|
| ||||
| ||||
|
„tu solus Altissimus, Jesu Christe”. Pak tenor vpadne s rozsáhlejší melodickou linií, v níž je ztajen motivek B.
f a tempo — Cumsan - cto Spi - ri - tu, za ním pak alt, soprán a bas se přihlašují v imitacích. Síla sboru vesměs polyfonně založeného s mohutným a bohatým průvodem víc a víc se rozpoutává, pak najednou slijí se všechny hlasy v prudký proud unisona v konečné „in gloria Dei Patris, Amen?”, zatím co průvod mocně vyzdvihuje motivek A. Credo. 1. díl. Allegro ma non troppo. Po taktu předehry v mf začíná tenor: Pa-tretu o - mnt - po -ten-tem, pak nastupují hlasy gstatní. Skladba plyne mírným tokem dál; průvod je jako dosud -- velmi pečlivě pracován; v něm prostupuje motiv B, který zase projde sborem v altu a tenoru: -,—-_ J}}Frr J vi - si - bi - li-um a drží se ve sboru dále zrovna jako v p růvodu (zde melodicky i rytmicky aug- mentován) a ve sboru zase soprány a alfy v jednohlasu: r _ ~~. Et ex Pa - tre na - tum Pak bas se přihlásí tvrdým motivkem: De-um de De-o a za ním ve forte se hrnou hlasy další a dojdou k nádherné gradaci při „Deum de Deo”, vrcholící u „Deum verum de Deo vero”, kde celý sbor vypne se téměř k nejvyšší své síle. Pak průvodem projde motiv A; nato tenor přináší skvělou melodii, založenou motivem B: MI, 1 B: ~__ - -~— I ~I LNI I , Ge - ni-tum, non fac-tum, con-sub-stan-ti - a - lem Pa - } tri, kterou v nepatrných změnách přinášejí za sebou hlasy ostatní; po krátké mezi-hře v průvodu vystupují tenoři: AB tFFt- -jme— _ • —~ qui prop-ter nos ho - mi - nes et prop - ter nos - tram sa - lu - tem, nato sbor vyzpívává nejdřív rytmicky i melodicky stroze svoje „descendit”, aby konečné „de coelis” rozvinil a šířeji rozvedl až do larga, jsa tu již opuštěn průvodem, který ustoupil v rozsáhlé vině už v „descendit”. 43 | ||||
|