|
| ||||
| ||||
|
správné, zapadají přirozeně do tradice katolické duchovní hudby, jak u nás počala býti pěstěna již mistry baroka s Bohumilem (1) Černohorským včele". I když Picka sám ve svém prvém literárním projevu o církevní hudbě postavil se ostře proti některým představitelům ceciliánského hnutí v Německu i u nás, přece jenom zůstal na cestách reformy a nikdy během celé své tvorby přímo nenavazoval na onu hudbu církevní, jak ji produkovalo baroko, rokoko a biedermaier. K této hudbě přikláněl se u nás spíše Říhovský a jenom zoela výjimečně v někúerých komposicích josef Nešvera. Dr. Pihert neprobírá ve své práci podrobněji jed,
notlivé Pickovy skladby, ani je všechny ne-vyjmenovává, spoléhaje tu patrně na vzorný seznam skladeb Pickových, jak ho sestavila v závěru jeho spisku pí L. Marková-Pícková. Shrnuji svůj posudek významné práce Dra Piherfa o Františku Pickovi: je to důležitý příspěvek, v literatuře o tomto skladateli, poněvadž v něm po prvé je podán podrobný soustavný přehled Pickovy činnosti, zejména sklad'atelské, a u té jak v oboru hudby duchovní a církevní, tak světské, třebaže, pokud se týče církevní hudby, nejsou tu daleko dostiženy podrobnosti hutné práce redaktora tohoto listu, uveřejněné v ,Cyrilu" v r. 1938. C. S. Různé zprávy F. C. J. u P. Marie Sněžné v Praze utrpěla bolestnou ztrátu náhlou smrtí svého člena, pana. Josefa T a n c e r a, úředníka Škodových závodů v Praze. V neděli 7. července zpíval s námi při slavné mši sv. naposledy chorál, Pickovu Missa in B a Dvořákovu první. biblickou píseň. Obecná jednota Cyrilská. Archiv „CYRILA” Odpoledne o 15. hodině byl ve Vltavě u Císařské louky zachváoen srdeční slabosfí.a utonul. Byl sice ihned' od kamarádů vytažen z vody, ale vzdor dvouhodinové námaze lékaře nemohl býti přiveden k životu. Pohřben byl 10. červenoe 1940 v Brlohu u českých Budějovic. Byl to ušlechtilý, skromný, obětavý a při tom veselý mladý muž, jehož radostí bylo býti včas ve zkoušce i na kůru, kd,e ve sboru bezpečně zpíval bas. Věříme, že sv. Cyril a sv. Cecilie se ujali jeho duše v okamžiku smrti. Jednota zazpívala 16. července při slavném Requiem za spásu jeho du- še chorální zpěvy a K. Tichého „In paradisum: deducant te Angeli”. Vděčně budeme vzpomínat tak dobrého člena. Kdo na jeho místo? Bohumil Vendler pětasedmdesátníkem. V tichosti dožil se tento český skladatel 16. června 1940 svých 75. narozenin, Rodák z Rokycan, veden byl láskou k hudbě na pražskou varhanickou školu, po jejímž absolvování stal se žákem Zdeňka Fibicha. Působil pak ve zpěváckých spolcích, hlavně ve smíchovském ,Lukesu". Z té doby pocházejí jeho četné velmi dobré sbory. R. 1900 ujal se řízení „Akademického orkestru”, r. 1910 stal se ředitelem kůru u sv. Jakuba, kde setrval do r. 1920. Současně byl po řadu let uartelem zpěvu na středních školách. Nyní zíje v ústraní, veliký svou skromností a poctivým uměním. K jeho jubileu napsal Ludvík Boháček výstižné ooenění života a díla jubilantova pod názvem: „Bohumil Vendler”, poznámky k živo-tu a dílu. Vyšlo v Knihovně Unie českých hudebníků z povolání v Praze jako 29. svazek. Str. 24, oena 2 K. S podobenkou skladatelovou. Při-pojen j,e na konec seznam děl skladatelových, z nichž zde citujeme skladby církevní: M i s s a s o l e m n i s, o p. 13, pro smíšený sbor a varhany, aneb pro smíšený sbor a velký orchestr. — Skladba byla poctěna cenou české akademie. Rkp. — Tř d uehovnízpěvy,op.29,pro4 ženské hlasy. Rkp. Totéž pro smíšený sbor a varhany. Rkp. —čtyř i mariánské zpěv y. o p. 30, pro vysoký hlas a varhany. Rkp. — Mše a Pange linóua,op.3l,promužský sbor. — Ukolébavky Ježíškovi, op. 43, pro varhany nebo harmonium. Ve sbírce „Musica sacra” vydal J. Hlucháň, Praha, — Ž a 1 m 126, o p. 44, pro smíšený ;sbor a velký orchestr. Rkp. —Círk,evnízpěvy,op.46,vnásled'ujícím složení: a) Otče náš — Zdrávas Maria pro smíšený sbor; b) Otče náš —Zdrávas Maria, pro střední hlas a varhany; c) Tři Pange lingua, pro smíšený sbor; d) Veni sancte Spiritus, pro 4 ženské hlasy; e) Veni sancte Spiritus, pro soprán a varhany. Rkp, — Závěrem citujeme poslední odstavec dílka: „Vendler tvořil vždy bez ohledu na hmotný zisk, pracoval nenáročai~ a vzdálen našeho hudebního ruchu, pro poctivý umělecký ideál a tím vznikala díla trvalé hod-noty, nepraoovaná pouze pro okamžik, chvilkový úspěch a konjunkturální cíle.” Jistě by každý ze srdce přál jubilantovi, aby v podzimu svého života se dockal ještě hodně radosti ve svých' děl, která mu tolik leží na srdci a jimž věnoval tolik lásky a úsilí! R. 72 | ||||
|