|
| ||||
| ||||
|
Cinnost cyrilská
Zápis a VII. výbaravé schůzi O. J. C., konané 1. července 1940 v Křest. akademii. — 1. Předseda Msgre Boháč z a h á j i l schůzi uvítav přítomné (počtem 11), zvláště J. Exc. ndp. biskupa Dra A. Eltschknera, — 2. Z á p i s z m i n u 1 é' s c h ů ze čten a schválen. — 3. D o š 1 o a v y-ř í z e no. P. prof. Orel děkuje za zvolení do výboru a volbu přijímá. J. Em. p. kardinál Dr. Kašpar děkuje za blahopřání k 70. narozeninám a všem ze srdce žehná. J. Exc. ndp. biskup Dr. Eltschkner děkuje za blahopřání k 60. narozeninám. Presidium min, rady (tiskový odbor) žádá o statistiku potřebného papíru pro tisk. — Polic. ředitelství oznámeni funkcionáři, zvolení na valné hromadě. C. J. v Holicích oznámila okresnímu úřadu další (rvání spolku. — 4. Na základě návrhu pp. revisorů, přijatého v a l n o u h r o m a d o u, bude pojištěn sklad O. J. C. proti ohni, vodě atd. Projednání memoranda o relaci duchovní hudby odloženo do příští schůze. 5. Rozpočty na tisk hudebnin. a) Na Mariánské nešpory předloženy 2 rozpočty. Přijat rozpočet prvý, b) Na Pickovu Missa fesfiva pročteny 3 rozpočty, z nichž přijat třetí, na f, zv, formát Bachův. — 6. Upozorněno na valnou hromadu Křcsf. akademie dne 4. července É. r. — 7. P~ p o k l a d n í k znovu upozorňuje na nedobytné nedoplatky za Cyrila. — Ndp. předseda oznamuje, 2.,e byl po-zván na vikariátní poradu v Ml. Boleslavi, aby projednal o Českém kancionálu, při kteréžto příležitosti tam promluvil o lidové duchovní písni vůbec. — 8. Arimafeum prosí o přihlášky nových členů. Prosbě té bude vyhověno upozorněním v Cyrilu. — 9. Předseda poděkovav všem s k o n_ č i 1 schůzi. Zapsala Marie Lišková. Arcidiecése Olomoucká: F. C. J. v Tavačově. Oznamujeme, že 23. VI. 1940 vykonali jsme valnou hromadu a byli na ní zvoleni tito funkcionáři: Předsedou P. Vincenc Linhart, farář v Tova,čově; místopředsedou p. Jar. Buček, hajný; jednatelem a zapieovatelzm P. Oldřich Beránek, kooperátor; pokladníkem P. Frant Todt, kooperátor; sbormistrem p. Karel Pitucha, varhaník; archivářem sl. Mina Drápalová; náhradníky: sl. Anna Hlávková a qy. Alois Hanzlík; členy výboru: s1. Marie Slavíková a p. Jindřich Otáhal; revisory účtů: P. Antonín Pleva, farář v. v., a pí Amalie Čechmánková. — P. Oldřich Beránek, jednatel. Radio V pátek 22. března 1940. Obřady Velkéha pátku z kostela 00. Daminiká,nů v Olomouci. Slyšíme-li chorální zpěvy katolické v jejich ryzo, sti a čistotě, jistě s nimi zároveň vybavujeme si představu strohých, ale hluboce výmluvných forem officií katolického Velkého pátku. Uvědomujeme si hluboký význam těchto jedinečných zpěvů, jež dodávají ~officiím Velkého pátku a vůbec všem dnům velkonočního týdne výrazu vnitřně proto tolik zachycujícího, že celá podstata óolgotské Tragedie Bohočlověka nejprve v jejích faktech s ideální prostotou, pak v liturgických náznacích symbolů je v nich pině obsažiena. Slohový přednes chorálu v takovém zbožném zanícení, jak ho slýcháme od Dominikánů v Olomouci, nám jedinečné hodnoty chorálu o-všem jenom dokonale zjasní. C. S,. Kantáty velikonoční Raberfa Fiihrera na kůru u Křižovníkú na Velký pátek v 6 had. večer 22. března 1940. „Prvá kantáta jest povahy lyrické a její obsah je dán názvem („Poslední slova ježíšova na kříži"), druhá je povahy epické, mediditativní. Fiihrer představuje se nám v obou skladbách, tak rozdílných pojetím, jako vážný umělec, který dovedl ukázněně hospodařiti svými tvůrčími silami, aby mohl účinně vystu-pňovati závěr obou skladeb. Střídající se sólové zpěvy a sbory s orchestrálním doprovodem rozjímají o tragédii Velké noci. Hudba, vyvěrající z holu hluboce věřící duš , rozvíjí s v krásné květy tklivých melodií zpěvních a rozechvívá se v ponurých harmoniích sborových. Účinnost do-jmu zvyšuje náladově propracovaný orchestrální doprovod.” Těmito větami doprovázel na programu varhaník u Křižavníků, Dr. Alois Michl, výklad k dvěma velkonočním kantátám Roberta Fiihrera pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany: a) Poslední slova ježíšova, na kříži, op. 89., b) Kristus v utrpení a smrti, op. 107. S nadšeným ctitelem Fiihrerovy hudby mohu tentokráte souhlasiti. Jde tu o hudbu duchovní, nikoliv církevní; 1iudba duchovní ve svém charakteru sbližuje se už s hudbou světskou, připouštíme u ní i subjektivismus, zejména v lyrica. V daném případě u Fiihrera obě skladby nesou se v duchu velmi vážném, vykazují pini zajímavostí technických, také polyfonní. Křižovnický kůr, jemuž Fiihrerovy sklad-by výborně leží, provedl obě kantáty jak v sólech,fak ve sboru i orchestru a varhanním prúvodu velmi zdařile. C. S. Přeinos z Kraměříie (v sobotu 23. března 1940). Mše sv, a nešpory z kolegiátního chrámu sv. Mořice. Kyrie: gregoriánský chorál; pak: Voj-těch Říhovský: ,Missa in honorem seti Cyrilli et Metliodii" pro smíšený sbor a varhany. Franz Witt: ,Confitemini Domino" a ,Vespere autem sabbafi", pro smíšený spor. Karel Polzer: „Magnificaf” pro ženský a mužský sbor. Kroměřížští jako obvykle (dirigoval prof. Josef Zmeškali podali velmi dobru výkon. Vedle našeho Říhovského vynikal dr, Fr. Witt ve svých skladbách ryzího církevního slohu — je dobře tohoto zakladatele reformní hudby katolické v Německu si připomínat. Varhaník (p. Otakar Lukáš) dobrý, ač právě s ohledem na slavnostní výraz radostí „Bílé soboty” ve svých projevech trochu skoupý. C. S. Slavnost vzkříšení v dómu na Pefravě (na Bílou sobotu 23. března 1940). Byly provedeny ty-to skladby Antonína Hromádky: ,Regina coeli" 66 | ||||
|