|
| ||||
| ||||
|
kevní hudbu všade ve svém okolí. V r. 1917 za spolupráce zemřelého již vdp. Ad. Parmy zakládá v Olomouci diecésní ústředí cyrilských jednot - ,Arcidiecésní Jednotu Cyrilskou". Mnoha moravským Jednotám stál u kolébky; byly to Parní Cyrilské Jednoty: v Konici, Frýštáku, Zábřehu, Bernarticích, Kroměříži, z posledních pak FJC v Tovačově a v Dubu nad Moravou.
Již z této organisační činnosti, která jest vždy nejméně vděčnou, vysvítá, jak vldp. Vojtěch Zapletal chápal důležitost organisování chrámových sborů ve Far-ní Jednoty Cyrilské, má-li býti uvedeno prakticky v život přání sv. Otce Pia X., které projevil ve svém ,Motu proprio". Právě, že leckde jest tato organisační stránka pokládána za bezvýznamnou tvrdí se často, že k provádění správné církevní hudby na kostelním kůru není třeba spolku, k tomu má postačiti ředitel kůru a duchovní správce - zapomíná se však, že odchodem jednotlivce padá zpravidla, co za dlouhá léta bylo vybudováno. Leč tyto bolesti, jakož i jiné, poznal nynější místopředseda OJC, poukazoval jemně na nedostatky, všade, kde bylo třeba, přikládal ruku k dílu, byl nápomocen slovem, radou i činy. Z toho důvodu výbor OJC jmenoval jej členem redakční rady časopisu Cyril. A možno prozraditi, že již v nejbližší době Cyrilské Jed-noty ve svém časopisu najdou mnohou cennou radu a zkušenost pra svůj spalkový život, zejména ty, které pracují skutečně v duchu cyrilském. Obecná Jednota Cyrilská v Praze a s ní jistě všichni cyrilisté Čech a Moravy přejí vldp. Vojtěchu Zapletalovi, aby ten svůj odpočinek věnoval dlouhá léta v piné své síle a pevném zdraví krásné myšlence cyrilské a aby pro povznesení církevní hudby v Čechách a na Moravě pracoval neúnavně a s tou radostí, s jakou jej dnes všichni vítáme a pozdravujeme ve funkci místopředsedy za sesterskou Moravu. Při té příležitosti vyslovuje mu Obecná Jednota Cyrilská upřímné blahopřání k významnému jubileu čtyřicátého výročí vysvěcení na kněze. Kéž Všemohoucí, jemuž zasvětil svůj příkladný život, odmění ho mnohými Svými dary a hojností požehnání a dá mu dočkati mnoha radostí, aby se dlouho těšil z výsledku své plodné práce mezi námi. Ad multos annasl J. D. Dr. Cyril Sychra: P. Pavel Křížkovský. K letošnímu jubileu jeho narození i smrti. Narozen 9. ledna r. 1820 v Holasovicích, r. 1834 ve 14, roce dán na studia v Opavě (Troppau), r. 1840 dán do Olomouce na studia filosofická, která přerušil; stal se učitelem. R. 1843 pokračoval ve studiích v Brně. V roce 1845 stal se novicem v klášteř° 00. augustiniánů na Starém Brně; r. 1846 složil jednoduché sliby řeholní a začal v Brně studovati bohosloví. Tam obcoval s P. Ignátem Wurmem, který v něm probudil národní cítění. (Zahloubal se do studia národních písní a pod Sušilovým dozorem začal psáti čtyřhlasé sbory pro bohoslovce.) R. 1848 byl vysvěcen na kněze. Zemřel 8. května 1885. 1. Ze záznamu myšlenek: Palestrina zůstane hvězdou, které nezastíní stranickost, nevědomost a zkažený vkus. Co je katolická kostelní hudba? Odpovědi jsou různé, protože jsou výsledkem osobních dojmů, vycházejících z vlastního studia a z okolí. Přiznávám se tu, že následk°m směru mých studií, konaných zvláště v posledních letech, a věnovaných Řehořovu chorálu a skladbám velkých mistrů 15. a 16. století, také ve mně vznikla zvláštní záliba pro tyto hudební druhy, a že já s mého stanoviska 30 | ||||
|