|
| ||||
| ||||
|
dobře dochovánu, zato Fr. Václav Zelinka ve ,Sbírce lidového podání z Berounska" (vydané v Berouně 1895, na str. 39—41) otiskl sice nejdelší znění koledy, ale velmi nepřesné.
Když jsem za svých universitních studií poslouchal přednášky profesora Jana Gebauera o staročeském básnictví, byl jsem jednou překvapen. Bylo to ne-dlouho po smrti otcově, a přiznám se, že mi vhrkly slzy do očí, když profesor Gebauer, vykládaje o trojdílné strofě staročeského lajchu, uvedl jako typickou ukázku ze staročeského básnictví první sloku naší koledy. První dvě dvouverší uváděl _jako příklad dvou ,předzpěvů, a čtyřverší jako dozpěv. Začal jsem usilovně pátrali po přesném textu koledy. Matka, jako většina těch, podle jejichž zpěvu text zaznamenali jiní, text, na dvou místech přesně neuměla, nezbylo tedy než text doplňovati podle jiných variant, takže na konec se mi podalo toto znění: 1. Pochválen bud Ježíš Kristus, milý Matějí! Až ina věky, kam pospícháš, br~atř,e Ondřeji? Já do Betlerrna běžím, Co se tam děje, ,nevím, prosím tebe, urač s3 se mnou, něco ti povím. 2• Naší hoši včera pásli,- blízko Betlema, velká jasnost o půlnoci jako den byla, andělský zpěv slyšeli, do Betlema be" Ii, že se :narodil Spasitel, vpravdě mluvili. 3. hlechod'me tam jako blázni, milý Ondřeji, bychom tam šli takhle prázdni, když nic nemají. Pojďme pro kamarády, seberme s sebou dary, až z toho něco shledáme, půjdem spěšněji.E4,nčička pana rychtáře smetánky trošku, Cecilie půlmístrova máslo v hrníčku. f4pole,na citrony a Lucíe melouny, Á,nastazie kupcova mandle, hrozinky. 6. Sekundie mlynářova pytel krupičky, a Kačenku kantorova jabka, oříšky, Dot•otka řezníkovu ifrničku zachová, Zerezka oheň rozfouká a to udělá. 7 f4 my dudy naštemujme, budeme hráti, Ježíškovi před jesličky, ač se veselí. Kubo, pískej klarí,ny, Ondřeji, vem valdhor,ny, Gadyáši, polní trouby, ,a Nácku dudy. ^. Vzhůru, bratři, kamarádi, rychle vstávejfn, Marodil se jest Spasitel v Betlemě, vězte. Dary ryc/cle chystejt•?, sestřičkám to oz,namte, ,až z toho něco shledáte, s mámi půjdete.8• Vy, Honzíčku, basu vemte, cymbál, Fra;.ntišku, zahrajeme, zazpívám,n tomu Ježíšku. Budeme hráč vesele, až to dítě spát bude, ,a mafičk~a kolébati, líbezně usne. „Nedotk,nutel,na září čistá hvězda umění. Umění, jež vrací všednímu původní krásu, objevuje v2 všem Boha. Nejen chlebem živ je člověk. Caké národu je třeba křídel. Zlmě;ní a zvláště hudba, jež je povolána, aby rozváděla i nejpříkřejší dissonance v souzvuk, nabízí nám lyru sera f ů: z p ě v.” J. B. Foerstar. 94 | ||||
|