|
| ||||
| ||||
|
Dr. Cyril Sychra: Karel Stecker v hudbě církevní. (část další.)
E. Teorem Sfeckerův, jak jsem jej právě rozvedl, žádá si podrobnějšího rozboru; vždyt jde o zásadní — nejdřív teloretickou — otázku, kterou nutno do po-drobností vyjasniti; nejde tu už o rozsudek rozhodčího, jak tomu bylo v rámci předchozího odstavce. Sedes materiae je pro nás citát ze Steckerova ,Dějepisu hudby", jak jej uvádím napřed; že totiž fřeba připustiti i do církevní hudby „staleté vymoženosti na poli harmonie, melodie, rytmu atd. a vůbec celé bohatství prostředků výrazu hudebního a barev zvukových”; Tímto způsobem se Stecker sám víckrát vyjadřuje a zejména na novou harmonii opětovně klade zvláštní důraz. Způsob, obsažený v uvedené citaci, nenechává nejmenší po-chyby o tom, že Stecker uvádí prostředky výrazu jenom příkladmo a že zahrnouti chce vůbec všechny podmínky slohové, jež zná nová hudba. Než všimněme si blíže i míst v jiných literárních pracích Steckerových, v nichž se této věci dotýká. Je tu opět zmíněná kritika onoho Nešverova graduale, jak jsem, ji shora citoval. O reformním usilováni píše tu Stecker: ,, ... kroky zreformovati u nás hudbu chrámovou, vymýtit z chrámu všechen nedůstojný šlendrián a pracovati neúnavně, energicky za vytčeným cílem, f, j. jednak obnoviti opětovně téměř v zapomenutí již pokleslé divofvory církevních klasiků, jednak v jich duchu dále pracovati, ovšem s použitím moderních vymožeností a stupňovaných prostředků nové doby....". Tento obrat o osvěžení staré hudby církevní je už zajímavý tím, že vedle ,prostředků" cituje také „vymoženosti”, což je už pojem širší. O fomže Tématu (zajímal Steckera během celého jeho života) píše Stecker na příklad ve svém posudku Musilova ,Stabaf mater"-,': ,, ... i nejmodernější a x1-.j-pokročilejší umění zjevně vysloviti dovede vše, co jen výrazu dojíti má; stupňovanými prostředky dnešní doby, najmě vzhledem k harmonii, získali jsme zcela nových, netušených prostředků výrazu." Z této věty, jejíž začátek zdál se zachycovati širší pojetí pojmové, nežli-je „prostředek výrazu”, je následující část bližším určením úvodu proto jiných dedukcí nelze tu činiti nežli oněch, svědčících rozsahu víckrát -opakovaného pojmu. Posuzuje mši ,brevis" od mého otce J. C. Sychry, 1 Stecker mluví o novověkých vymoženostech vyspělé techniky komposiční předem po stránce harmonické a výrazu hudebního -- to už výraz „novověké vymoženosti” je rozsahem daleko širší nežli „prostředky výrazu”. V zajímavé stati „Josef Foerster píše Stecker v obvyklém způsobu o osvěžení nové hudby církevní v úvodu své charakteristiky, ale v jednotlivostech --vedle harmonie — už upozorňuje na význam „obligátního vedení” varhanového partu (u mše „in hon. seti Adalberfi"), a když dochází ke kritice Foelrstrovy mše ,iubilaei solemnis”, píše, že se skladba „pohybuje ve stylu skrznaskrz moderním, na základě chromatickém, pina překvapujících kombinací harmonických a dramatických akcentů” — u B-dur „Te Dea” Foerstrova uvádí, že jeho falsobordony jsou v celé novodobé literatuře hudby chrámové bez soutěže.” Z Této kritiky zajímá zachycení falsobardonů jako určení nového prostředku výrazového — dramatický akcent je ovšem něco nad pouhým „výrazovým prostředkem”. V monografii J. Z. Skuherský"71 obmezuje se Stecker zase jenom na svěžest moderní harmonie, „čímž příslušná Tvorba nabývá zvláštního svérázu. Zásadního významu je Sfeckerův posudek Nešverovy mše ,iubilaea".11 „Jubilejní mše” v mnohém dosvědčuje, že Nešvera až do posledních let nevybavil se cele z vlivů, jež s ryzím slohem církevním nejsou v úpiném souladu. Naprosto 73 „Dalibor” 1898, roč. XX., str. 133-135. 74 „Dalibor” 1899, roč. XXI., str. 29. 75 „Hudební revue” z roku 1909, roč. IL, str. 497. 76 .Hudební revue' 1910, roč. III., str. 398. ,7 „Hudební revue” 1913, roč. VIL, str. 336. 18 | ||||
|