|
| ||||
| ||||
|
I.
Díecése brnn`„nská. (Archiv konsistoře v Brně.) a) Děkanství brněnské (1673). Brno, kostel sv. Jakuba. Zpráva Jošta Manenbacha, faráře u sv. Jakuba (dat. 8. I. 1672) cituje odhad cís. komisařů z r. 1629. Podle něho dostával kantor s 3 choralisty od města Brna 108 fl. Z příjmů beneficiátů dostávali tito 100 zl. mor. Mimo to měli kaplani a kantoři za každý větší svátek, t. zv. fesfivalas a na svátky P. Marie a sv. Jakuba po 1 fl. 10 kr. Kantor dostával ještě i deputát. Z ber~eficiátních příjmů náleželo kantorovi 80 zl. rýn., z měst. platů 108 zl. rýn. Tyto příjmy jsou však velmi nejisté a proto se odpočítává pro něho z každodenně zpívaných mší sv. u oltářů sv. Kříže, sv. Anny, sv. Maří Magd. a Nejsv. Svátosti. Snad kdysi splynuly všechny staré fun dace v jeden celek, z něhož něco bylo určeno pro kaplany a zpěváky. Varhaník má od města 100 zl. rýn. Učitel (ludimagister) měl od města 40 zl. rýn. a bydlel se zpěváky ve škole. Kantor obýval kdysi dům vedle kaplánky. Choralisté byli tři a dostávali z měst. příjmů po 18 zl. rýn. a z beneficiátních peněz 13 zl. rýn. b) Děkanství bučovické (1672). Bučovíce. Učitel (ludirector) je zároveň varhaníkem. Dříve tuto funkci zastával bučovický soused Jan Kratochvila, a to zadarmo (ze zbožnosti). Pro nedostatek peněz byla v této době funkce varhaníka a regenschoriho zastávána jedinou osobou. Tehdejší varhaník dostával se souhlasem obce od každého farníka po 8 x. Regenschorimu pomáhají kantoři, podporovaní z příspěvků od farníků; jeden, který pomáhá varhaníkovi ve zpěvu., dostává stravu a k ní ještě 12 zl. ry'n. a třetinu akcidencií (štoly) rektorových. Diskanta živí a šatí farář, a to pouze ve formě milodaru, proto nemá tato věc žádné závaznosti pro příští faráře. Mimo to béře varhaník úrodu z vinohradu, darovaného od Jana Slabého. Slavkov. Varhany s p~edá'.em ,opatřeny z almužen zbožných dárců. Zpěváci jsou placeni obcí. (K Tomu je později připsána, že 4. října 1729 bylo v slavném průvodě a za vyhrávání zemských trubačů [musica provincialium tubicinorum] přeneseno tělo sv. Felixe k novému oltáři sv. Jana Nep.) Nemotice neměly ;nikoho. Proto tam zpíval kantor z Brankovic. 1691. Bučovíce. Kromě malého positivu a malého regálu (opotřebovaného) a 1—2 houslí neměl kostel žádných jiných hudebních nástrojů. c) Děkanství velkomeziříčské (1672). Velké Meziříčí. V městě samém byl spor mezi děkanem a muzikanty, jejž rozhodla olom. konsistoř (7. XII. 1671) v tom smyslu, že děkan není povinen vydržovati rektora s varhaníkem, a že oni mu proto mají vrátiti naturální dávky. Věc nebyla však ještě ani za rok urovnána a rektor s varhaníkem zahájili stávku, nebot se v matrice výslovně praví, že ,veškera hudba v kostele i při pohřbech od 3 měsíců důsledně mlčí". Tento smutný stav byl pokračováním toho, co napsal Volnýr o meziříčské církevní hudbě v r. 1646: „Žádná kostelní hudba, neníf ani varhan, ani varhaníka, kostelní hospodáři nechtějí skládati účty, ač při kostele byla fundace pro zpěváčky.” Matrika udává, že v kostele je positiv a dva graduály, a při tom vzpomíná lite- '- Kirchl. Topographie, Brunner Dióz. III, 61. 88 | ||||
|