|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Čechách a no Moravě ROČNiK LXVI ZÁŘE - ŘÍJEN ČÍSLO 7-8 Dr. Emil Trolda: lesuité a hudba. (Dokončení.) Pokračovati ve výčtu dále zaznamenaných anonymních zpěvů považujeme za zbytečné, ježto se nám jednalo jen o to, ukázati, jak se zpěv u pražských Jesuitů během čtvrtstoletí vyvinul ze skrovných začátků římského chorálu přes falsobordone k polyfonii a dvojsborovasti. Že se na chorál čím dále tím více zap,ornínalo, je patrno z toho, že 28. VIII. 1580 i rekviem se zpívalo ,figurative" (710). Škoda, že nám náš zpravodaj neuvedl vždy hned také autory provozovaných skladeb. Snad můžeme mysleti i na některé skladatele z "rad pražské císařské kapely, ne-li dokonce na kapelníka Filipa de Monte, jenž bydlel. do roku 1568 v sousedství koleje. Dne 29. I. 1586 daroval Filip de Monte ,cuidam ex nostris" svoje fištěná mofefta (II, 13). Při těchto přátelských vztazích mezi kapelníkem a kolejí bylo této trapné, když k vůli ní se musel de Monte ze svého bytu dne 26. V. 1586 vystěhovati, poněvadž kolej dům, kde bydlel, koupila a na-stěhovala do něho chudé žáky (II, 37, 38). Případ ten byl Jesuifům zajisté vel-mi nemilý, nebof žili s kapelníkem v poměru neobyčejného přátelství. Již 12. VIII. 1565 hostil Monte u sebe rektora a ujistil jej svou oddaností („12. VIII. fuit P. rector in prandio apud capelmagistrum, qui familiarifafis et amicitiae ergo ipsum invitaverat et se totum eollegio obtulit" 245). Brzy potom, 5. IX. 1565, byl zas ,Capelmagister principis cum,aliis nonnullis cantoribus" hostem v koleji. Dne 26. XII. 1596 pozval dva kněze k obědu císařský zpěvák Benedikt (II, 366). Nevíme, který Benedikt to byl, nebof toho jména byli v císařské kapele dva zpěváci, basista Gonnse a tenorista Scheihenperger.10 Podobně učinil 1. VI. 1597 císařský zpěvák ,Sahly" (11, 3'91), jímž je míněn asi tenorista Fr.anciscus Sale.11 Z císařských zpěváků byli někteří Jesuifům známi již ze svých studentských dob, nebof přišli sem již jako hoši. R. 1560 poslal císař do konviktu dva své vokalisty, Mikuláše a Václava, oba Čechy, když následkem mutace museli zpěvu zanechati (112). Tací hoši zůstávali v koleji jen přechodně a když se dvůr stěhoval, šli za ním (Pešek 164). Podle dvorních účtů z r. 1560 dostali pražští Jesuité pro dva takové hochy, Mikuláše Honka a Václava Gurmiena (Kouřimského)1" stravné za cestu z Vídně do Prahy; poznáváme, že to jsou právě ti dva prve jmenovaní. R. 1561 přestoupili dva takoví zpěváčci dne 25. X. na katolickou víru (165). Špatně se odměnil svým vychovatelům jistý Mikuláš (snad onen Húnek?), nebof zjistilo se, že donášel (182). Oproti tomu si zavázali kolej mnozí jiní, jak vidno z toho, že kolej pohostila dne 25. VIII. 1566 tři císařské zpěváky a několik hochů, poněvadž navštěvovali jesuitský kůr (293). O spolu-účasti císařských hudebníků mluví se častěji. Tak si vyprosil rektor dne 7. X. 1565 od arcivévody Ferdinanda trubače pro divadelní představení,o sv. Ambrožovi a Theodosiovi (253), ač nejedná-li se zde o trubače arcivévodovy, jenž měl také svoji kapelu. Císařští pěvci zpívali v srpnu 1579 při pohřbu apoštolského nuncia (699), dne 15. VIII. 1598 při procesí a nešporách mariánských sodálů (11, 420) a dne 25. XII. 1598, tedy na svátek Božího ;narození (II, 437) ; o účasti při procesích 5. a 8. VI. 1580 jsme se již zmínili. Jako zvláštnost se uvádí při dnu 10 Smijers, 1. c. str. 145/147. 11 Smijers, tamtéž. 18 Zikmund Winter: Život a uóellí na školách partikulárních str. 764 zná Václava Kouřímskéh-o jménem Kašpárek. 73 | ||||
|