|
| ||||
| ||||
|
Hudební analysa obou písní je mistrné dílo hudebního vědce, který je nesporně největší,znatel prvopočátků našich hudebních dějin.
Z týchž mnohaletých hlubokých a vytrvalých studií se zrodilo Orlovo dílo pro ,národ nejvýznamnější — „Česky kaancionál”, v němž jsou sebrány lidové písně duchovní, podle původního znění a v úpravě textů, již si vyžádal vývoj jazyka i p-ectiky. Nejmilejší odměnou Do,broslavu Orlovi za jeho poctivou práci bude, stane-lise Český kancionál majetkem národa, a budou-li jeho ryzí a hodnotné písně hlaholiti ve všech našich chrámech. Dr. Aug. Neumann: Drobné příspěvky k dějinám církevní hudby na Moravě v letech 1671 a 1690. (Dokončení.) Arcidiecés,e olomoucká. (Registratura konsistoře v Olomouci.) a) Děkanství přerovské (1691). Přerov. Varhany, viola-bas, skříň na kůru pro hudebníky a skříň na kůru pro literáky. Zovačov. Rektor živí u sebe ve škole dva adstanty za pomoc ve škole a v kostele, začež jsou povinni s rektorem a varhaníkem vypomáhati v zámecké kapli. Za to jsou odměňováni z pernštýnské fundace (z r. 1544), kterou hr. Julius Salm potvrdil a rozhojnil (1680). Z té polepšené fundace dostávali 7 mír pšenice, 5 mír žita,a tolikéž hrachu, míru ječných krup, 1 míru prosa a tolikéž pšena (panicum), 17 mázů přepouštěného másla, 2 kameny soli. Na maso dostávali 3 fr. 28. Z panského pivovaru měli 7 věder a 14 mázů piva. — Varhaník měl od obce a okolních dědin ročně 30 fr., od kostela 18 x. Obec mu též poskytovala ze svého lesa ročně osma i více sáhů dřeva. Přerov. (1682) Na kůru byly: Positiv o 7 rejstřících, 1 regule, 2 pozouny (tubae ductiles), dvoje housle, l basa, český kancionál.a figurální zpěvy od Sam. Cappriciana. Mimo to byla v kostele korouhev literátského bratrstva. O pěstování církevního zpěvu ve škole vděčíme záznamu, podle něhož rektor se svými školáky d,aprovázeli kněze k nemocnému, zpívajíce ,Pange lingua". b) Děkanství prostějovské (1672). Prostějov. Positiv, regule, dva kotle (tympana campestria), 3 polnice (tubae eampestres), 3 pozouny (tubae ductiles). Rektor a kantor mají stejný plat od města, t. j. po 28 fr. rýn., 4 míry žita, 8 měr pšenice, 2 míry ječmene, 1 míru hrachu, 16 for dřeva a 1 kámen soli. Povinnost jejich byla: V neděli, na duplex 2. třídy a kvatembry zpívati figurální mši sv. Fundací není. Varhaník dostává od města 35 zl. rýn., 10 měr žita a tolikéž pšenice, 4 kameny soli a 20 for dřeva. Povinnost má varhaník tutéž jako rektor a kantor. -- LI sv. Petra za městem byl positiv. Prostějov. (1679) Podle záznamů z tohoto roku nastala v instrumentálním vy-bavení kůru změna, svědčící o dalším hudebním rozvoji. Polnice byly sice jen dvě, za to však pozouny byly čtyři, kotle zase dva, nápadno však je, že přibyly 6 Tento malý sice příspěvek je důležitým doplňkem k Rackově studii „Inventář hudebnin tova. čovského zámku z konce 17. století” (Musikologie, I. Brno 1938), neboť se z něho dovídáme, ž--Saltu vzal rektora, varhaníka s oběma adstanty do své zám. kapely. Proto jim zlepšil pernštýn, nadaci, jež podle Volného (Kirch. Topog., Olm. Erzdióz. V, 89) obsahovala 2 stipendia pro žáky a na zlepšení nekatol, vyučování a zpěvu měl rektor s kantorem dostávati od vrchnosti denně stravu a pivo. Patrno tedy, že hr. Salm přenesl živení na rektora a dal mu za ně přiměřený obnos a de~-putát. 99 | ||||
|