Různé zprávy
Ročník: 1939; strana: 107,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
borný varhaník a klavirista, důkladný znafel ze-jména církevní hudby naší i cizí, studoval primu až kvintu na gymnasiu mladoboleslavském. Vy-dal separátně z velkého díla o gymnasiu v ML. Boleslavi svůj příspěvek: „Jak jsme žili a rosili a jak se dívali na své profesory před 50 lety;” Vzpomíná tam zvlášf uznale, ba nadšeně své-ho učitele hudby, ředitele kůru Fr. Hrušky, — „Srdci mému nejblíž byl ovšem učitel zpěvu Fr. Hruška,. Hruška si mne získal od první hodiny. Přijal mne hned do II. oddělení a brzy mi svěřoval i sóla. Zejména na konci školního roku, když jsme zpívali Skuherského mši „in ho~ norem sancfi Ferdinandi”, zpíval isem již v Credu altové sólo ,Et incarnafus est”. Když jsem těch několik taktů dozpíval, zaslechl jsem zdola z chrámové lodi vzlyk. Z úst mi vyklouzlo slovo: „Maminka.” Dr. Klíma má i jiné podobné lyrické vzpomínky na Hrušku, k němuž chadjl na hodiny klavíru, s jehož vědomím „začal zkoušet štěstí na harmoniu piaristického kostela",. se svým spolužákem Vinšem, pozdějším středoškolským ředitelem; doprovázeli zpěv při svatojanské pozožnosti, v květnu každého dne v podvečer konané. Tyto zkušenosti z Ml. Bole-

Ve chrám tvé slávy. Mešní píseň pro jednohlasý sbor s průvodem varhan. Složil Jan Nep. Boháč. — Edifio Cyril vydala právě hudební novinku která zaslouží piné pozornosti ředitelů kůru a zejména sborů Cyrilských Jednot. Je to mešní píseň s českým tekstem, jejíž kaž-dá část je samostatně komponována. Lze ji pro-to vhodně zpívati sboru na kůru při tiché mši svaté na místě různých vložek. Každá sloka vyjadřuje slovně — myšlenkově — tu část pře-svaté oběti, jak právě u oltáře obřad postupu-je. Skladatel (předseda OJC) s vroucí zbožností vyjadřuje v tónech myšlenkový obsali tekstu. Výrazově zhudebniti slovo jest uměním skladatele. A právě tato stránka jest předností Boháčovy skladby. Jest nyní na každém sboru; který bude skladbu přednášeti, aby tubo přednost pině vystihl ve své reprodukci? Introit, Gloria, Evangelium, Credo, Obětování, Sanctus, Pozdvihování, Aónus, Přijímání a Závěr — nelze říci, která část léto mše jest hudebně nejzdařilejši. Jest to víra srdce, pokora duše, oddaná láska k Pánu — jež vyzpívaly tyto melodie piné vroucnosti a vzletu? Pokládám, že nutno, aby sbor s týmiž city zpíval jednotlivé díly této české mš,el Nejen vznosnost melodií, ale i harmonické výrazy podpírají myšlenkový obsah díla. Propracovanost po stránce dynamické dodává skladbě jemnosti citové. Zpívá-li skladbu sbor smíšený, jest na vůli dirigenta, dá-li ně,-které části zpívati hlasy ženskými, mužskými a

slavě i z mnichovohradišfského kůru umožnily Klímovi, že v pražském gymnasiu ve Spálené ulici, kam přestoupil do sexty, a kde byl učitelem zpěvu Karel KniffL mohl se již odvážit za-sednout za varhany. „Vliv Hruškův nebyl ovšem jen ve škole a na kůru děkanského kostela, ný= brž mnohem více ve spolkovém a veřejném životě, ve zpěváckém spolku „Boleslav”, jehož koncerty bývaly pro nás, mladé nadšence hudební, požitky, které vrývaly se v letech pro nové dojmy nejpřístupnějších hluboce a trvale do růstu našeho hudebního cítění.” Dr. Klíma také vzpomíná, jak na něho mocně zapůsobilo oratorium >,Christus”, které Hruška nacvičil (pokud já ale vím, byly to nejvýš některé výňatky z ně-ho), a zejména z tohoto „Christa” Blahoslavenství — ,Beati" — které zpíval v jeho barytonové partii znamenitý zpěvák mladoboleslavského kůru i zpěváckého spolku „Boleslav”, prof. mladoboleslavského gymnasia Vilém Goth. Dále uvádí Dr. Klíma, jak ho uváděla v nadšení „Aleluja” z Haendlova „Mesiáše”. Klímův spisek mile působí na čtenáře a mne potěšil zvlášf onou tklivou vzpomínkou za Fr. Hruškou C. S.

Hudebniny

jako kontrast — zvláště, kdy toho gradace vy-žaduje — celým smíšeným shorem. Skladba tak ještě získá na své citovosti a výrazovosti zpívaného slova. Mše byla vydána ve velmi pěkné úpravě a vyniká jasností tisku jak průvodu varhan, tak i hlasů. J, D.





Bruckner: Geistliche Chiire. Edition Pefers Nr. 4185. Ve velmi pěkné úpravě vydala zmíněná Edice výběr jedenácti sborů Ant. Brucknera v ú-pravě Ludv. Berbericha, dómského kapelníka v Mnichově (Miinchen). Obsah: 1. Ave Maria pro sedm hlasů. 2. Afferentur regi — pro čtyřhlasý smíš. sbor s prův. 3 pozounů (ad libitum).

3. Pange lingua — pro 4 smíš. hlasy a capella.

4. Graduale: Locus iste — smíš. sbor a capella.

5. Anfifona Tota pulchra es Maria — pro čtyřhlasý smíš. sbor s prův. varhan. 6. Graduale: Os jusfi meditabitur sapientiam — 4 smíš. hlasy a capella. 7. Graduale: Chri,sfus factus est pro nobis — smíšený čfyřhlasý sbor a capella. S. Ecce sacerd-os magnus — pro smíšený sbor čtyřhlasý s průvodem 3 pozounů a varhan (dělené hlasy). 9, Virga Jesse — pro smíš. sbor a capella. 10. Vexilla regis — smíš. sbor a capella. 11. Inveni David — offierforium pro čtyřhlasý mužský sbor s průvodem 4 pozounů. —Vše s lafvnským textem. (Cena part. K 25.—, hlasy po K 5.—.) J. D.

Různé zprávy

Básník Eucharistie, X a v e r D v o ř á k, doko- „Hospodine, rozpomeň se země”, jak jej zhudebnal svůj život na svátek sv. Cecilie r. 1939 ve nil J. B. Foerster pro Český kancionál. Za všesfáří 81 let. Jeho básnické dílo prolnuto je cele chnu krásu, vdechnutou do veršů, bud tomuto myšlenkou Boha a vlasti. Mnohé jeho básně českému katolickému básníku sám Bůh nejkrásdošly zhudebnění, ku př. jeho mešní cyklus nější odměnou?

107
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