|
| ||||
| ||||
|
j) Děkanství doubravnické (1672).
Dou&ravník měl positiv s hudeb. nástroji. Zpěváci dostávali z fundace 1 fr. Líšnov. Pro rektora je u města fundace. Jiná dotace obnáší 6 fr. a za ni re-cituje každý pátek hodinky o sv. Kříži a v sobotu zpívá ,S,tabat Mater" (kro-mě doby svatopiostní). Rektor vydržuje chudého školáka a dostává na to 1 fr. k) Ku,nštát-Boskovice (1690). Tato matrika, založená vynikajícím knězem, kunštátským farářem Leflerem, je ze všech nejdůkladnější, a proto jediná přihlíží dosti piodrobně i k hudběo uvádějíc i hudeb. nástroje, o něž u ostatních matrik nebylo zájmu. Kunštát. Dvoje housle, jedna vio..a. Rektor byl zároveň varhaníkem. Na prosbu P. Lefflera stanovil správce panství, pán z Rogendorfu, rektorovy příjmy. Rektor obstarával kostelní zpěv i v Sulkovci.I Boskavíce měly jeden velký a stabilní positiv a dva malé, přenosné positivy. Mimo to byl jeden positiv v zám. kapli. Nástroje byly v Boskovicích tyto: 4 pozouny (fubae ductiles), 3 Trubky (tubae campestres), 3 housle, 1 viola, 2 kotle (tympana campestria). účinkující personál poznáváme pod!e položek. Panství platilo varhaníkovi 20 rýn. 25 x, rektorovi tolikéž. Obec dávala kantorovi ročně 10 rýn. a altistovi 8 rýn. (kromě naturálií). Zpráva z r. 16721 jmenuje varhaníka, rektora, kantora (tedv nelze považovati rektora s kantorem za totožné), altistu a mimo to ještě jednoho frubače.5 (Pokračování.) Dr. Cyril Sychra: František Zdeněk Skuherský. Narozen 31. července 1830 v Opočně u Hradce Králové, syn lékaře, sociáln,ího pracovníka, velkodušného člověka. František Zdeněk od útlého mládí pěstoval hru na klavír. Ve 12 letech hrál svoje vlastní skladby klavírní. Původ-ně určen lékařskému povolání, záhy také učil se teorii hudební u řed. Pitsche a Kittla. Studií medicínských zanechal a věnoval se hudbě výlučně. R. 1854 stal se kapelníkem opery v Innsbrucku a potom ředitelem kůru při universit-ním chrámu tamtéž. R. 1866 převzal úřad ředitele ,Ostavu pro církevní hudbu v Praze". ilroveň tohoto ústavu jeho zásluhou by'.a vvsoká a došla uznání i za hranicemi zrovna tak jako jméno F. Z. Skuherského — v tomto případě jméno pedagoga. Skuherský je zajímavý zjev v dějinách naší české hudby. Především proto, že ve své osobnosti slučuje hned dva prvky od sebe dosti odlehlé. Je hudebním teoretikem zvučného jména a současně je také vynikajícím skladatelem. „Nauka o kadenci, modulaci, chorálu, kontrapunktu, imitaci, kanonu a fuze”. „Nauka o formách hudebních” (vesměs u Urbánka). ,The,oreticko praktická škola na varhany" (Wetzler). „Varhany, jich zařízení a zachování” (Urbánek). Některé spisy vydány též v j;azyce německém. Epochální dílo „Nauka ,o harmonii na základě vědeckém ve formě jednodušší” (též německy) — fo js,ou hlavní Skuherského práce, které representují ho skvěle. Myšlenky obsažené ve spisu o harmonii vzbudily svého času opravdový úžas pro svou naprostou originalitu. a Teprve delší doba ukázala správný piostřeh teoretikův a potvrdila jej do po-drobností. Na vynikající vlastnosti Skuherského teoretika z našich spisovatelů 3 Volný (Kirchl. Topogr., BrťInner Dióz,. II, 263) uvádí zajímavé údaje. V r. 1662 by1 v Kunštátě positiv, 2 housle, 1 viola, darované abatyší (vrchností) od sv. Josefa v Brně a místního faráře Felkla k provozování sobotní loret. litanie. Teprve od r. 1670 byla v Kunštátě figurální hudba. 4 Volný, U. d., Olm.. ErzdiBz. II, 360- 5 Ostatní dekanáty z bisk. brněnského neuvádím, nebol jejich matriky neobsahují nic důležitého. 92 | ||||
|