|
| ||||
| ||||
|
v hudbě nástrojové, vyplňované motivy typického vánočního ražení, motivy, které se svými živými. rytiny tvořily podstatu katolických pasforel. Vyjdu hned od naší katolické hudby, abych věc zestručnil. U nás prvý, kdo na cestě reformy začal hledati šfasfně výraz pro vánoční dobu, byl Fr. Z. Skuherský. Taková jeho mofefta, jako jsou ,Tui sunt coeli", a zejména ,Laetentur coeli",jsou psána v duchu přísné reformy, mofetto druhé má v sobě docela prvky oregoriánského chorálu. Ačkoliv obě motetta jsou psána v duchu reformním, přece už v nich je dán určitý výraz pro katolické kostelní vánoce. Za Skuherským následuje Stecker. Jeho motetta pro vánoční dobu („Motettorum Tomus I.", nákladem Fr. A. Urbánka) obsahují pravé skvosty vánoční liturgické katolické hudby. O. Horník v moteftu ,Elegerunt apostoli" je už volnější, a J. Cainer v >,Omnes de Saba venient", sotva uniká baroknímu vzoru. To už není ryze reformní síyl. Ze mší patří sem Sychrova
sa pastoralis", vedle jednodušší a ne už tak stylové čisté Cainerovy mše Missa ,Hodie Christus natus est". Do tohoto prostředí zapadají také vánoční práce V. Říhovského Missa ,Gloria in excelsis Deo" a jeho nejnovější mše Miss „Puer natus est” (na staročeské chorální motivy komponovaná) s oním přídechem z ovzduší hudby barokní. Kdybychom se zadívali do katolického Německa, z něhož jsme při reformě vyšli, našli bychom tu mši někdejšího pražské-ho Němce Maxe Springera: Missa „Puer nafus est”, ono jedinečně průzračné dílo mešní, stavě-na v krásné architektonice s prvky gregoriánského chorálu. Je zajímavo, že ani naše církev-ní česká hudba, chtíc vystihnouti náladu vánoční doby, nešla důsledně po stopách německé reformv církevní hudby. Tak na př. již Josef Foerster, tento souputník F. Z. Skuherského, napsal nám v rané své tvorbě pasforelu „Aj, v jesličkách děfátko”, vycházející zřejmě z doby baroka, avšak se vzácným vkusem vypraoovanou. Řada slabších prací tento směr následovala. Přecházím k církevní hudbě mimolituróické, zejména na české texty. Tu mají své pasťorely O. Jeremiáš, J. C. Sychra a zejména J. B. Foerster. Tento ukazatel nových cest v církevní hudbě pa Sfeckerovi přinesl do duchovní hudby vánoční kantátu „K Betlemů', věc v duchovní hudbě pokrokovou a ryze českou. J. C. Sychra před ním napsal svého ,Messiáše”, vyrostlého z ovzduší lidové písně kostelní a starého českého chorálu. Aspoň tolik považuji za nutné, abych počal s rozborem mše p. Dobrodinského. P. Dobrodinský sám popsal v „Lidových listech” 25. led-na f. r. zámysly, jimž chtěl dát výraz ve své mši. Chtěl napsat něco nového, odpovídajícího po-kroku dnešní doby, a jistě by1 přesvědčen, že se mu to podařilo. Nemůžeme však se vším souhlasit. Předevsím základní koncepce jeho pastorální mše, kterou jist; chce mít zařazenu do hudby katolické, choe býti ryzího církevního rázu. Již po ,Kyrie" by1 však dojem, který se z po-slechu podával, naprosto jasný. Skladatel se uchýlil od stylu své první mše (psal jsem o je-jím provedení před rokem příznivě) a vychýlil se z onoho naprosto logického vývoje reformované hudby církevní německé, z níž vyšla i naše česká církevní hudba; pro tu je vývoj dán jmény: Skuherský, Sfecker, Foerster (a chcete-Ti jmenovat alespoň hlavní spolupracovníky: u Skuherského Hruška, Nešvera, Sychra, u Sfeckera, Picka, Tre;ler). Pan Dobrodinský ve své vánoční mši docela jasně vrací se ve vnějšún~ i vnitřním pojetí své mše do baroka, skoro do nejmenších důsledků. Jeho mše není ryze vokálního, nýbrž instrumentálního základu a vy-hnula se takřka naprosto polyfonii (pozorujf~ tu odklon od vedoucích naší moderní hudby Steckera a Faerstera). Tím ochudila skladbu o je-den podstatný pojmový znak. Její melodika je nevybíravá, barokem příliš ovlivněná, ba i instrumentace navazuje na tuto dobu. Jsou ovšem, také klady ve skladbě. Je v ní kus individuální-ho projevu, jaký jsem spatřoval v prvé mši pana Dobrodinskéh~o, ale skladatel je tu, jak jsem již řekl, příliš ovlivněn starým sfy_em, takže zůstává dojem ušlechtilého kompilačního základu. Naše kritika, posuzujíc skladbu, se také mýlila. Myslím zejména na projev pana Dra Dostála v ,Lidových novinách". Jeho posudek je mylný v tom, že chtěje zapojit někam do vývoje mši p. Dobrodinského, mluví nejprve o mešní hudbě Mozartově, Beethovenově a Dvořákově• Z těch-to předsfavitelů při utřídění celkem jednodušší práce vycházeti nemožno a dostačí, jako jsem to učinil já, když hledíme k produkci domácí, a když se snažíme vyrovnati se pro dnešek s dnešními hledisky pro církevní hudbu katolickou. Mozart, Beethoven a Dvořák, to jsou velmi těžké problémy í pro dnešní naši církevní hudbu, a pro pojetí jednoduché práce nejsou rozhodně štasfným východiskem. Nepodfrhoval bych tolik jako Dr. Dostál n o v o s f práce p. Dobrodinského; tu skladatel zůstává za vším tím, eo dal naší církevní hudbě J. B. Foerster. Provedení mše bylo bezvadné, jak jsme s povděkem, kvitovali při poslechu této mše ze zvukového snímku rozhlasem 5. ledna vysílané, Účinkoval vinohradský „Hlahol”, hrál orchestr České filharmonie, sóla krásně přednesli: L. Hynková; M. Pixová, V. Krafek a J. Kolář. Na varhany skvěle hrál Jan Hlucháň a mě°i jsme příležitost ocenit výborné dirióenfské umění samotného autora — Bedřicha Dobrodinského. C. S. S kruchty a podia Koncert starých českých vánočních skladeb a koled pořádala Společnost pro starou českou hudbu dne 5. Ledna 1941 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze; měl krásnou ideovou i reprodukční úroveň- Účinkující umělci (M. Budíková-Jeremiášová, Zd. Otava, J. Kuhn a V. Cerha) ponořili se cele v půvab vánoční poesie a podali výkony umělecky ukázněné a stylově bezvadné. Výtečný byl doprovod klavírní, který obstaral hud. skladatel Ing. Jar, Mašfalíř. První část koncertu vypinily svěží pastorální skladby z období barokního, v další části dosfoupil po-řad k skladbám sahajícím podle původu až do druhé polovice 19. stol. By1 to první podnik Společnosti a pěkně se vydařil. A. C. Z dějin a činnosti chrámového sboru franfiškánského kostela v Jindřichově Hradck (Z referátu p. "red. H. Neužilak) U příležitosti 30. výročí (rvání klášterního sboru našeho, s jubilejní vzpomínkou již předeslanou 21 | ||||
|