|
| ||||
| ||||
|
postavil Mikuláš Michal, varhanář z Prahy, nové varhany, které dodnes stojí na epištolním kůru této svatyně.' Roku 1725 poukázáno za opravu varhan 200 zlatých, v zápisu však nestojí, kdo varhany opravoval. Později r. 1751 opravo-val varhany rovněž pražský varhanář František Horák. Další opravu provedl roku 1828 Tomáš Vokurka za 104 zlaté. Poslední velkou opravu provedl roku 1860 Václav a Antonín Melzer, zakladatel nynější kutnohorské firmy Josef Melzer; a roku 1881 byly toutéž firmou varhany čištěny a později prováděny nepatrné opravy, pokud varhan bylo používáno.
Je to jeden z mála nástrojů barokních, které se nám jak ve stavbě, tak i ve zvu-ku neporušeny do dnešní doby dechovaly. Modřínová skříň je bohatě zdobena skvělými lipovými řezbami barokními, v prospektu pak jsou vkusně seskupeny původní cínové píšfaly. Zajímavé jest, že i dva nejkrajnější, zdánlivě nosné sloupy korpusu hlavního stroje, jsou vlastně dvě cínové píšfaly. Právě tak jako hlav-ní skříň, je roztomilá i skříň druhého manuálu, umístěná před hracím stolem v zábradlí kůru. Varhany jsou soustavy zásuvkové, rukojeti rejstříků jsou umístěny symetricky po obou stranách hracího stolu, a to od prvého manuálu dolů k pedálu.. Jak manuály, tak i pedál mají zkrácenou oktávu. Klaviatura je však již bílá kostěná, pocházející patrně z některé pozdější opravy. Vzduch jest dodáván třemi původními velkými klínovými měchy. Spojení obou manuálů (manuální spojka) možno dosíci předsunutím horního manuálu. Názvy některých rejstříků neodpovídají zcela našim představám: Quinfadena dosti značně přefukuje, čímž docíleno nádechu smykavéh~o, Salicional jest široké mensury, Subbas jest hlas otevřený, a název Quindecima obdržel hlas I1/3' patrně omylem při některé z pozdějších oprav: 10. Copula major 8' 11. Copula minor 4' 12. Principál 2' 13. Rauschquint 113' (2řadová) Pedál: 14. Subbas 16' 15. Portunal 8' 16. Octava 4' 17. Quinta 5?1s' Na svoji dobu byly ta jistě krásné i velké varhany a byro jich hojně používáno i v době pozdější, kdy už na hlavním kůru stály varhany novější z doby josefínské; mající již hlasy jazýčkové, nebaf původní staré varhany byly blíže hlavního oltáře a byly zvu-kově vyrovnanější. Na hlavním kůru hráno hlavně při mších figurálních. Na původní varhany epištolní bylo hráno hlavně za ředitele kůru Petra Miloslava Veselského, kdy duchovní hudba slavila v Kutné Hoře své triumfy, potom za Aloise Strébla i později, až do roku 1909, kdy byly na hlavním kůru postaveny nové velké třímanuálové pneumatické varhany firmou Josef Melzer. Od té doby sena staré barokní varhany na epištol- ním kůru nehrálo a dnes již usilujeme jeno to, aby tento krásný stroj byl opraven a konservován v původním stavu i into- naci, aby jakožto museální kousek byl uchován příštím časům za vzor, 4 Následující dala uváděna jsou podle memor.. kutnohorských nebo zápisů uvnitř varhan. Cyril. Praha. Archiv Cyrila. Epištolní varhany u sv. Jakuba v Kutné Hoře. Disposice jest tato: 1. Manual. (C-c"') 1. Principal 8" 2. Quiintadena 8' 3. Salicional 8' 4. Octava 4' 5. Quinta 2`, 6. Superactava 2' 7. Quindecima 11'3' 8. Cembal 1' (3ř.) 9. Mixtura 11/3' (4ř.) II. Manual: (C-c"') 16 | ||||
|