|
| ||||
| ||||
|
výkon), velmi se zasloužil, když při mši sv. uvedeného dne zazpíval vysoce hodnotnou Dvoř.íkovu mši D-dur. Dirigent podal tu se svým ensemblem výkon opravdu obdivuhodný; jeho Dvořák jako církevní skladatel zněl tu v piné své mohutnosti i vroucnosti zároveň; podáváno tu věrně jedno z vynikajících Dvořákových děl, které je opět věrným odrazem citů hluboce věřícího a katolickv založeného skladatele. V mís-to pohyblivých částek bylo vřazeno Dvořákovo duo „O sancYissima” a pak Biblická jeho píseň; jistě tu při sestavování programu hledě-no, aby byl jednotný s ohledem na skladatele m,"e; s toho hlediska bylo by sestavení programu správné; jenže liturgicky — tu jsm,e v rozporu s příslušnými předpisy, jež jsou vesměs ko-,i•entního rázu a jež připouštějí v místa pohyblivých částí jen latinská motefta, v příslušný den předepsaná. Jediný stín na produkci jinak bezvadné. Jenom poznámku ke mši Dvořákově: Tato mše není psána ve slohu reformní hudby církevní. Navazuje na instrumentální směr v církevní hudbě, daný pro Dvořáka hlavně H indlem a Haydnem, Bachem a Befhovenem. To správ-ně zjišf-oval Karel Sfecker ve svých „Hudebních formách” na str. 62-63, kde klade do noviny české skladatele F. Tůmu, V. Tomáška, J. D. Zelenku, Fr. V. Brixiho, z cizích Michaela Haydna, Beethovena, Cherubiniho a Liszfa se mšemi ,0střihomskou" a „Korunovační”. Profi nim staví německou hudbu reformní, znamenající návrat k hudbě vokální v duchu starokla sickém, kt rou zastupují zejména C. Ett, J. K. Aiblink5 r, Fr. Liszt (vokální mše ,Missa choralis "), Mich. Haller, Ig. Mitterer, Fr. Witf, K. Greith, G. Stehl-e, F. Z. Skuherský, J. Foerster a mnozí jiní. Dvořákova mše na vývoj naší reformní hudby církevní vlivu vůbec neměla. Opačný názor Šourkův vyslovený v jeho práci „2ivot a dílo Ant. Dvořáka”, podle něhož tato mše zapůsobila na Steckera, Picku, Treglera. není vůbec zdůvodněn. C. S.
Slavná mše svatá z klášternibo kostela 0. 0. kapucínů z Třebíče na Boží Hod vánoční v pondělí 25. prosince 1939. Při slavné (1) mši svafá zpíval chrámový sbor se sólisty (řídil Rud. Urban st., na varhany doprovázel Otmar Urban, ml.) Jana jakuba Ryby „Vánoční mši” pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr. Myslím, že Rybovou skladbou dali jsme se doslova a do písmene přenést do dob někdejšího úpadku chrámové hudby, kdy skladby tak vzdálené ryzí hudbě katolické, s podloženými českými texty byly zpívány i při zpívaných mších svatých; u-chováváme-li si smysl pro sloh v chrámu Páně, musíme ze všech důvodů varovati se provozování Yalcovéfo hudby při zpívané mši svaté. Jistá není námitek, aby Rybova mše, která má ne-spornou historickou cenu, byla věrně provedena (a v Třebíči provedli skladbu s piným porozuměním) mimo kostel. Stejně důrazně ovšem proti zpívání podobných komposic mluví liturgické předpisy, které v tomto směru jsou naprosto jasné. Nesmíme také zapomínati na krásné výsledky cyrilského hnutí, jehož nesmlouvavým šiřitelem na Moravě byl vzácný kněz, vynikající skladatel, předseda Cyrilských jednot moravských, sám regenschori vynikajticích kvalit, P. Pavel Křížk-ovský. Jestliže snad za vřazení podobných skladeb mluvil by dnešní vkus lidu, nezapomínejme, že to byl