|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Čechách a na Moravě ROČNÍK LXVI ČERVENEC - SRPEN ČÍSLO 5.6 Dr. Emil Trolda: Jesuité a hudba. 1. Hudba v pražské koleji od roku 1556 do roku 1610.' Když se r. 1556 ubírali první Jesuité z Vídně (Wien) do Prahy, poznali již na cestě hudebnost země české: před Polnou uvítal je městský pištec, jinde je uctili kantoři zpěvem motett. Jesuité nebyli ale těmito pozornostmi příliš nadšeni, neboř jednak neměli peněz nazbyt, aby se odměnili zpropitným (Pešek 59), jednak chyběl jim o hudbu zájem, vždyf přísné řádové předpisy nedovolovaly hudby ani v kostele. Proto také se konala bohoslužba v jejich chrámu u sv. Klimenta s počátku bez zpěvu a bez varhan. Tichá bohoslužba se ovšem Pražanům napros-to nelíbila a způsobila, že kostel byl jen siabě navštěvován. V referátu, který po-slal minisfer domus ještě r. 1556 do Vídně (Wien), se .praví, že latinská kázání Pražáky unavují, že je láká jen zpěv a hudba při mši (Pešek 77). Nezbývalo, než odmítavé stanovisko vůči hudbě zmírniti. Po prvé se zpívalo před posluchačstvem na svátek Narození Páně r. 1556 (Pešek 69). Jak s.e věc má se čtyřhlasým hymnem „Iam lucis orto sydere”, nelze nám s jistotou udati. Byl prý zaveden brzo po r. 1556, aby se jím zahájilo vyučování (Pešek 111). V diariu se ale -o hymnu činí zmínka teprve při dni 16. VIII. 1566: „... ifaque in schola cantum quotidianum Iam lucis orto etc. praefiximus (291). V r. 1557 se zpívalo při školní slavnosti na svátek Jména Ježíš (Pešek 111, ač není-li zde mýlka, neboř na str. 94 se popisuje tato slavnost ze dne 2. I. 1558, že byla opakováním téže slavnosti před rokem, ale ,o zpěvu se tam nemluvi). — R. 1558 dlel v Praze vyslanec krále polského, Martin Kromer. Týž jednal s rektorem o založení jesuitské koleje v Polsku (Pešek 95). Poněvadž známe Kromera jako hudebního spisovatele a znalce p,olyfo!nní hudby,2 není vyloučeno, že působil na zástupce pražské koleje i v tomto směru, neboř lze pozorovati nyní stále stoupající zájem o hudbu. Ještě téhož roku byl vyhlédnut Baltasar Sammarayer, jeden z těch 12 Jesuifů, kteří přišli jako první do Prahy, aby po vy-svěcení na kněze převzal péči o chrámovou hudbu (Pešek 103). Než se tak stalo, zastával tuto funkci asi rektor Pavel Hoffiaeus. Praví totiž -o sobě, jak je prací přetížen, že zastává místo rektora, vicerektora, ministra, viceministra, kantora,a časem i kuchaře (Pe"sek 106). V kostele jesuifském u sv. Klimenta ozvaly se první zpěvy roku 1559: v době postní v neděli a ve svátek byly to litanie, jak se zpívaly v Římě (Pešek 112). — LI Božího hrobu pěli žáci žalmy ,alternis vocibus in falso b.ord,one” (Pešek 109, 1 Pramen pro tento článek tvoří deník kolepe klementinské, v archivu na Strahově, vlastně je-ho přepis, pořízený archivářem Cyrilem Strakou. Přepis je rozdělen na 2 fascikle; první cituji prostě udáním listu v závorce, při druhém předesílám II." Vsdp. archiváři, docentu dru Romualdu Perlíkovi, vzdávám tímto nejzdvořilelši díky za jeho laskavost, že mi dovolil z tohoto rukopisu si činiti potřehné výpisy. Poněvadž deník počíná teprve r, 1560, bylo pro dobu předchozí použito důkladné studie prof. dra josefa Peška: „Dějiny akademického gymnasia v Praze”, která vycházela ve výročních zprávách tohoto gymnasia. Studii tuto cituji „Pe"sek” s odkazy na stránky separátního výtisku. Jelikož Pešek vedle četných archivních pramenů použil také díla P. Alfonse Kr5sse ,Geschichte der bóhmischen Provinz Gesellschaft Jesu", mohl jsem od citace toho. to díla upustiti. R. Eitner: Quellen_Lexikon II, 35, III, 115, 111,410- 53 | ||||
|