|
| ||||
| ||||
|
1600 zrodila. Dále doporučil trubače, aby zatroubili jak u jednotlivých zastavení, tak při pozvednutí monstrance; zd,e zazněly Též varhany a zvonečky; snad je to ona ,varia musiaa", o které byla řeč r.1571. V dalším průběhu pobožnosti se zpívalo nějaké m-ofetto, při „amen” nastoupily zas varhany, trubky a, zvonečky.
Při vstupu do chrámu preludovalo sq na varhany, vlastně jen na onen positiv, který musel co nejrychleji z průvodu sem býti přinesen, ;a zvonilo se v přestávkách na všecky zvonečky, které byly po ruce. Nyní začala mše, zahájená introitem za doprovodu varhan (559 a násl.) O Božím Těle v červnu r. 1576 zpívali a hráli studenti, přestrojení za anděly („sonantibus et cantatibus angelis" 696). — V r. 1580 konalo se dvojí procesí, při nichž spolupůsobili 5. a 8. W. i císařští fruba,či, při druhém také císařští zpěváci (706, 707). Při slavnosti dne 25. V. 1581 se zavedla opět jedna novota, responsoriální přednes hymnu „Ecce panis angelorum”. Kněz intonoval vždy prvý řádek sloky, zpěváci pokračovali. Týmž způsobem zpívali ,Pange lingua". Procesí byla pak 26. V., při čemž provedli pěvci také české mtetto, „... pium et devote compositum bo,emicum cantum, qui a cantoribus ... modulabatur” (719, 720). Slavnost v r. 1583 přinesla další hudeb-ní novotu: Po varhanní předehře se zpíval hymnus „Fange lingua” (skladbu „Homo quidam” nebylo možno obdržeti) opět responsoriálním způsobem. Dvě motetta, „Ave v--rum corpus Christi” a „Zdráv bud, milý Jesu Kriste”, byla čtyřhlasá se 3 diskanty. O tomto českém matettu se praví, že bylo ,devotum et suavi artificio compositu'm". Další motetto, „Ave in aevum sanctissima cara” bylo „4 vocum antiquum et pium”. Čtvrtý zpěv byla antifona „Domine Jesu Christe, non sum dignus” pro 6 hlasů, autorem byl C lavius. Pater Kryštof Clavius byl Jesuitou v Bamberku, zemřel 6. II. 1612 v Římě ve stáří 75 roků. Zpěv zde provede, ný si ještě ocenil Gerber ve svém slovníku z r. 1790.11 Další zajímavostí jest před-nes hymnu Te Deum; zpíval se jen, až k „in gloria numerari”, další slova ,salvum fac populum tuum, Domine," intonoval kněz a zpěváci odpověděli: >,Et benedic haeredifati tuae." Totéž se opakovalo a po třetí inTonoval kněz obě věty, načež zpěváci ve zpěvu ,et rege eos..." pokračovali až ke konci (747 a násl.). Proti této tak bohatě uspořádané slavnosti nepřináší ona z r. 1583 nic nového. Uvádí se jen responsoriální ,Ecoe panis angelorum". Zpěváci dodali (si placet soli): „Tu qui cuncta scis et vales.” Následovaly litanie ,Salve" a „Tantum ergo”, po případě „O salutaris hosfia”. Víc tehdá zpíváno nebylo (762). Zajímavé jsou též zprávy ohledně hudby v době postní. Dne 21. II. 1582 byla ustanovena, že se má zpívati od všech studentů po mši pětihlasně ,Qui passus es pro nobis, Jesu Christe, miserere nobis". Pochvalně se dodává: ,Cuius modulatio tantam admirabilitat~em, tantumque pietafis sensum hominibus adferre videbatur, ut mirum et difficile dictu siT." V pondělí 'a ve čtvrtek se zpívalo při laudech „Christe, qui lux es et dies",, v úterý ,Salve Regina” pro 5 hlasů opět od Clavia, ve středu a v pátek žalm „Mis-erere mei, Deus” pro 4 hlaisy, vše zparněti1 Denně měl nato následovati zpěv ,Da pacem, Domine", na kanec pak „Salva nos, Domine, vigilantes, cusfodi nos dormientes”. Týž program byl r. 1582 také dodržen (733). Dále máme popis ceremonií na Květnou neděli r. 1582. V starém kostele sv. Klimenta, kde jsou ještě dnes dvě kruchty nad sebou, zpívalo se na hořejší „Israel es tu r,-x”, na dolejší ,Gloria laus". Při návratu do nového kostela sv. Salvatora zpívali discantisti rnotetto „Osanna filio David” a ,Pueri Hebraeorum"'. V; antifoně jngrediente Domino" po-kračovali zpěváci a za zpěvu ,Benedictus Dominus D'eus Israel" vystupovali na kruchtu (736). Dne 13. IV. se zahájil Velký pátek na hořejší kruchtě čtyřhlasým dojemným zpěvem ,Ecce quomodo moritur" („qui cantus nimirum in m-or dum affectus movit"). V novém kostele přišel ke slovu dokonce slavný Orlando Lasso svým šestihlasým „In monte Oliveti",9 po němž následovalo čtyřhlasé „In monte Oliveti` (facilis et devotus hyrnnus). Dne 14. IV. v noci Vzkříšení vrátili se zpěváci do nového kostela za zpěvů ,Sur rexit Christus hadie, allelu- s Eitner, 1. c, II, 461. Zpěv se zachoval, viz: Emil Bohn: Die musikalisch,en Handschriften zu. Breslau, 1890, str. 46 pod č. 15'88. Clavius se uvádí v diariu ještě jednou (733), a sice jako autor pětihlasého Salve regina, jež se zpívalo vždy v úterý v postu. 9 Zpěv je obsažen v Magnum opus musicum 335 v r. 1604, kdežto v Praze se zpíval již r. 1582! 56 | ||||
|