|
| ||||
| ||||
|
Quae moe - re - bat et do - le - bat
Spád v druhé polovině tohoto motivu jeví jasnou příbuznost s druhou polovinou motivu A. Za sopránem přihlašují se hlasy ostatní a celý sbor při významných slovech: ;nati poenas inclyti" vybuchne zase v projev nezměrné bolesti; nafa Trhaně, jakoby pod dojmem výlevu tolik drtícího bolu, dodávají jednotlivé hlasy: „Quae moerebat, dum videbat nati poenas inclyti”, již jen v úpiné resignaci. Poté báseň k člověku se obrací a hledí v něm vzbuditi lítost nad bídou největšího z lidí: Quis est ho - mo je to vlastně druhá část motivu A rytmicky změněná, jinak zladěná; v průvodu prosvítá později motiv b (excerpt ze základny B). Nálada prvých strof vrací se opět; prudké pohyby v melodii při slovech: ,quis non posset contristari",, s charakteristickými septimami, tak dobře přiléhají k výrazu bolesti. Ve strofě „pro peccatis suae gentis” melodie počáfečných slov je,příbuzna motivu a; je-ho podstatnou část bas vyzdvihuj e znova ve slovech: ,vidit Jesum in tormentis" (úchvatné místo). Přichází ještě alt s ,vidit suum dulcem natum moriendo desolatum, dum emisit spiritum". Vypadá toto místo dosti isolovaně od předchozího, leč bližší postřeh ukáže, že jde tu o motiv a. Strofa ,Eja mater" je zase projev hlubokého soucitu k Marii matce. Pak longa pausa — a nato alti: con calore Fac, ut ar- de - at cor me - um přichází úpiný obrat: hudba, vyjadřující tak věrně snad všechny stupně bolesti, jest rázem pina krve, jasu, ba nadšení. A vesměs živými barvami skladba hrá v této části; v melodice, rytmu, jasném zladění a svěžesti v průvodu; v prvé části vážný, z většiny akkordický; tu velmi bohatý, velmi hybný, jemuž motivek b je jakoby stimulans. Následuje sluka: ,Sancfa mater" — mužský, pak ženský sbor — homofonní místo á capella. To zas chmura jakoby přikrývá hudbu; tak také další místo: ,tui nati vulnerati"; fac me fecum, .pie flere" má již tón klidnější. Zanedlouho proplyne orchestrem smělá melodická vina, jejíž vypětí se tak dobře snáší s větší hybností v této partii. Pak soprán: ,Iuxta crucem tecum stare" s melodií, jež je torsem motivu A; vedle ní poutá motivem b, který v průvodu je nádherně rozveden. Následuje mírné Adagio; víc světlu sem přináší průvod. Potom bas: ~_.. -_ •-=•—esy Fac, ut por-tem Chri-sti mor-tem, pas - si - o - nis fac con - sor-tem je to augmentovaný motiv A. Pak zas soprán tento motiv přejímá a průvod vy-ráží s motivem: 82 | ||||
|