|
| ||||
| ||||
|
v kostele ve prospěch opravy chrámu. Kromě naší Jednoty, která vypinila pořad Pastorellou od Seefinga, částí z Rybovy Vánoční mše (Benz~-dicfus) a Vánočními zpěvy od Suchého, účinkovali: p. J. Vojbek — varhany (Seeger, Foerster, Guilmant), pan jar. Čeleda —housle (Benda, Mysliveček, Sfammitz a J. Kubelík), p. E. Bareggi — housle při Seelfngsově Ukolébavce, s1. 7.. Milavcová — zpěv (Modlitba od Masseneta a 2 Biblické písně od A. Dvořáka). — Dne 29. září pak, kdy se zastkvěl zcela obnovený chrám v záři zlata, mramoru, svěc a reflektorů, a kdy oslaveno spolu 400leté jubileum založení řádu Tovaryšstva ježíšova (přesné datum 27• září 1540), zpívali jsme Fiihrerovu „Missa in I)”, od téhož Pange lingua a Říhovského Te Deum — vše s velkým orchestrem, od Žáka-Nov.>tného ,Kn.íže svatý" a chorální vložky. — 28. led-na byla v sále emauzském vzpomínková oslava 400. výročí narození bl. Edmunda Kampiana 1. J., zakladatele první české Mariánské družiny. Slavnost zahájena smíšeným sborem ,Modlitba" od B. Smetany, pak následoval proslov p• MUDra L. Hoffmanna a přednáška p. Ing. Vil. Bifnara. Mezi tyto vloženy mariánské zpěvy „Kněžno nebes” od Lexy a „Zdrávas Královno”. Na konec byla ,Družinská hymna" jako smíšený spor od Vymetala. Vlastním zakončením bylo pak slavnostní požehnání v kostele sv. Ignáce s litaniemi a mariánskými vložkami. — Z osfatnícli slavností, při nichž jsme zpívali, budtež jmenovány: dvojí výstav Nejsv. Svátosti Oltář-ní, ten druhý spojen s oslavou Bož. Srdce Páně, májové pobožnosti, zahájené Říhovského Litaniemi loretánskými pro 4h1. smíšený sbor, oslavy Královny Družin, spojená se mší sv. za požehnání pro J. Em. p. kardinála Dra K. Kašpara, slavná primice dp. Aloise Galatíka T. J., svátek sv. I-náoe, Krista Krále, sv. Cecilie. -- Dne 21. ledna jsme měli mši sv. za -j- P. Frant. Žáka T. J. a 30, dubna zpívané requiem za -~ sbor-mistra T. Solnaře — zpíváno Říhovského Requiem IÍ. — Pravidelrě jsme zpívali kromě jmenovaných každou 1. a 3. neděli v měs.íci, o zasvěcených sváfcích, o rorátech a Božích Hodech. Zpívané mše sv. byly skoro vždy s orchestrem, části chorální dodržovány pokud mož~o přesně. -- Sfručnv program zpívaných skladeb byl ten-to: mše latinské: Říhovskv ,Missa Loreffa", Horák-Říllovský „Missa Quinfa”, Dauša „Missa i• h. St, Joannis Baptistae”, Picka „Missa brevis”, Tre~ler „Missa Brevis” op. 9. a II. op. 12., Hašler MŠe ke cti sv. Antonína Paduánského", Fiihrer „Missa in D”, Mše op. 203., „Missa pasforalis D dur”, Horák-Stecker „Missa pastora-lis”, Gruber „Missa in Sabbafo Sancto”; mše české: Říhovského op. 27. a 77., Pickova, Zařičanského, Rybovy Vánoční obě, O. Zelinky