právě jme- novaný, který neohroženě poukazoval k tomu, že lid se musí přizpůsobiti vyššímu vkusu a ne-smí býti ponecháván v závažných otázkách vztahu hudby k liturgii na pochybnostech. Nesmíme také zapomenouti, že vřazujíce podobnou skladbu do vysilačky radiové, béřeme určitou odpovědnost za to, že předvádíme chrámovou hudbu, jež má býti příkladem pro naše kůry vůbec — i s tohoto hlediska nutno při výběru býti co nejpozornějším. C. S. Pátý vánoční koncert v .přtrnosu z arciděkanského chrámu svatého Václava na Smíchově. Na Boží Hod vánoční 1939. CIčinkovali: Smíšeny sbor a orchestr basiliky, Frant. Petráková (soprán), josef Tupý (tenor), Jan Friihbauer (barvton), Jaroslav Chvála (bas), Stanislav Noska (flétna). Řídil prof. Method Vymetal; u varhan Josef Kuhn. Program byl rozsáhlý, na něm byli zastoupeni: Jan jakub Ryba pětkrát, potom po-stupně, jak byli uvedeni v programu: Gustav Sehling, Bedřich Rektoris, Frant. Gregora, josef Kuhn, Vlastimil Hausman, Enrico Bossi, Peter Gornelius, josef Solnař, Karel Fr. Píč, Frant. Suchý, Frant. Marhula, Hynek Tomáš. Mohl bych napsati, že hlavní ideou programu byla barokní pastorela, anebo skladby na ni navazující. Litoval jsem, že ani do tohoto programu jakož i do programu českého radia vůbec nebyla vřazena jedna z nejkrásnějších pasforel, která tak navazuje na barokní pastorelu českou, a je velmi vděčně psána pro dva soprány a varhany, J. Foerstera st., „Aj, v jesličkách děfátko”, a vedle ní zase stále svěží a půvabná pastorela Fr. Hrušky pro sbor, sopránové sólo a varhany „Narodil se Kristus Pán”; a když už jsem u Hrušky, nemohu opominouti ani jeho skvělého motefta ,Viderunt omnes fines terrae", na které také zapomínáme nevděčně. Několik dní před osmdesátinami Foersterovými neměli jsme snad přece zapomenouti aspoň na ukázku z četných skladeb vánočních tohoto dnes nejpřednějšího duchovního a církevního skladatele, na jeho vánoční mužský sbor, nebo na jeho vánoční koledy, a zejména na jeho malou vánoční kantátu „K Beflemu”, která rozhodně na tomto vánočním programu chyběti neměla. Na tyto věci poukazuji proto, že jsou výrazem novodobého komposičního směru vánočního, který se vzdaluje souvislosti s barokní českou pasforelou a hledá cesty nové. A (uším, že šfastně nalézá,. Začíná to u nás už s Fr. Z. Skuherským, jehož motefto ,Laetentur cceli" je ukazatelem nové cesty, na níž Karel Stecker vytvořil jedinečně krásné a jemné vánoční motetto ,Tecum principium". Také můj otec J. C. Sychra v tomto směru pracoval a napsal vánoční kantátu .,,Mesiá~ ", kterou z jeho kantát kladu vůbec nejvýše. ---V Témž slohu jsou také pojaty jeho „Vánoční zpěvy”, tiskem vydané. Také mnohé hodnotné vánoční komposice oblíbeného Vojf. Říhovského zbytečně byly opomíjeny, jako zase — buď mi to prominuto —Jan jakub Ryba byl zbytečně tolikrát na vánočním programu našeho radia uplafňován. Tyto věty ovšem neřídím přímo na pořadatele koncertu v basilice sv. Václava, jako spíše na řídící kruhy pro chrámovou hudbu radiem vysílanou, jimž nastává vzhledem k vyvinuvším se poměrům povinnost, ahy samy usilovaly o jisté programové usměrnění ve vy-sílání duchovní a církevní hudby, když přímio angažovaní producenti téže, jak jsem to hned 104 | ||||
|