem a basem, doprovod varlianní je koncipován skoro samostatně a vyžaduje velmi kvalitního hráče. Také na sbor kladeny jsou značné vokální požadavky. Forma Kyrie je ABA, v klidném proudu zvukovém vy-víjí autor jasně spředenou polyfonní strukturu, opřenou o dvě myšlenková pásma. Kyrie vyznívá v závěru v akordické nápini zpěvních hlasů i varhan. — Gloria uhodí prudkým tempem v Maesfosu v Es-dur, má bohatý vznos a rozpadá se myšlenkově na čtyři části do sebe případně zapadající. I Výrazově je Gloria ryze dogmatické, skladatel úspěšně využívá staré dorické tóniny. Bohatě vystupňovaný spád vrcholí v mohutném finálním Grandiosu na slova v ženských hlasech „In Goria”, podepřených v mužských hlasech melodickou linií v ritardandu a crescendu >,Cum Sancto Spiritu in gloria Dei Patris, Amen". — Nejvíce vyklenuto je Credo, vybudované v počátku v H-dur a motivicky na-vazující na melodii chorálu. Má celkem sedm ideových celků, diktovaných dramatickým spádem textu, struktura je opětně vedena v složitě založené polyfonii, doprovod varhanní pro-stoupen je četnými triolovými pasážemi, mís- to ,Ef incarnafus ~esf" v es-moll, přednášení; Tenorem, je napiněno vlahým lyrismem, aby se dále rozvinulo v textové nápini v bohatý ruch. končící v původní Tónině hymnickým závěrem. — Sanctus je v As-dur, dvoudílné, konfrapun-Ticky umně založené, kde ve finálních akordech využije skladatel velmi pohotově harmonicky nónového akordu na dominantě, výborně rozvedeného v základní tóninu. — Benedicfus je v celku povahy čistě lyrické, v As-dur, také dvoudílné, v němž velmi úspěšně využívá autor jásavéh,o „Hosanna in escelsis” z předchozího dílu mše. — Agnus Dei je vedeno skorem jedním myšlenkovým proudem, základní motiv je kanonicky řešen v úpravě horní kvinty, z něho pak vyrůstá mohutná ~,sradační vina, vrcholící v Cesdur na slovech ,Miserere nobis". Výrazem zvukovým probíhá poslední díl z e-moll, přes asmoll, aby vyústil v závěru, ve smírném Es-dur, v soustředěném a kontemplativním myšlenkovém pásmu a zakončil v pp celou skladbu. Ve své novince ukázal se Vilém Blažek ve světle nejen velké a hohaté poh~ofovosti skladebné, ale i jako znamenitý flumočifel díla, určeného k ryze sacerdotálním úkonům a hymnické oslavě Boží, aniž by v nejmenším porušil meze, určené rituálními požadavky. Výrazově i motivicky je skladatel velmi pohotový a pružný, má piný smysl pro zvukový efekt i gradační vznos, zpčvní hlasy vhodně dělí a dosahuje tak přínosem zvukovým mohutného dojmu. Skladba vyžaduje ovšem velmi dobrý i technicky moderní stroj, aby všechny zvuk. finesy mohly pině vyzníti. Ne-bylo by jistě bez zajímavosti, kdyby autor své dílo instrumentoval] Jeho zvuková barvitost si toho vyžaduje a dikfuie. Blažkova Mše je jistě velmi zajímavým přínosem na poli církevní sborové literatury a zasluhuje si piné pozornosti naši hudební veřejnosti, hlavně pak umožněné tiskového vydání? Prof. Emanuel Ambros (Brno). Vánoční kaiedová mše basiliky sv. Václava na Smíchově. Podle návrhů J. Paulyho na slova Vl. Hornofa složil Fr. Jiří Mach,. Oprava pro jeden nebo dva hlasy. Kníž. arcib, konsistoř v Praze č. 14517, 5. XI. 1928, Nihil obsfat. Praga, 22. X. 1928. Vlad. Němec. Imprimatur Ant. Po_ dlaha, episcop. Paphi,en., vicar. gen. Pxagensis. — Partitura a hlasy 20 K. — Na podnět Msgra Jana Paulyho složil na slova Vl. Hornofa Fr. J. Mach „Váinoční koledovau mši”, která svou svěží melodikou, zpěvností a pravým radostným; vánočním vzletem se úpině vymyká z rámoej běžných pastorálních mší. Je snadno proveditel- 74 | ||||
|