|
| ||||
| ||||
|
nezdolného a pevného charakteru, kteří - jdouce za církevně-kulturním heslem: svaté svatě a důstojně — snaží se i uměním povznésti úctu domu Božího.
Každý spolek, který chce širokou a trvalou činnost rozvíjeti, potřebuje dorostu; tak je tomu i v Jednotách Cyrilských. Jsou to cyrilské školky, i těmto třeba věnovati stálou a pečlivou pozornost ve zvláštních zkouškách. - Ředitel kůru před zpěvem koná krátké cvičení ve čtení not a vysvětlí text písně a upozorní i na výslovnost latinských vokálů. Žáci (žačky) při zkoušce střídavě stojí nebo sedí v lavicích s hrudí vzpřímenou. Též upozorňuje na to, jak správně tvořiti tón, aby byl čistý. Nelze čistě zpívati hlasem nosovým nebes přes zuby, je třeba ústa dostatečně a tak otvírati, aby měla tvar odpovídající jednotlivým samohláskám. V každé zkoušce dbá dirigent i na znaménka dynamická, crescendo, de-crescendo a. j.; zpívati hlasitě neznamená křičeti, a tomu možno se vyhnouti, když se dá povel tón protáhnouti,a déle držeti. Jinak se zkoušky konají více v pianu, aby se silnějším zpíváním zbytečně nepoškozovaly hlasivky; př°sný takt, rytmus a nastupování hlasů nutno dodržovati při každém cvičení. Též třeba pečovati o to, aby v místnosti byl vzduch čistý a nebylo průvanu. Kromě sborovéha zpěvu doporučuje se cvičiti i v menších skupinách, snad i jednotlivě, a nacvičené často opakovati, tak docílí se značných úspěchů, z nichž se budem radovati i mlád-.ž sama. Naučiti se zpívati podle not jest umění, které těší? Při zkoušce napomáhá dobře i družná, veselá mysl, ale i pevné kázně jest stejně potřebí. Dr. Cyril Sychra: K sedmdesátým narozeninám J. Wintra. (Narozen 15. února 1870.) Ze svých chlapeckých let mám jubilanta v úpině živých představách: slyším ještě jeho zvláštní, citem prolnutou, neformální hru na varhany v jeho zajímavých improvisacích, jeho poctivý průvod chorálu, jeho virtuosní hru na varhany, zejména při těžkých mších (Steckerově, Stehleově, Tinelově „Te Deum” a p.); slyším jeho nádherný baryton, jímž zpíval pozorně gregoriánský chorál; vidím a slyším ho jako pana France v oné komické figuře Bendlova „Starého ženicha”, jejž v Mladé Boleslavi (kde byl Winter za mého otce varhaníkem), můj otec dirigoval. Vzpomínám si, jak mi byl Winter milým i jako malíř (já pro tohle umění také jsem byl zaujat). A nezapomínám, jak těžce můj otec snášel, když Winter odešel mu do Kolína, kde se stal ředitelem kůru ztratil v něm vyizikajícího praktika, všestranně a upřímně zaujatého tím, čeho vyžadovala práce pro katolický kůr v provinciálním městě vůbec. Proto z vlast,níhn postřehu mohu psáti o Winfrovi jako výborném praktikovi v hudbě církevní. Repertoir skladeb, jím v Kolíně provozovaných je z míry rozsáhlý a hodnotný a representuj jeho schopnosti a dokazuje vkus i jednotnou linii. Z hlavních představitelů jeho programu ves mších: Fibich (F-dur), Foerster Jos. („de Beata", in hon. seti Adalberta), Dvořák (D-dur), Horník (C-dur, G-dur, Es-dur), Hruška („Ecce Dominus veniet", „Seti Laurentii”, ,Nominis Jesu", Jeremiáš („Vánoční"), Picka (F-dur, B-dur, G-dur, C~dur, C-moll), I-2íhovský (,,Loretta" a pastorální G a B), Skuherský („Krátká slavnostní" a „seti Venceslai"), Sychra („Ke cti sv. Václava”, ,Decima", ,Duodecima", ,Pastoralis", „Brevissima” (5hlasá), „Solemnis"), Tregler („Jubilaei”, „in hen. seti Venceslai"), Winter („Pracopii”, „De Immaculata”, ,Bartholomaei", ,Pastoritia"). Winter také pěstuje něm ckou hudbu církevní -- jsou tu u něho zastoupeni zejména: Griesbacher („Missa Stella maris"), Kaim („lesu Redemptor"), Kaenen („Panis angelicus"), Mitterer (,,Fesfiva"), Rheinberger („C-dur"), Stehle (,,Salve Regina I." i II.), Schildknecht („in hon. scfi Josephi") a ovšem i Dr. Witt („Exsultet", ,sctae Luciae", ,Francisci Xaverii"). Nezapomněl tu ani na instrumentální směr církevní hudby (Beethoven „Missa C-dur",). Winter také horlivě Instrumentoval mše - na příklad Wittovu „in hon. scfi Francisci”, Hruškovu „Ecce Dominus veniet”, Treglerovu mši „Jubilaei”, Pickovu ,Solemnis”. Vedle mší provádí i velká „Te Deum” (Pickovo D a C) pak skladby duchovní: 35 | ||||
|