|
| ||||
| ||||
|
Dr. Cyril Sychra: František Hruška.
(Jubilejní poznámka ke dni úmrtí 2. srpna 1889.) 1. Regenschori. V den sv. Václava 1874 nastoupil na kůru mladoboleslavském jako nové zvolený ředitel kůru Fr. Hruška, někdejší varhaník různých chrámů pražských, někdejší houslista orchestru Národního divadla (kde se seznámil s Bedřichem Smetanoua Antonínem Dvořákem), v roce 1870 kapelník u divadelní společnosti Švandovy, v roce 1872 ředitel kůru ve Dvoře Králové. Městská rada mladoboleslavská v konkursu pro udělení místa ředitele kůru u děkanského chrámu Páně v Mladé Boleslavi výslovně klade si podmínku, že nově zvolený ředitel kůru provede reformu hudby chrámové. Hruška podmínku přijímá a skvěle vy-plňuje. Stal se regenschorim, jedním z předních v dějinách nasich katolických kůrů vůbec. Prodělává zejména v začátcích těžké boje pro obranu reformy, boje i osobního rázu. V jednom ze svých dopisů líčí začátky své opravné činnosti: „Přál bych Vám, abyste jen tak na týden okusil těch slastí, kterýcb jsem zažil na příklad já v prvním měsíci zdejšího ředitelování. Pane na nebi, byl to povyk a repot, když jsem začal vyhazovat pozouny a kotle z kůrul Městsky rada byla ovšem při mně 'a pan děkan také ... ti mi řekli jednou provždy: dělejte, co uznáte za dobré, na nikoho se neohlížejte. Ale občanstvo? Hlavně to starousedlé, lpící tak houževnatě na svých odvěkých tradicích a vzpírající se všem novotám...”' Na svém kůru hned,od p,očáfku své působnosti pěstuje jenom hodnotnou církevní hudbu domácí (mše: Nešvera: „Missa Spiritus Sancti”, Skuherský: mše L, II., III., „In hon. scti Ferdinandi”, „Krátká mše slavnostní”, J. Foerster: „Missa in hon. scti Adalberti”, Sychra: „Mše k sv. Václavu”, svoje mše všechny, i význačné cizí (Witt: Missa „In hon. sctac Luciae”, ,Scti Augustini", „Caeciliae', „Gr,egorii M~agni” z, „Xaveri! „In memoriam concilii,oecumenici Vatioani",,,,Archandělská”, ,Salve Regina”, ,Exultef", Stehle: „Missa Salve Regina”, Koenen: „Missa Panis angelicus”, Greith: mše in hon. scti Josephi" a IL, III., IV., V. chorální mše atd. vedle mší starých klasiků: Palestrina: „Missa brevis”, Orlando di Lasso: „Missa Octavi Toni”. Je také ředitelem mladoboleslavského zpěváckého spolku „Boleslav” od 4. října 1874 až do své smrti,3 a v tomto oboru působinosti rovněž pěstuje hodnotnou hudbu jak církevní, tak také duchovní. Aspoň dva příklady: 8. února 1877 k finančnímu podpoření stavby nových varhan pořádá s jmenovaným zpěváckým ;spolkem koncert, na jehož programu jsou výlučně skladby církevní: Palestrina: ;O bono Jesu", Croce: „O vos om;nes;",. Lotti: ,Vere languores”, Palestrina: ,Credo" ze mše ,Brevis", Ett: ,Bonum est" a ,Benedictus", Skuherský: ,Agnus Dei", Foerster: „Královno nebes”, ,Jubilate", Aiblinger: ,Jubilate Deo", Witt: „Gloria et honore”, Foerster: ,Kyrie" a „Gloria” (mše neudána), Witt: Yeritas mea", Mendelssohn: „Ave Marta".' Druhým příkladem je mi Dvořákovo ,Stabat Mater”, které Hruška provedl se zpěváckým spolkem „Boleslav” celkem pětkrát: 29. května 1882, 23. září 1883, 6. dubna 1884, 2. a 3. května 1885' Druhému provedení byl přítomen sám skla- 1 Viz str. 55 ve „Vzpomínkách z 501eté činnosti zpěváckého spolku Boleslav` v Ml. Boleslavi” — napsal Jan Thým, — z r. 1907- 2 Viz časopis .,cecilie", ev. „Cyril”, a to II. roč., str. 30, III. roč,, str. 51 a 57, IV. roč., str., 8Q', V. roč,, str. 38, VI, roč., str. 63, VII. roč., str. 44` VIII. roč., str. 67, XI. roč., str. 11 a 12, XII'. roč., str. 30, XV. roč., str. 54. Dále časopis ,Dalibor", roč. I., str. 111, roč. IL, str. 46, roč. III., str. 21 ~—jsou to vesměs referáty, které podával si Hruška sám, nebo někdo z jeho přátel. 3 Viz „Vzpomínky” str. 29-72. 4 Viz „Vzpomínky” str. 31 a str, 94, z „Knihy památní zpěváckého spolku v MI. Boleslavi” (rukopis). Viz „Kniha památní” str. 98, „Vzpomínky” str. 42, „Dalibor” 1883, str. 17, 1882, str. 144 a 1885, str. 225, kde uvedeno: „Boleslav” byl prvým v čechách, jenž odvážil se provésti kolosální Dvořákovo dílo ,Stabat Mater". 95 | ||||
|