|
| ||||
| ||||
|
Praze III. (1615). Misie byly rázu přechodného, ale někde se z nich vyvinuly residence a z těchto koleje, na př. Vratislav (Breslau), Břeh (Brieg) a j.
Změna v příslušnosti kolejí nastala r. 1755, kdy se oddělily koleje a residence harnoslezské. V době zrušení řádu r. 1773 bylo v české provincii 20 kolejí ,a 12 residencí, z nichž 9 v Čechách: Stará Boleslav, Doupov (Duppau), Svatá Hora, Jeníkov, Košumberk, Liběšice (Libeschitz), B,ohosudov (Mariaschein), Tucha-měřice a Opařany. Hudbu provozovali Jesuité pomocí svého studentstva. Gymnasiální katalogy skorem většinou u každého studujícího poznamenávají, je-li zpěvákem nebo instrumentalistou, jaký hlas zpívá, nebo jaký nástroj hraje. Avšak i formulář, jenž sloužil za přihlášku ke vstupu do řádu, obsahoval mimo jiné také otázku, je-li kandidát znalý hudby. S onou poznámkou ,Callet musicam" p~ofkávárne se dále v domácích katalozích, výročních to seznamech členů každé jednotlivé koleje. Mimo to tam bývá udáno, fungoval-li tento člen jako praeses musicae či praefectus chori a jak dlouho. Škoda, že není nikde uveden letopočet a místo toho-to působení. Tato data si musíme opatřiti z tištěných katalogů, od r. 1710 každoročně vydávaných. Pokud tyto fištěné katalogy nejmenují osobu s titulem praeses musicae, zastával tuto, funkci podle úvodní poučky „sacius”, t. j. osoba, rektorovi koleje k výpomoci přidělená. Tato p;oučka vzbuzuje u nás nedůvěru, je-li praeses musicae skutečně ředitelem kůru, anebo je-li jen osobou, která se starala o hudebníky pouze po stránce administrativní, fřeba se stanoviska hospodářského, disciplinárního a p.od. My spatřujeme v názvu „praeses musicae” a „praefectus chori” skutečného ředitele kůru, nebot mohli jsme se z domácích katalogů přesvědčiti, že se vždy jednalo,o osobu s hudební kvalifikací, což by bylo zajisté zbytečné, kdyby se funkce byla,omezovala jen na dozor nad hudebníky. V starší době se vyskytovaly oba názvy, takže pra~efectus chori a chori magister znamenají totéž. V katalozích jiných provincií se uvádí na témže místě ,regens chori", ale zato žádný praeses musicae. Konečně víme, že onen praeses musicae měl u sebe hudebniny, jak je mívá dirigent1 a ne pouze inventární seznam, který bývá v rukou dohlédajícího funkcionáře. iÍřad hudebního prefekta a socia za-stávali obyčejně mladší členové řádu. Abychom zvěděli, kdy byli těmito funkcemi pověřováni, je nutno seznámiti čtenáře s postupem celého studia, jaký mu-seli členové řádu prodělati. Po absolvování 6 fříd gymnasia (I. = parva, II. -_ principia, III. = gramatika, IV. = syntax, V. = poesie, VI. = rhetorik.a) vstupovali kandidáti na 2 roky do noviciáfu, po jehož skončení studovali filosofii, kterou absolvovali ve 3 letech. Takto vycvičeni stali se profesory v nižších třídách gymnasiálních. V Této vlastnosti jim ještě bývala přidělována funkce hudební jako praeses musicae, resp. socius. Teprve po ukončení své učitelské činnosti dostali se k studiu bohosloví, které trvalo opět 4 roky, načež byli vysvěceni na kněze. Po vysvěcení se prodělal rok, zvaný annus tertiae probafionis (většinou v Jičíně). Nyní se vrátili opět k učitelské činnosti jako profesoři, a to bud na gymnasiu v V. a VI. fřídě, nebo na universitě. Kněží, kteří Tvořili vlastní jádro řádu, složili pak ještě 4. slib řeholní. Jaká to cesta dlouhá a namáhavá! Jest samozřejmé, že Jesuité, vycvičení ve všech oborech vědních, všímali si také hudby jako vědy. Zejména Jesuité francouzští zabývali se hudbou p,o stránce matematické a filosofické.2 LI nás pěstovali Jesuité spíše hudbu praktickou. Provozovala se nejen na kostelním kůru, při ranní a odpolední bohoslužbě, ale také při oratoriích a školských hrách. Z oratorií se částečně zachovaly texty, ze školských her f. zv. synopses nebo periochy, f. j. tiskem vydané listy se stručným obsahem výjevů. Názvy ,chorus", ,inferludium musicum" atd. svědčí tam zřejmě ,o spoluúčasti hudby. Hry provozovala každá kolej, ba každá fřída nejméně jednou do roka. Oslavoval se jí konec školního roku, návštěva některé 1 Viz Dr. A. Podlaha: 'Catalogus eollecfionis operum artis musicae, quae in bibliotheca capotuli metropolitani Pragensis asservantur", sír. V a 36, v knihopisné poznámoe při č. 834. 2 Jacques de Billy: De proportione harmon'ica. Paris 1658. Jules César Boulenger: De ludis musicalibus et scenicis, ubi multa de musica antiquorum eorundem tibiis ... organis, citharis, aliis instrumentis atd. ve 2. sv. spisu De Theatro, C 1 a u d e B u f f 1 i e r: Traité de la musique v jeho Essai de la maniére atd. viz Eitnerů v Quellenlexikon. 3 | ||||
|