|
| ||||
| ||||
|
GRBNER JAN, nar. 7. III. 1760 v Gurau (S.), vstoupil 9. X. 1723 do T. J.. Jako hudební prefekt působil: 1729 a 1730 v Opavě (Troppau), 1731 v Lehnici (Liegnitz), 1746 v Opavě (Troppau) pa druhé. R. 1755 přešel do slezské provincie (408, 437, 438).
GRASER FRANTIŠEK, nar. 31. XIL 1696 v Ostrově (Schlackenwerth), vstoupil 27. X. 1717 do T. J. Hudebním prefektem byl 1721 a 1722 v Opavě (Troppau) a 1729 v Jičíně. Zemřel 3. XII. 1741 v Hradci Králové (408, 437, 438). GRAM BOHUMÍR, nar. 13. I. 1736 v Praze, vstoupil 28. X. 1751 do T. J. a byl hudebním prefektem: 1760 v Hradci Králové, 1764 v Olomouci jako theolog 4. roč. (439, 465). GREGOR JAN, nar. 28. III. 1742 v Horažd'ovicích, vstoupil 27. X. 1759 do T. J. a byl prefektem hudby: 1765 a 1766 v Brně, 1767 v Jindřichově Hradci, 1771 (jako theolog 4. roč.) v Olomouci (439, 465). GREMNER JAN, 1713 a 14 novic v Brně, hudební prefekt 1719 v Hlohově (Glogau), 1728 a 1729 ve Vratislavi (Breslau). Zemřel 15. VI. 1757 v Praze (437,. 464). GRETZER MATOUŠ, nar. 25. VI. 1649 v Chomutově (Komotau), vstoupil 26 IX. 1666 do T. J. Podle domácího katalogu koleje v Brně z r. 1685 byl hudebním prefektem 6 roků, kde, není udáno (437). GRIESLER FRANTIŠEK, 1722 hudební prefekt ve Znojmě (Znaim) (439). GRUBER MICHAEL, nar. 24. VIII. 1688 v Bystřici (Habelschwerdt), vstoupil 12. IX. 1705 do T. J. a byl hudebníkem, jako tom svědčí domácí katalog koleje v Jihlavě z r. 1714 (455). (Pokračování.) Jaroslav Dušek: Sedmdesátiny Vojtěcha Říhovského. Zdá se mi pravdě nepodobným, že již naskýtá se mi příležitost psáti k další-mu životnímu jubileu mistra Vojtěcha Říhovského. Je to téměř nedávno, kdy jsem psal v 57. ročníku „Cyrila” řadu článků k Mistrovým šedesátinám a kdy se-pisoval jsem všechna jeho díla církevní, duchovní i světská, která byla vydána tiskem, i ta, která jsou dosud jen v rukopisech. Všechna ta díla jsou dnes registrována i motivicky, ,aby byla pečlivě uchována pro budoucí časy. A přece je to pravda, od té doby uplynulo dalších deset let. Bohu díky, uplynulé decenniuni nepřineslo velkých změn v životě Mistrově, nalézáme ho v piném zdraví a síle duševní i fysické? Přece však jedna změna zasáhla v jeho život. V roce 1936 opustil kůru svaté Ludmily na Královských Vinohradech, o nějž starostlivě pečoval po celá dvacet dvě léta. Osiřel po něm dirigentský pult, ale jeho díla žijí tam nadále. Farní Jed-nota Cyrilská získala pracně nastřádaný archiv Mistrův, jak hudebnin tištěných, tak všech jeho církevních skladeb rukopisných. A tohoto odkazu si velice váži, jej střeží a díla v něm obsažená stále zpívá. Tak duch Říhovského je stále ve středu cyrilského sboru, který on tak dlouhá léta cvičil a s nímž prováděl na kůru svatoludmilském rvzí církevní hudbu? Tím však, že Říhovský odešel z hudebního života jako výkonný umělec, nezanechal své další činnosti — umění skladebného. Z toho je zřejmo, jak církevní hudba našemu milému jubilantovi opravdu přirostla k srdci. Jako dříve psával církevní skladby pro svůj kůr, tak v posledních letech rozdává ze svého duševního bohatství všem, kdož si váží jeho prací a skladeb. Psáti životopis Vojtěcha Říhovského — jako oslavný článek jubilejní — jest zbytečno, neb byl vydán i se soupisem všech jeho děl v „Knihovně Cyril” v roce 1931 k jeho šedesátinám. Spíše zaslouží všimnouti si blíže jeho církevních skladeb a oceniti je obsahově. To bude programem dalších článků „Cyrila” v tom-to ročníku, poskytne-li redakce k tomu. účelu dostatek místa. Mistrova včelí pí le, kterou vyvíjí i jako „pensista”, bude zobrazena v příštím článku, který bude doplňkem dříve uveřejněné bibliografie jeho děl. Tento dopiněk obsáhne sklad-by vydané i rukopisné od r. 1931-1940. 10 | ||||
|