|
| ||||
| ||||
|
tem dřívějších dob. Snad bylo toto umění hodně naivní, dětsky prosté, ale byla čisté a ryzí.
Dějepisec české hudby v Čechách bude asi někdy těžko rozhodovati, kde končí stará tradice a co je osobitým přínosem četných opisavačů a upravovafelů. V touze přinésti co nejčastěji něco nového, staří kantoři si navzájem notový materiál půjčovali, opisovali, doplňovali i pozměňovali. Mohl bych z hudebního archivu naší rodiny uvésti nejeden doklad. Můj strýc Antonín Bukvic, učitel v Říčanech, muž jediné dcery dědečka Franfiška Klímy, měl vlastnoručně rozepsanou známou vánoční koledu „Já bych rád k Betlemu”, ale v odchylné úpravě textové i nápěvové: Já bych rád k Betl.emu, dary nést malému, jeho bych navštívil, neb jsem to přislíbil, však letos nemohu, Ježíšku. Až přes rok moct budu, navštívit ho půjdu. Já mu dám žežulku a pěknou křepelku, budou mu zpívávat Ježíšku. Bude žežulička také u Ježíška zrána a navečer kukávat a jméno Jeho chválívat, kuku, kuku, zdráv budiž, Ježíšku! Gaké kr`epelička bude u Ježíška zrána a navečer sedávat a Jeho jméno chvá:lívat, pět peněz, pět peněz, ach, kýž jsme v'nebi všichni dnes. Jako dědictví po dědu Franfišku Klímovi mám píseň „Narodil se Kristus Pán” v úpravě, nápěvem i mazurkovým rytmem od obvyklé formy naprosto odlišné: Sopran solo (Allegro et sempre staccato). Na-ro-dil se Kris-tus Pán, ra-duj-me se, ve-sel-me se. Z rů-že kví-tek vy-kvet nám, Sbor •T • -• ,~'-emi_ 1• • ~~~ •~ • • -f— I• 71 • ~-~- I -+-•- -101 v ra-duj-tne se, ve-sel - me se, ra-duj-me se, ve-sel-me se. Ra-duj-me se, ve - sel-me se, ra-dui- í'f -1 u me se, ve-sel - me se, ra-duj - me se, ve-sel - me se. A - le - lu - ja. Pokud se pamatuji z chlapeckých let, byla tato úpráva známé písně na chrámové návštěvníky velmi účinná a vzbudila opravdu radostnou náladu. Děd složil i pastorelu, jak se říkalo těmto kostelním pastýřským skladbám vánočním, na slova neznámého veršotepce, která ovšem nemohla býti než jen obměnou obvyklých textů vánočních koled. Narodil se nyní náš Spasitel milý, v Betlemě, v tom malém městě, narodil se zajisté v Betlemě pa seně v té největší zimě. Z'am vůl a oslíček stojí u jesliček, na Pána svého dýchají a tak jeho zahřívají, dýchají na něho, Ježíška malého. 92 | ||||
|