|
| ||||
| ||||
|
Dvořákova, Rheinbergrovo, Wittovo ,Stabat Mater", Rheinbergrovu „Hvězdu betlemskou”, Kličkovu kantátu „Králi mučedníků”, Sychrovu kantátu „Na Golgotě” — to cituji jenom ve výtahu, ne souhrnně. Jsou tu vesměs věci hodnotné v dokonalém, hlavně všestranném výběru. A uvažme, že vedle svědomitého ředitelství kůru (byl k němu určen svým pěstounem Mg. Ph. Kryštofem Karnollem, který byl sám horlitelem pro přísný cyrilský zpěv) uplatňoval se Winter i ve světské hudbě (založil kolínskou filharmonii o 60 členech -- provedl s ní na příklad: Smetanovu „Vltavu”, ouverturu z „Libuše” atd.). A Winter se svým výborným chrámovým sborem, který je nositelem všech jeho dobrých a výsledných snah v hudbě církevní, pěstuje i hudbu světskou, a v jak velkých věcech - i opery tu jsou: „V studni”, „Hubička”, „Prodaná nevěsta”, „Dalibor” za pří klad. Podivuhodná šíře v produkci dirigentské?
A při tom všem Winter komponuje. Pro tento list mají ovšem největší význam jeho práce z oboru hudby církevní — jejich seznam na konci uvádím. Kom-ponovat začíná Winter velmi záhy: již v 15 letech napsal mši, kterou uznal za dobrou mladoboleslavský regenschori Fr. Hruška, který ji provedl na svém kůru. Mše byla zaslána Dru Fr. Wittovi, jenž ji pochválil a mladému nadějnému skladateli poslal svou podobenku. To vše rozhodlo o Winfrově dalším studiu. Z mladoboleslavského studia odešel na varhanickou školu do Prahy, kde pracoval u řed. Fr. Z. Skuherského, profesorů: Blažka, Kličky, Knittla, St:eck2ra (poslednější byl spolupracovníkem Hruškovým na mladoboleslavském kůru). Hlavně se Steckeravými skladbami — vedle Hruškových a Sychrových se sžil a Steckerova ,solemnis" byla dílem, jež na jeho skladebné práce projevila „zvlášt” silný vliv. Na nejlepší díla Wintrovo, mši „de Immaculata” tu myslím -- touto mší stanul Josef Winter mezi předními Steckerovými žáky a není skladatele, jenž by Steckerovi byl blíže, nežli právě Winter. Jeho církevní hud ba je nesena ideami Fr. Z. Skuherského i Karla Steckera -- její základ je v hudbě německé, a to řeze..nské školy (Proske — Witt), při tom je řízena prudce pokrokovými snahami našich českých církevních skladatelů, representovaných dvěma jmenovanými. Winter je nejvěrnějším žákem Steckerovým, protože sle duje svého učitele v jeho snaze za osvěžením nové církevní hudby všemi prvky, jež přinášela hudba světská, jen když svým založením uchovávají ryzí círksviní ráz. Kus záslužného života má Josef Winter za sebou - nechf ještě dále může ve svěžesti a síle tvořit, zejména na půdě církevní hudby, kurou vzdělával vždy s takovým nadšením a všestrannými výsledky. Seznam církevních skladeb. 1. „Missa in hon. scti Josephi” (pro smíšený sbor a varhany), rkp.; 2. ,Pange lingua" (pro smíš. sbor vydal Pustet v Dczně [Regensburg]); 3. „Missa in hon. scti. Procopii” (smíš. sbor vydal „Cyril"); 4. ,Ecce sacerdos” (pro 3 hlasy -- „Cyril"); 5. 5 ,Pange lingua” (pro smíš. a mužský sbor - Fr. A. Urbá;nek); 6. 2 ,Pange lingua" (5hlasé a 6hlasé), rkp.; 7. „Missa in hon. scti Josephi” (smíš. sbor --- vydala „Česká hudba” v K. Hoře); 8. „Missa ferialis” (e-moll) (smíš. sbor s varhanami - ztracená); 9. ,Officiuni na Hod Boží velikonoční" (smíš. sbor s varhanami), rkp.; 10. Missa „de Immaculata” (smíš. sbor a varhany --- Fr. A. Urbánek); 11. 2 responsoria na Vzkříšení (smíš. sbor a varhany), rkp.; 12. „Missa fidelis servus” (pra dva spojené hlasy a varhany), rkp.; 13. „Missa in hon. scti Bartholomaei” (smíš. sbor a varhany -- cenou poctěná); 14. „Missa in hon. sctae Ceciliae” (smíš. sbor s varhanami), rkp.; 15. „Missa pastoritia Betlem” (smíš. sbor a varhany), rkp.; 16. ,Stabaf Mater" (pro smíšený sbor a varhany); 17. „310 meziher a preludií pro varhany”; 18. „Dvanáct kostelních písní” (na slova Hornovova); 19. „Missa VIII.” (pro smíš. sbor — E-dur). 36 | ||||
|