Missa pasforalis B. Dobradinského. Napsat vánoční mši v ryze církevním tónu, to bylo už v začátcích reformované církevní hudby, jalo nám ji ve svých zásadách podávali Proske a, Witt, velmi těžkým úkolem. Tato reforma přesunuje se přes biedermeyer, rokoko a barok. Vrací se až ke staroitalsk6m mistrům Palesfrinovi a jeho škole, pracujíc pro jednotlivá údobí církevního roku, vytkla si jasně vyznačené cesty. Ale vánoční doby, jako stylově časového problé- „Missa glagolskaja”, chorální „Missa de angelis”; ,Pange lingua" od Picky, Kolovrata, Lexy, Zelinky, Hašlera, Drahlovského, Piherta, Fiihrera, Gollera; mofetfa od Fiihrera, Trumpusa, Sfrébla, Skuherského, Smetany, Fibicha; eucharistické vložky od Říhovského, Lexy, Podlešáka; mariánské od Říhovského, Lexy, Picky, Sládka, Pauknera, Permana, Treólera, Fiihricha, Vitáska; jiné příležitostné od Říhovského „K B. Srdci Páně”, Žáka-Novotného k sv. Václavu a bl. Anežce, Diftersdorfovo „Regina eoeli”, Lexovo „Královna nebeských říší” a ,Modlitba k Duchu svatému", Pickovo „Umučení Páně”, Nešverovy „Pašije”, Doušovy „Výtky Spasitelovy”, Kubátovo „Prapor Krále” a Griesbacherovo „Všemocný světa Králi”. — Zkoušky konány pravidelně dvakrát týdně, v pilné době předvánoční dokonce třikrát týdně- By10 k tomu třeba vzlikého sehezapření a mim,ořádné trpělivosti, za kteréžto vděčíme jak panu sbormistru Jodlovi, tak i členstvu sboru. Budiž jim za to vřelý dík a přání Božího požehnání k další práci. — Vroucí ,Zaplaf Bůhl" a „Zdař Bůh1” ctihod. řádu O. O. Tovaryšstva Ježíšova, který našim potřebám a snahám vždy ochotně a obětavě vychází vsfříc, a jemuž přejeme, by se dočkal časné i věčné odměny za své nad síly jdoucí přičinění o obnovu velebné svatyně sv. I snáee, která je dnes nejen chloubou řádu, ale i jednou z nejušlechfilejš.ícli ozdob naší svatováclavské Prahv. V Praze v lednu r. 1941• -- Zapsala Marie Lišková. Arcidiecése Olomoucká: Farní Cyrilská Jedinofa při kostele Domi ikánů v Olomouci. Svátek patronky církevního zpěvu sv. Cecilie oslavila CJ mší sv. za živé a zemřelé členy, kterou v neděli 24. listopadu 1940 obětoval předseda CJ, dp. Dr. Ant. Cála, převor Dominikánů. Cyrilská Jedtrota zpívala za vedení a varhann.ího doprovodu sbormistra J. Budíka českou mši od Msg,r. J. N. Boháče „Ve chrám tvé slávy”. Mše tato se výborně hodí ku praveden.í při tiché mši sv. a daleko předčí mnohé skladby fak často vychvalované, ale hudebně nedostačující. Konání valné hromady bylo od-loženo na příhodnější dobu. Činnost se pohvbo_ vala v obvvklé.m vypomáhání při slavných mších sv. ve farních kostelích sv. Mořice a sv. Michala, U Dominikánů zpíváno v květnu při májové pobožnosti a pak každý první čtvrtek v m'síci při pobožnosti k B. S. P. V lednu 1940 vyprovázela CJ nejd. pana gen. vikáře Dra J. Martinů na poslední cestě na olomoucký hřbitov a koncem října opět svého příznivce Msgra Dra O• Taubra. Oba vyprovodila pohřební písní V. Říhovského „Zmírá símě v zemi”. Radio mu, nevyřešila tak docela. Nenašla pro ni určitý výraz, zejména ve svých začátcích, a těžko jej hledala průběhem doby. Negativně tu byla situace jasná. Nebylo naprosto možno navazovat na onu čistě lidskou naivitu vánoc, podávanou barokem a následuj.ícími příbuznými slohy v nejrealističfějším líčení představ zrození Božské-ho Dítěte a jeho prostředí, v němž hudebně do-znaly docela věrného zachycení zjevy pastýřů, provázené věrně hudebními prvky, zejména 20 | ||||
|