|
| ||||
| ||||
|
stroj čištěn a laděn každoročně, s výjimkou let válečných (1915-18). V r. 1925 byla provedena plzeňským varhanářem Karlem Krausem velká oprava stroje (výměna pedálové klaviatury, čištění celého stroje, výměna opotřebovaných součástí atd.) ,a v r. 1927 pořízen elektrický motor k pohonu měchů (švýcarský výrobek); montáž provedla fa Bratří Paštikové, stavitelé varhan, Praha-Cestín.
Nová restaurace Sieglova stroje měla býti provedena v jubilejním roce svato, václavském (1929) ; stroj měl býti rozšířen na 3 manuály, počet rejstříků zvý~ še,n z 15 na 35-40, kuželová soustava nahrazena pneumatickou s nejnovějšími vymoženostmi (volné kombinace, žaluzie a pod.). Disposici vypracoval tehdejší řed. kůru Frant. Lad. Hovorka. Byl již zajištěn způsob úhrady a jednáno s továrnou, ale náhlá smrt Hovorkova (19. I. 1929) rázem překazila tyto plány. Tím také uzavírám studii o dějinách varhan v chrámu P. Marie Sněžné v Rokycanech. Je pracována na základě materiálu dosud nedotčeného, namnoze těžko přístupného a shledávaného. Snažil jsem se z pramenu vytěžiti, co se z nich vytěžiti dalo; jsem si však pině, vědom toho, že při studiu dalšího materiálu, který je roztroušen po různých archivech a museích, nejsou vyloučeny nové ob-jevy, zejména pro dobu starší (před r. 1788). Karel Boček: Písecký chrámový sbor v rozhlase. Byl jsem upozorněn jako předseda Diecésní jednoty Cyrilské českobudějovic~ ké, že 4. srpna t. r. na neděli XII. po sv. Duchu bude z děkanského chrámu Páně v Písku vysílána Hruškova mše „In hon. scti Josephi” a že všechny pro-měnlivé části budou zpívány chorálně podle edice vatikánské. Potěšilo mě to velice a vybavil se mi ihned červenec r. 1912, kdy v témž chrámu Páně českobudějovičtí bohoslovci za vedení mojí maličkosti při slavné mši svaté zpívali také všecky proměnlivé části chorálně. Konal se tam totiž tehdy cyrilský sjezd, při němž jsem na popud jeho Magnificence univ. prof. Dra Dobroslava Orla jako redaktora „,Cyrila” měl přednášku o chorálu edice vatikánské. Těší mě, že tehdejší písecký varhaník, nyní ředitel kůru v Písku, pan Jaromír Hruška, spřátelil se s chorálem edice vatikánské a věnuje jeho nacvičení tak velikou píli. Děkuji mu za to veřejně jménem DJC. Neposlouchám rozhlasového vysílání mešních skladeb .o nedělích a svátcích, jelikož jsem v ten čas pravidelně úředně zaneprázdněn v kostele. Nemohu tedy srovnati vysílání z Písku s vysíláním z jiných chrámů .ani co do barvitosti hlasů, ani co do přesnosti nastudování, ani co do správnosti přednesu. Mohu toliko říci, že se mi „písecký” chorál velmi líbil, a že jsem jako předseda DJC na to hrdý, že se k takovému výkonu odhodlal a tak pěkného úspěchu docílil jeden z kůrů naší diecése. Chorál písecký" při němž hlasy dámské nahrazovaly hlasy chlapecké, byl jednolitý a příjemně zabarvený v hlasech mužských i ženských, byl umírněný v síle a v odstiňování, byl zpíván plynně, hbitě, radostně a s takovou jistotou, ž~e to překvapovalo. Z celého přednesu vanula pieta a láska k tradičnímu zpěvu Církve svaté, jejž delikátně, umělecky doprovázel sám pan ředitel Hruška. Maličkost, kterou musím vytknouti, chci-li býti nestranný, jest, že v offertoriu při slově ,iraseeris", při slově ,;et" po Isaac a při slovech ,terram" a „malignitate” nebyl strophicus náležitě vydržena jeho složení nebylo v přednesu vy-značeno. Alleluia, které se opakuje na konci graduale, zpíval celý sbor. Podle návodu, obsaženého v předmluvě ke gradualu, mají i toto alleluia zpívati praecentořx a teprve od hvězdičky má sbor připojiti jubilus. Maličkost, ale ani té nezanedbávejme? Posouzení hodnoty skladby mešní a jejího provedení ponechávám odbornému referentu „Cyrila” panu Dru Cyrilu S,ychrovi. Chci toliko upozorniti na nástup, tempo a zakončení čtyřhlasých odpovědí při mši svaté. Měl jsem dojem, že ještě nevyzněla nápověd kněze a že již kůr do ní vpadá odpovědí. Mně se nejlépe 83 | ||||
|