|
| ||||
| ||||
|
h} Děkanství ostravské (1672).
Ostrava. Na kůru byly varhany, starý graduál, dva žaltáře a antifanář. Varhaník byl placen obcí (40 zl.), celkem dostával ročně 47 z1.,10 23 groše, 3 denáry. V tom byly zahrnuty příjmy z fundací, peněžité dárky z Přívozu, Lhotky, Nové Vsi a zahrada v zámečku. Příbor měl 4 hudební síly: Kantora s roč. platem 28 zl. 9 gr., varhaníka s příjmem 32 zl. 24 gr., kantora (12 zl.) a subkantora (8 zl.). Frankštat. Varhaník bez pevných příjmů, jen z fundací měl ročně 1 zl. rýn-. 23 gr. ch) Děkanství holešovské (1671). Holešov měl rektora, varhaníka, kantora s pomocníkem, jejž nazývali ,mládenec". (Collega seu ut illi vocant „mládenec"). Všichni byli placeni obcí, a to: rektor (ročně) 10 zl. mor. čili 11 fl. 40 x, varhaník 40 fl., kantor 12 z1. mor, 14 fr., mládenec 12 fl. Povinností rektora bylo kromě literního vyučování vzdělávati mládež ve zpěvu, říditi kostelní hudbu a (dříve) vésti bratrstvo literáků. Že v Holešově byl pěvecký sbor, vysvítá ze slov, podle nichž ,caadjutor”, (t..j. asi onen mládenec,) a ostatní zpevácř jsou k společnému obědu _pouze každou středu (den trhu), kdy místní a okolní trhovci jim dávají vždy půl libry masa. Že ne-běželo o bohatý stůl, jest nejlépe viděti z překvapujících dalších slov, podle nichž kromě masa jest ještě i to, co přinesou žebráci, chodící dům od domin (.... et id, quod mendici ostiatim discurrentes ex eleemosina adferunt). Takto si vysvětlíme, proč o bratrstvu literáků se dočítáme, že zanikli pro velikou chudobu. Mimo to prý pro rozmíšky měšfanů není již více možno je obnoviti." Filiální kostelík sv. Anny. Na posvícení tam účinkovali domácí i cizí muzikanti, začež dostávali zpropitného 1 zl. mor. aneho (z ofěry) 45 x. Štípa. Tam vypomáhal chrámový sbor z Holešova, nebof tamní rnuzikové i s pomocníky dostávali od kostela ve štípě 1 zl. rýn. 30 x. Běželo asi o posvícení, kdy kněží a hudebníci dostávali ze zámku v Lukově naturálie. Fryšták. Varhaník byl zároveň rektorem a dostával ročně 28 zl. mor. Na ně-které dny svatých za zpívání dostával pečivo, v masopustě slaninu, v době svatopostní vejce. Mimo to dostával za pašije v místě a v okolních kostelích, což mu bylo čítáno za akcidence. Vřzovice. Dočítáme se jen o varhaníkovi, který působil v místě za podivných okolností. „Dříve totiž byli na vizovické věži turnéři, kteří vytrubovali hodiny a vypomáhali na různé nástroje rektorovi v kostele. Plat svůj měli ze zámku ,a od obce, nyní však již nejsou žádní a místo nich je varhaník, který slouží z donucení, neb,of jest poddaným a z onoho platu turnéřů (tubicinum) má od městu jen 8 zl. mor.” Zlín měl rektora a varhaníka. Varhaník měl od nepaměti od vrchnosti 20 zl. ry'n. a tolikéž i od obce. Mimo to dostával 5 měřic pšenice a tolikéž i žita, půl druhé měřice luštěnin, 6 mázů másla a kámen soli. i) Děkanství valašskomeziříčské (1690). Valašské Meziříčí. Byl tam rektor ,chori et scholae" s pomocníkem, diskantem a varhaník. Rektor měl od obce ročně 16 zl. rýn., od blízkého Krásna 8 zl. rýn. a z fundace Bernarda Ferd. ze Žerotínal2 i s pomocníkem a diskantem ročně 18 zl, rýn. 10 x. Z fundace Šimona z Bartonic13 měl k užívání část políčka, z čehož dá- 10 Běželo o zlaté moravské, které se dělily na groše, krejcary a denáry. (Podle lask. sdělení p. Dra Hurta.) 11 Nejnověji jsme s-e dověděli (viz Šigut: Čtyři kapitoly o bl, Janu Sarkandrovi, Valaš. Meziříčí 1939. str. 62), že v Holešově na zámku měli v r. 1620 trubače, který doprovázel zám. kaplana Tučka, jdoucího v ústrety lisovčíkúm. 12 Volný, Kirchl. Topogr•, Olm. ErzdiSz, III, 75• Fundace tato existovala již před r. 1682 a stanovila, by každou sobotu bvla zpívána slavná loret• litanie u oltáře P. Marůe. 13 U. m. Měla týž účel jako fundace žerotínská• Matrika praví, že Šim. z Barfonic byl ve Val. Meziříčí hejtmanem. 102 | ||||
|