|
| ||||
| ||||
|
nebo na zbožných dárcích vyprositi roční plat 24 kop grošů praž.'' Pozdější prameny, starší (Balbín: Miscillanea historica,lI Beckovský: Poselkyně,17 Liber mem,orabilium h,") i novější (W. W. T,omek: Jan Žižka""), pokud se zmiňují o této episodě v dějinách města, opakují s menšími variantami údaje Vavřince z Březové.
Dobytí města Tábority a Pražany znamenalo dočasný zánik proboštství na dlouhou dobu (1421 -1499); proboštství bylo sice r. 1499 obnoveno, ale již r. 1546 byl klášter zrušen, jeho statky dány zástavou městu Rokycanům, které půjčilo Ferdinandovi I. 500 kop grošů českých, a r. 1575 připsány statky proboštství městu jako vlastnictví (14. V. 1575 v kvaternu trhovém modrém). Tím byl dán základ k pozdějšímu velikému rozkvětu a bohatství města, které r. 1584 bylo přijato do třetího stavu zemského (dosáhlo svobody městské) a bylo prohlášeno „královským svobodným městem”, kterým zůstalo až do r. 1919. Od r. 1421 do r. 1624 byly konány v chrámu P. Marie Sněžné bohoslužby pod-obojí, kdežto katolické bohoslužby byly konány v kostelíku (kapli) sv. Petra a Pavla na předměstí „Pátek” (dnešní Pražské předměstí ).211 O církevní hudbě ani o varhanách nemáme v let,.ch 1421 -1624 žádných přímých zpráv; nepřímý obraz si můžeme učiniti ze zachovaných bohoslužebných knih, resp. jejich zbytků. Mnoho vzalo za své za 301eté války a při požáru v r. 1784, kterému podlehla celé město. V tom směru je zajímavý rukopisný latinský sekvenciář z 16. stol. v archivu rokycanského děkanství (sign. AV 26 b).21 Obsahuje 135 latinských sekvencí, mezi nimi 14 sekvencí mariánských a sekvenci o Mistru Janu Husovi. Nasvědčovalo by to tomu, že rozdíly mezi stranou pod jednou a podobojí - alespoň v Rokycanech — nebyly nikterak ostře vyhraněny. Přes to však v roce 1575 byli v Rokycanech jen 2 katolíci: farář a jakýsi krejčí. Většinu bohoslužebných knih, kancionálů, graduálů a pod. pokud nevzaly za své za 301eté války a při požárech města, kostela a děkanství -- stihl osud velmi smutný: bud bylo jednotlivých pergamenových listů použito jako obalů k různým registrům pro potřeby kanceláře městské (tu alespoň zčásti se zachovaly), anebo k vazbě městských knih (tu jsou úpině zničeny). Tak v Městském museu v Rokycanech pod č. Th 33 je zachován pergamenový list z českého graduálu z 15. stol., s částí 15 St. Rokycký: Z hospodářské činnosti posledního probošta rokycanského, časopis pro dějiny venkova, XIII., 146. 1'3 ,R~okyczanam civifafem Zizska transiens, nonnullos canonicos regulares S. Autsusfini in Coonobio de trabibus suspendif, et senem sex iis sacerdotem, civem sancfim-oniae fama percelobrem in Ecclesiae medio vasi piceafo inclusum incendit. Audivi patres e Societafe nostra narranfes, qui post annum 1624 Rokyczanensem civifafem ad fšdem Cath,olicam mulfo concionum labare adduxerant., afque in parietinis Veteris Coenabii habitaverunt, co, ipso in lxo, ubi sacri illi viri pra Christo vitam laqueo finiissent, tam gratos efflari odores sensiisse, uf sibi in coelo esse vider:ntur," (Bohuslav Balbín: Miscillanea hisforica Regni Bohemiae, Liber IV, 1682, str. 134.) 1' Žižka, přijjev s Tábory, položil se u Rokycan, jehož měšfané Rokycanští k sobě milostiv přijali, do města pokojně pustili, všem pokrmů v i obrokův bez nedostatku dali, a to proto, nehof jim Zižka od sebe i od všech svých Táborův pokoj zachovati sliboval. Táboří, když do města vešli, hned do kláštera kanovníkův řeholních vskočivše jej obloupili a polapivše jednoho kněze téhař. řádu, muže velmi ctnostního a již velmi sešlého, jej jsou v prostřed kostela v sudu upálili, vykřikujíce: „Tak nám sluší zákon Kristův vypiniti?” Měšfané sedše se spolu Zižkovi to, co se stale a děje oznámili, pravíce k němu, že jim smlouvy nezdržel tak, jak ji,n sliboval. A on vysíyšev je, řekl: „Bratři milí, hned vám dám na to odpověď."A vzkřikl na své, hned jim to město zloupifi, vy-brati a k Plzni táhnouti poručil.” (Jan Beckovský: Poselkyně starých příběhúv českých, 1700, str. 676.) 1a „Vetu Thaborite cibo potuque impleti dicentes: nos cum civibus, non vetu cum Monachis hujafibus pactum fecimus, recta in canonicorum, caenobium feruntur, aras deiciunf, stafuas detruncant, imagines defrahunt et infer manus dilaceranf, diffu(sientibus car.onicis coenobium spoliant” (LMD T, 22, 23). 19 „U Dobříše dle úmluvy sešel se s nimi Zižka s wojskem now° sebraným od Tábora. Odtud rychle táhli pospolu přes Žebrák a přes Hořovice až k Rokycanům, městu arcibiskupa Pražské: ho, které jim bez odporu otevřelo brány. Táboři nicméně prý učinili mnoho škody obywatelům, porouchali klášter kanowníků sw. Auc5usfina a oltáře w něm, ano i spálilí jednoho tamnějších kněz ží,” (Wácsíav Wladiwoj Tomek: Jan Žižka, Praha 1879, J. Otto, str. 79.) 20 Kaple sv, Petra a Pavla se připomíná po prvé r, 1409, kdy byla inkorporována klášteru rokyt canskému. Zrušena byla r. 1789. 21 Nebyl dosud znám. Po prvé o něm píše Dobroslav Orel: Hudební prvky svatováclavské (1937), 548 str, 62 | ||||
|