|
| ||||
| ||||
|
to vypadalo s hudbou instrumentální. Zajisté si můžeme snadno domysliti, že v kostele nebyla instrumentální hudba dovolena, když zdejší patres i figurální zpěv si musili postupně, takřka krok za krokem, vybojovati. Přesto našli jsme již v r.1595 zprávu, která nás poněkud zarazila. Dne 10. III. t. r. ,consul Antiquae urbis tubicines in nostro templo ad chorum adhiberi voluit, ;nimirum de Platejs, quod et alii catholici, ut dominus Andreas Ploski et antiquus iudex caesareus, dominus Sebastianus saepe aptea prestiterunt, cum consulatum agerent" (II, 327), tedy: radní Starého města Platejs z Plattenštejna chtěl,,aby na kruchtě spolupůsobili také trubači městští, což poskytovali za svého úřadování též dva dřívější úředníci. Pozdější zprávy mluví pak již zcela zřetelně o tom, že spolupůsobili dne 25. XII. 1598 ,instrumentorum magistri, qui per ;musicam chorum ad gloriam Dei iuvarunt ornare" (II, 437). Výrokem tím potvrdil kronikář nové nazírání na hudbu instrumentální v kostele a souhlasně s tím si libuje, že dne 2. II. 1599 konaly se dvě mše svaté, jedna „non tantum vivae vocis, s° variorum etiam instrumentorum pulchro concentti”, druhá rovněž ,instrumentorum musicorum varietate" (11, 443). Další novotou bylo přibrání trubačů ke zpěvu Magnificat při nešporech. Stalo se tak ponejprv dne 6. IV. 1607 na svátek Vzkříšení: „Hodie in vesperis ad Magnificat novo more usi sunt cantores tubis et tympanis castrensibus” (II, 647). Kdežto tentokrát stalo se tak vzhledem k velkému svátku, přibrali se hudebníci k nešporům dne 15. II. 1609 na počest arciknížete Leopolda, když se k nešporům dostavil: „Venit ad vesperas Serenissimus Leopoldus, propter quem adhibita instrumenta et,organum in vesperis” (II, 709). Není řečeno, byly-li nešpory celé instrumentální, či jen Magnificat; zdá se, že jenom toto, neboť když bylo oslavováno Vzkříšení dne 19. IV. 1609, „in Magnificat pulsata sunt tympana et tubae castrenses inflatae artificiose”; stalo se tak ze tří různých míst, z dálky, z blízka a zvenčí: ,Primo ex remotiori secundo ex propinquiori, tertio ex aperto loco" (II, 733). Také Nový rok 1610 byl uvítán jen „in vesperis ad Magnificat usi sunt musici tubis et tympanis castrensibus cum concentu” (II, 796). V jediném případě mluví se také o přibrání houslí při mešním zpěvu, dodává se ale, jestli se to líbí představeným (I1, 711 při 21. II. 1609: ,S,ollenne etiam sacrum italico sacello P. Michal Hagen celebravit cum fidibus pro gratiarum actione, si superis placet."). O příčině toho ještě promluvíme později.
Nástrojové hudby se užívalo, jak již dříve řečeno, při průvodech, zejména při průvodů o Božím Těle. Další příležitost skýtaly školní slavnosti, z nichž na prvém místě byly promoce. I zde lze pozorovati, jak se hudba čím dále tím více vzmáhala. První promoce 11. X. 1565 (254) byla podle všeho bez hudby. Slavná promoce s hudbou se konala 27. IX. 1569: ,promotio organis et cantu musico... reddita est" (431). Také dne 16. X. 1571 spolupůsobili při promoci „musici”, kteří zpívali před modlitbou i po ní a doprovázeli promovaného magistra za zpěvu do chrámu (491). Oproti tomu při dnech 4. a 5. X. 1573, ačkoliv je tam popsán postup při promoci, není o hudbě ani zmínky (650 a n.). Dne 20. IV. 1574 se přednášel jen jakýsi dialog (665) a také promoce pozdějších roků byly asi jen zcela jednoduché, dne 30. IX. 1587 se zpíval pauze hymnus, v kostele pak Te Deum (II, 114). Totéž bylo dne 26. X. 1587 (II, 119). Proto překvapuje, když se při promocích dne 10. a 11. IV. 1589 pojednou mluví o účasti pěti trubačů „podle obvčeje” („consueto comitatu"). Vytrubovali tak statečně, že přítomní ani s tím nesouhlasili, řkouce, že to vypadalo spíš jako při pochodu vojska nebo při příchodu knížete či krále (II, 157, 158). Oproti tomu byl dne 9. X. 1595 kandidát promovován jenvticl-iosti („privatim"), byl totiž již vyzkoušen jinde (II, 334). Teprve zase dne 28. IV. 1609 byly ,tubae inflatae", když kandidát se dotkl po vykonané přísaze žezla (II, 736). A rovněž dne 29. IV. 1610 se mluví o přítomnosti trubačů a tympanisty (II, 828). Vhodnou příležitost k hudbě skýtalo rozdávání prémií pilným žákům (602, v říjnu 1572: ,chorus cum organo Bulce modulans"). Zcela výjimečně si nechal oslaviti P. Michal Hagen zakončení svých přednášek z filosofie 21. II. 1609 za zvuků trub a kotlů, bez dovolení představených. Kronikář praví: „Sed omnia haec sine facultate superiorum, novo et inusitato more” (II, 711). V souvislosti s tím byla pak ona mše ,cum fidibus", jak shora již řečeno. Také deklamace 75 | ||||
|