|
| ||||
| ||||
|
V „Kyrie” je tedy uvedena motivická exposice celého díla; je zajímavo, že v této prvé části mše obsaženy jsou všechny základní motivy skladby, a to ve sledu, v jakém je obsahuje citované „Kyrie” chorální.
Cloria. 1, díl. Allegro moderato. Po prvém taktu, daném v průvodu, přihlašují se v jednohlasu tenoři a basy: A r—~~ -s ^~~I -r nt Et in ter - ra pax ho - mi - ni - bus a k nim připojují se hlasy ženské. ,Laudamus fe" a ,Glorificamus te" jsou mohutnou, ucelenou gradací v projevu. Nato nastupují basy: l +~!• ! ~! + — ! J ~~— - — II— I I--! - I t tt Gra - ti - as a gi - mus Ti - bi prop - ter mag - nam glo - ri - am tu - am motiv B ve zkratce je tu zcela patrný; pak soprány a tenory v unisonu silou stále mohutnící zpívají své: „Domine Deus”, jim v zápětí sledují alty a basy rovněž unisonem. Pak Sostenuto assai; průvod v neklidném rytmu ve dvou taktech při-praví cestu k ,Domin-- Deus", jež zahajuje alt: a tempo i B:,__ Do - mi - ne Fi po něm imitují motiv ten hlasy ostatní; v slovech: „lesu Christe” slučují se v jediný proud velké síly; v „Domine Deus, Agnus Dei” je zklidnění, jehož sbor se už nevzdává. II. díl. Lento. Po předtaktí průvodu sólo basové: lr Qui tol - lis pec - ca - ta mun-di. Hluboká tklivost prochvívá tu skladbu, již zvyšuje sotva našeptávané ,miserere" altů. Pak zas tenor stupňuje sólo basové svým: p Aa ` Qui tol - lis pec - ca - ta mun-di; je to mollově zladěný motiv předchozí. Hned nato vpadá sbor mohutným ,suscipe deprecationem nostram" { sopran \ Sus - ci - pe a alti zase jako dříve přihlašují se, šeptajíce své ,miscrere"; průvod zakončuje (v něm motiv A). III. díl. Tempa I. Po úvodu orchestru vstoupí basy: Quo - ni-am Tu so - lus san - ctus, další hlasy imitují základní motiv a spojují se k mohutnému projevu při slovech 42 | ||||
|