|
| ||||
| ||||
|
Cvičiti nutno zvolna, stále opravovati a vysvětlovati a nedopustiti, aby zpěváci křičeli. Nejlépe rozděliti nejdříve zpěváky na dvě až tři části, teprve když píseň je již trochu vžita a čisté intonace, dáti zpívati všemi najednou. Ty, kdož ne-mají sluchu, je třeba šetrně upozorniti, že není možné, aby zpívali v terciích nebo seksfách. Tak mohou zpívati snad na zápraží děvčata národní písně, když v tom shledávají krásu, nikoli však lid v kostele? A jak si mnohý na tom zakládá, že umí ode všech písní ,druhý hlas". A což když spustí trojhlasně! To nesmí ten, kdo cvičí, připustiti, a hned v zárodku musí zameziti takové zvyklosti.
Chorál, ač jest nejvážnější duchovní písní, má své tempo. Rovněž každá lidová píseň duchovní má svůj ráz. A ten nutno zachovati i při reprodukci těchto písní. V české písni duchovní ukládal věřící lid své holesti i své radosti. I církev-ní rok projevuje se podobnými vzněty. Máme vážné písně postní a adventní, máme -ale též své písně velikonoční, vánoční a podobné. V těch jeví se nálada duše věřící. Proto třeba také vystihnouti smysl té které písně a vysvětliti jej zpívajícímu lidu. Kdo nemůže do výšek, af je nezpívá, zazpívá si jindy,.až bude zpívána píseň jemu hlasově přístupná? Nelze transponovati písně tak, aby vyhověly svým rozsahem tónů všem zpěvákům. Také píseň, když se transponuje, ztrácí na svém půvabu. Nezní na př. táž píseň v As dur jako v A dur a podobně. Písně v Českém kancionálu jsou upraveny tak, že věfšině zpěváků jsou přístupny; jsou všechny upraveny rytmicky, jen třeba vysvětliti, jak tento rytmus p,ojímafi a přednášeti. Dnes upravená cena velkého vydání s notami usnadní práci jak Cyrilským jednotám, tak ředitelům kůrů a rovněž i zpívající lid může si spíše poříditi toto vydání, aby mohl zpívati podle not, nejen podle sluchu. Dr. Ladislav Hovorka: Varhany v chrámu P. Marie Sněžné v Rokycanech. (Dokončení.) Podrobnější zprávy o církevní hudbě a varhanách máme až ze 17. století. R. 1624 byly v chrámu P. Marie Sněžné obnoveny katolické bolyoslužby, současně s nimi i ,Ernestinae consuetudines"," a a z roku 1639 máme první určitou zprávu o varhanách .93 Za 301eté války trpělo město, které leželo na důležité komunikaci, státní silnici Praha—Plzeň, častými průjezdy vojsk císařských, mansfeldských, polských a hlavně švédských. Nejvíce utrpělo ve dnech 23., 24. a 25. října 1639, kdy je vypálil a vydrancoval švédský vojevůdce Banér. Vojsko vy-loupilo i chrám P. Marie Sněžné, rozbilo varhany ,a věžní hodiny.21 Jaké to byly varhany, kdo je stavěl, jak starý a velký stroj to byl, o tom není v pramenech zmínky. Byl to patrně menší stroj o 1 manuálu, snad s pedálem, zásuvkové soustavy. Před odchodem Švédové město zapálili; vyhořelo až na 6 domů a kostel, který byl zachráněn, ač již chytala vížka kostelní. Nová zkáza hrozila městu roku 1649, kdy táhlo tudy opět vojsko švédské, vedené tentokrát K~nigsmarkem; město se zachránilo jen složením značného ,brandštýru" (výpa'ného). Dlouho se nemohlo vzpamatovati z těchto pohrom; ještě r. 1688 shledala komise, zvláště k tomuto účelu vyslaná, všechny domy Banérem vypálené bud ve zříceninách nebo jen nuzně opravené. Varhany v chrámu P. Marie Sněžné, Banérorovým vojskem r. 1639 rozbité, opravil roku 1651 varhanář Šebestián Schmidt (Schmidius) nákladem 225 zl.` 5 Bližší popis stroje opět chybí. V té době nebyl již varhaníkem ani člen řádu, ani učitel, nýbrž město si vy-držovalo mimo kantora a bakaláře i samotného varhaníka, jak se dozvídáme ze zprávy děkana P. Ladislava Frosina-Březnického (1664—1698) arcibiskupu pra2- 22 Srv. poznámku 11. 23 LMDI, str. 55 s1. 24 „ Horologium destruxit, organum eoncussIt, quod primo Ao 1651 Sebestianus Schmidius pro obtentis 225 frnis reparavit.” LMDI, 55. 25 Srv. pozn. 24. 80 | ||||
|