|
| ||||
| ||||
|
Miildnera, prof. Cyrila Vymetala, Dr. Jindř. Autengrubera, Boh. Soběského a jiné.
Nebyl bych úpiný v historii tohoto díla, kdy-bych vděčně nevzpomněl též zvláště paní Benešové-Machainavé, známé ctitelky hudby chrámové v Praze, která podobně asi jako u nás slečna Kamarádová, jenže ve větším měřítku, v Praze ve svém bytě pořádala zkoušky pro chrámovou hudbu, sestávající zve sboru umělců; a sólistů světového jména. Tato dáma nám ze svého přebohatého archivu notového prostřednictvím a na laskavé doporučení paní Trevisa~ nové posílala mnohé pěkné vložky k církevním obřadům. Všem plafiž náš dík, nehynoucí památka a pietní vzpomínka. LIkončení této doby desetiletí musím, bohu--žel, ukončiti opět pro nás smutnou událostí poděkováním se pana Reisnera v rooe 1918 z varhanických služeb, čímž nám bylo znemožněno mnohé z nasfudovaných skladeb, jen na varhanní doprovod odkázaných a v tomto doprovodu dosti obtížných věcí provozovati, a to bylo i příčinou, že jsem se sám také z vedení sboru poděkovati musil. Za rnne pak se uial tohoto úřadu pan Černý, který přišel právě z vojny. Pan černý pro nedostatečný doprovod varhan op"ret shor o doprovod orchestru. Tím přicházíme vlastně do dílu třetího, který se poněkud vymyká z mých histor. pamětí, nebol' jsem stále nesledoval činnost shoru, čímlž bude také. zpráva Této doby stručná. Konstatuji zde však s nemenší radostí fakt, že sbor chrámový svou vyfrvalostí a dále vytrvalostí hudebníků a p. Černéh-o udržel se až na dnešní dobu přes všeckv časové svízele. My, kteří jsme nadšenými cfiteli chrámové hudby, jsme vám za to vděčni, že jste toto sdružení udrželi. Vděčím tudíž panu Černému za jeho vedení, dá-mám se sl. Prunerovou a paní Šperkovou v č°Ie za zvláštní všestrannou obětavost pro toto krásné poslání, a dále celému sboru a hudbě. Všichni jsou na místě a jejich tužby směřuií k sfeiným výsledkům, jak bylo uvedeno v díle druhém. Snaží se domoci se dalšího rozvoje a úspěch$, jak dokazují mnohé zvláštní produkce, na př. Kreufzerova pastorální m"se za řízení pana poštovního ředifele Černého. Podnět k rekonstrukci našeho shoru cbrámového dává vlastně pan Leopold Janů, ředitel a majitel hudební školy, který nabídl panu kvar- diánovi součinnost při sboru našem dopravo, dem varhanním pro všechny neděle a svátky spolu s obdobným pořádáním duchovních konce cerfů ve přospěch oprav klášterních budov, což pan kvardián s povděkem přijal a zajisté i my všichni tuto ochotu vřele vítáme. Pokud se pa-na ředitele Janů týče, doufám, ve účast jeho spoluúčinkování bude trvalé. Pan ředitel Janů nabídl se také dělati s námi pravidelné zkoušky jednou týdně, tak doufám, že při dobré vůli a přesné návštěvě jak zkoušek, tak i produkcé účinkujících, sboru a hudby bude brzy repertoir rozšířen novými mšemi. Doufám, že nebude ani jednoho z nás, který by tomuto vznešenému poslání —šíření hudby duchovní pro čest a slávu Boží — nepřisp°1 svou součinností k radosti nás všech a k vědomí z vykonaného krásna a dobra. Zmínil jsem se o rekonstrukci sboru. Tato je k udržení jeho nejvýš nutná, nehol zpěv a hudba chrámová musí se nésti duchem zbožného procítění, ježto ona je vodítkem povznesení ducha věřícícb k zbožnosti, a ne nějakou nevhodr nou a hlučnou hudhou nebo zpěvem k rozfržitosfi, o čemž podává velmi pěkné pojednání Demřelý sv. Otec Pius XI. Mimo to je nejvýš nutno používati při mších správných Gradualií a Offerforií; lifuróický předpis přísně zakazuje jar kékoliv jiné vložky nebo náhradní preludia varhanní Tak jako celebrující kněz u oltáře musí dbáti přísně lifur^jckéh,o předpisu, aniž by si směl do-voliti úchylkv, tak také nesmí sbor aE vokální či hudební doprovod toho kterého církevního obřadu či úkonu porušiti. nemluvě o ruchu způsobeném zbytečným laděním nástrojů nebo m1u vením. Mohu-li jíti tak daleko, pak myslím. že pro novou vzpruhu budeme svůj renertoir rozšiřovati studiem nových mší, Graduálií a Offertorií, jichž máme z dřívějšího sboru uchovaný krásný archiv velmi hodnotných skladeb nejlepší hudby chrámové, a to: Foersfra, Fibicha, Fiedlera; Horníka, Hrušky, Hniličkv, Jeremiáše, Jindřicha. Kubáta. Nešvery. Picky, Říhovského, Skuherského, Steckra. Sudy. Svchry, Tre^lera, Vacka. Vymetala, Voborského, Zelinky a iiných', kterážto jména zaručuií výhěr nejkrásnější hudbv chrámové a také požitek a radost všem. Přeji proto v budoucnu naší práci hojně zdaru1 ' Oprava. V článku ,Wěnec ze zpěwů wlastenských`° v 9.-10. čísle „Cyrila” na str. 115, roč. 1940 má 15. řádka zníti správně: >,se nám tvůrcové české znárodnělé písně v pietní". Račtež si toto nedopatření laskavě opraviti. Red. Karel Konvalinka: „Horácké písně” op. 29. pro střední hlas s průvodem klavíru. Vydali společně Ol. Pazdírek v Brně a Melantrich v Praze péčí Krajského vedení Národního souručenství v Jihlavě. Cena K 60.—. Je to ve velmi vkusné úpravě i provedení vydaná sbírka třiceti moravských národních písní, jejichž klavírní doprovod v barevné harmonii zpesfřuie výraz zpívaného slova a pině vystihuje náladu té které písně, 1. D. Literatura Sfanislav Mach: ,Jilemnické písničky" op 73-Pro sfřední hlas s průvodem klavíru. Slova na-psal josef Machač• V 10 náladových písních, věnovaných rodné Jilemnici, zobrazuje skladatel půvab, život a náladu podkrkonoš. města, Vážněiší písně ,Tilemnici", >,LI zámeckého parku", „Obrázek”, „Epilogy”; veselé „Závody”, „Přijďte pobejf”, ,Vrbičkv", „Jarní”, ,AE to frčí", „Po-chod studentů”. Sbírka má velmi pěkně malovanou obálku a faktéž každá píseň případný obrázek — perokresby Jarosl. Lachmana. J. D. O. A. Tichý: O dobrou hudbu duchovní. Vydalo nakladatelství „Vyšehrad” ve sbírce „Pro ži- 23 | ||||
|